Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy v porovnání s minulým týdnem pokleslo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 16 % území. Dostatečným zásobením povrchové vrstvy půdy se vyznačuje 1/2 území ČR. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na 13 % území, zatímco nedostatek zasahuje 72 % území. Stres suchem zasahuje 1/5 plochy a situace je tak v hlubší vrstvě prakticky stejná jako před týdnem. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 1/5 území (oproti 10 % minulý týden), naopak půdní vlhkost je nedostatečná na 2/5 území. Z toho výrazný nedostatek pro rostliny dostupné vláhy zasahuje 7 % území a situace se oproti minulému týdnu zlepšila.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu zlepšila. Stav půdní vlhkosti zůstává neuspokojivý v jihovýchodní polovině území, kde se setkáváme se suchem a kde nedostatek vláhy panuje již několik měsíců. Tomu odpovídá i relativně špatná kondice vegetace v Jihomoravském a Zlínském kraji. Celkově ale situace vyhlíží poměrně příznivě. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 3.9. v celém profilu na 21 % území (oproti 40 % před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z více než 47 % (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva vykazuje horší než obvyklý stav na 1 % území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají 8 % plochy ČR. Anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se vyskytují na méně než 1 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se snížily půdní vlhkosti v povrchové vrstvě s výjimkou jihu Čech, v hlubším profilu vlhkosti stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 28 % stanic, v 10 až 50 cm je na 31 % stanic a v 50-100 cm na 32 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 9 % stanic, v 10-50 cm na 5 % stanic a v 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na severu a jihu Čech, nižší v nížinách na jižní a střední Moravě a západu Čech, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - V Jihomoravském, Zlínském, Plzeňském a stále i Ústeckém kraji pozorujeme zhoršení kondice vegetace. Na většině severní poloviny území (s výjimkou severozápadních Čech) se drží kondice vegetace nadále v relativně dobrém stavu. Oproti minulému týdnu můžeme však pozorovat zhoršení stavu, ale ne příliš zásadní, ve východní polovině ČR. Toto zhoršení je spojeno s nižšími úhrny srážek a celkově méně příznivým průběhem počasí zvláště na konci července a v průběhu srpna. Tomu odpovídá i prognóza výnosů, která signalizuje pro velkou část ČR, a zvláště jižní polovinu území výrazné snížení výnosů proti roku 2016 i oproti průměru posledních 5 let.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 124 zpravodajů z 45 okresů ukazují, že přetrvává poměrně negativní vnímání důsledků letošního sucha na zemědělskou produkci. Na počátku minulého týdne bylo na větší části lokalit vidět mírně až středně vlhkou povrchovou vrstvu půdy. Nicméně na jihu a ve středu Moravy, v oblasti východních, středních i jihozápadních Čech se projevilo sucho poměrně výrazně. Velkou většinou pozorovatelů je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako velmi suché, a podle více než dvou pětin z nich jako extrémně suché, nicméně v minulém týdnu došlo ke zlepšení. Hranice suchem postižených oblastí nadále probíhá přibližně severní hranicí krajů Ústeckého, Středočeského, Vysočiny a středem kraje Olomouckého. Pokud jde o povrchovou vlhkost odhadovanou našimi zpravodaji, shoduje se dobře jak s měřením ČHMÚ, tak modelovým odhadem www.intersucho.cz. Předpokládané dopady sucha byly v tomto týdnu posuzovány přibližně stejně jako v předchozím týdnu, přičemž mapa odráží vývoj počasí mezi 20.8. a 27.8. Výhledy jsou negativní až velmi negativní pro obilniny a řepku, což potvrdili i výnosové údaje SZIF, ale v řadě okresů i pro okopaniny a kukuřici. Mezi nejvíce postižené patří nadále okresy krajů Jihomoravského, jihu Vysočiny, Zlínského, Olomouckého, Ústeckého, Středočeského, Plzeňského a Jihočeského kraje. U 11 okresů je očekáván významný a u 6 okresů zásadní dopad na výnosy. Nejvýrazněji je postižena oblast okresů v pásu Jindřichův Hradec, Třebíč, Znojmo, Břeclav a Hodonín, ale s nimi i ostatní okresy krajů Jihomoravského a Zlínského a jižní poloviny kraje Olomouckého. V Čechách přicházejí nadále nejhorší zprávy z oblasti okresů Příbram, Plzeň-sever, Rokycany, Rakovník a Louny. V dalších 13 okresech je pozorováno sucho, které pravděpodobně sníží výnos a v 7 sucho, které je prozatím bez dopadů. Šest z 47 okresů nehlásí výskyt dopadů sucha. Obecně ale výrazně převažují negativní odhady, což se shoduje s odhady výnosů na základě družicových dat, kdy jsou pro ječmen, pšenici i řepku očekávány nižší výnosy než v roce 2016. Podobně vypadají i odhady produkce pro kukuřici a řepu. To, že dojde ke snížení výnosů oproti roku 2016 a pravděpodobně i průměru posledních pěti let u těchto tří plodin, potvrzují i samotní pozorovatelé.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy se nevyskytuje v povrchové vrstvě na většině území Čech v zásadě po hranici Českomoravské vrchoviny. Nejsilněji pak zasahuje Moravu, a to zvláště Zlínský kraj. Situace v oblastech s deficitem je nepříznivá s ohledem na kukuřici a okopaniny, u nichž je nepříznivě ovlivněna tvorba výnosu, resp. průběh vegetace. V povrchové vrstvě je situace horší než na počátku minulého týdne. V celém profilu i nadále k 3.9. převažoval mírný deficit do 40 mm. Deficit od 5 do 40 mm se vyskytuje na 45 % ČR, což je o 20 % méně než v minulém týdnu. Výrazný deficit mezi 40 až 80 mm najdeme na 5 % území, zatímco deficit větší než 80 mm se nyní nevyskytuje. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40-80 mm najdeme v kraji Zlínském, Olomouckém, Jihomoravském a Moravskoslezském.
Kumulovaný stres: Je evidentní, že v posledním půlroce nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny v kraji Jihomoravském, na jihu kraje Olomouckého a na jihovýchodě Vysočiny, enklávy na východě Čech a v menší míře na územích krajů Ústeckého, Plzeňského, Jihočeského, Středočeského a Zlínského. V posledních třech měsících sucho velmi výrazně postihlo téměř celý Jihomoravský kraj a významnou část jihu kraje Olomouckého. Déle trvající sucho se objevilo i na jihu a v menší míře na východě Čech, a zejména pak v rozsáhlé oblasti západně od Prahy, a to zvláště na lehčích půdách. Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole).
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
Uplynulý týden (27.8 – 2.9.2017) naše území ovlivnila hlavně studená fronta přicházející ze čtvrtka na pátek. Na ni byly vázány vydatnější srážky a i citelné ochlazení. Ještě v neděli 27.8.2017 zasáhly převážně jižní Čechy intenzivní bouřky s lokálními úhrny okolo 50 mm/den. Poté se vyskytly významné srážky až ve čtvrtek na frontě. Ty se prvně vyskytovaly jen v Čechách a až v pátek se přesunuly nad celé území České republiky. Ve čtvrtek spadlo od 10-30 mm/den. V pátek byly úhrny velmi podobné, ale prostorově nevyrovnané. Nejvíce srážek spadlo ve východních Čechách, a to okolo 30 mm/den. Nejvíce srážek za uplynulý týden spadlo v pásu od jižních Čech, přes východní Čechy až ke Krkonoším. Zde byly naměřeny týdenní úhrny okolo 40-60 mm. Naopak nejméně srážek spadlo v oblastech nejvíce zasažených suchem, a to na jižní a střední Moravě. Během minulého týdne se postupně oteplovalo a ve čtvrtek vrcholil před frontou příliv teplého vzduchu, kdy se maxima dostávala na jižní Moravě i k 32 °C. V pátek už došlo k citelnému ochlazení převážně v Čechách, kdy teploty spadly jen k 18-20 °C, na Moravě se držely ještě od 22-24 °C. V sobotu už byly dokonce teploty například v jižních Čechách jen okolo 14 °C, jinak většinou mezi 16-19 °C. Minimální teploty se pohybovaly nejčastěji mezi 10-15 °C. Vítr byl většinou dosti slabý, na hranici vánku. Změna přišla s frontou, kdy se průměrné rychlosti se většinou dostaly na hranici 2-3 m/s.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
