Aktuální intenzita sucha: INTENZITU SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) se třetí týden v řadě prohloubila. Aktuálně se sucho vyskytuje v jihozápadních, středních, severních Čechách, dále v Jeseníkách a ve východním cípu republiky.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) se po několika týdnech začala opět prohlubovat. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí a v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 27 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Třeboňska a severních Čech. Na konec roku 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti Čech a nejvýrazněji pak na region severozápadních Čech.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zhoršil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0–40 cm), kde se stav zhoršil na většině území.
V hlubší vrstvě (0–100 cm) nedošlo k žádné významné změně. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti Krkonoš a Jizerský hor, Šumavy a také Třeboňska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků sledujeme podnormální. V podhůří Šumavy a na Znojemsku je sledována kategorie „sucho“.
V celém profilu do 1 m se k 3. 11. vyskytuje deficit zhruba na 73 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 34 % území je deficit nejméně 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zlepšilo. V hlubších vrstvách hodnoty spíše stagnovaly. Situace zůstává nadále nepříznivá v Podkrušnohoří a v Polabí. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Horské oblasti v Čechách jsou nasyceny relativně dobře. Nejhorší stav sledujeme v Polabí, na jižní Moravě, v okolí středního toku Vltavy, kde jsou hodnoty okolo bodu snížené dostupnosti.
Situace v celém profilu (0-100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 85 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 15 % území.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů. Deštivější počasí a obvyklé teploty pro druhou polovinu července a srpna zapříčinily postupné zlepšování kondice. Nyní sledujeme na většině území lepší kondici vegetace. Oproti minulému týdnu došlo ke zlepšení kondice v podstatě na celém území ČR.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 27. 10. Zprávy 251 zpravodajů ze 69 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Na polích se dokončují podzimní práce, na mnoha místech je hlášen opět vzrůstající tlak hrabošů a vzrůstající sucho. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 6 okresů hlásí extrémní poškození suchem, na Moravě je hlášen jeden. Těžké poškození suchem hlásí Čechy.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 27. 10. Okres Klatovy a Brno-venkov hlásí počínající projevy sucha.Největší vliv suchem hlásí okres Vyškov. V jihlahlavském a přerovském okrese nesledují projevy sucha.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k vzestupu vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 5 % stanic, v 10 až 50 cm je na 21 % stanic a v 50-100 cm na 24 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 28 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách na jižní Moravě a v jižních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (27.10.–2.11.2019) se změnil charakter počasí, kdy přestalo babí léto a ochladilo se. Nejvíce srážek spadlo v neděli, poté v pátek a v sobotu. Tak jak předpokládaly modely, nebyly příliš vydatné. Více srážek spadlo jen na západě republiky a to od 5-15 mm za týden. Na zbytku republiky napršelo nejčastěji 1-5 mm za týden. V neděli šplhaly maximální teploty ještě přes 20 °C. Poté se postupně výrazně ochlazovalo. Ve čtvrtek byl nejchladnější den s maximem jen okolo 5-8 °C. Na víkend se slabě oteplovalo. Od úterý noční a ranní teploty na většině území republiky padaly pod bod mrazu. Ve čtvrtek a pátek se v noci naměřily teploty okolo -5 °C. Větrnější počasí bylo v pátek a v sobotu.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání mírnému zhoršení na severní polovině území.
Mírné zlepšení vodního deficitu sledujeme ve Francii, Itálii, na Balkáně, v okolí Černého moře. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme na Balkáně, na pobřeží Černého a Jadranského moře. V České republice se stav zlepšil na většině území. V Polabí a na jižní Moravě i nadále zůstává nižší stav půdní vláhy.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období bude naši republiku ovlivňovat dynamické přechody frontálních systémů. Častěji se sice budou objevovat přeháňky, ale většinou na menším území. Zpočátku týdne budou srážky hlavně na východě Moravy. V pátek by pak mělo pršet převážně na západě Čech. Další srážky se pak mohou objevit ještě začátkem příštího týdne. V následujících 10 dnech by tedy mělo spadnout nejčastěji mezi 10-25 mm. Modely často mění předpověď na současné období, takže se tato suma může ještě měnit. Teplota vzduchu bude postupně klesat. Od středy budou maxima okolo 10 °C a počátkem příštího týdne mohou klesat k 5 °C. Noční teploty by neměly zatím často padat pod bod mrazu a většinou se udržovat na 3-6 °C. Díky předpokládaným srážkám se bude relativní nasycení půdy zvyšovat. Na většině území republiky budou tyto hodnoty odpovídat dlouhodobým hodnotám, pouze na jižních a severních Čechách bude v hlubších vrstvách pozorováno počínající až mírné sucho. Oproti současnému stavu plocha s počítajícím suchem klesne pod 20 % a mírné sucho bude na méně než 5 % území republiky.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 20. listopadu, se předpokládá, že teploty vzduchu budou zcela standardní pro toto období. Nejvíce srážek se předpokládá pro začátek příštího týdne, poté očekává jen občasné přeháňky.
Po babím létě jsme se už dočkaly typického podzimu. Ten by měl pokračovat i v následujících 14 dnech a to jak teplotně, tak i srážkově.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
