Aktuální intenzita sucha: V důsledku extrémních srážkových úhrnů v uplynulém období je půda pořád dostatečně nasycená a aktuálně tak i nadále není sucho na území České republiky vůbec pozorováno jak v povrchové vrstvě (0-40 cm), tak v hlubší vrstvě (40-100 cm) a ani v půdním profilu (0–100 cm).
Deficit: STAV PŮDNÍ VLÁHY po extrémních srážkových úhrnech v uplynulém období i nadále zůstává v kladných hodnotách a deficit zásob vody není na území České republiky vůbec pozorován.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) oproti minulému týdnu, kdy zásoby vody na většině území mírně poklesly, tento týden naopak stouply, zejména na jihu a západě Čech, kde se v uplynulém období vyskytovaly srážky častěji.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se stav zásob vody oproti minulému týdnu výrazně nezměnil- na celém území zůstávají hodnoty půdní vláhy vysoké.
V rámci půdního profilu 0-100 cm je cca 74 % území v odchylce 20-60 mm a 11 % území v odchylce 60-80 mm navíc od obvyklé zásoby vody v půdě v daném období.
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ je u většiny vodních toků (zejména na jihu Čech) v rámci téměř celého území pořád pozorována nadnormální až výrazně nadnormální vodnost. Výjimkou je východní Morava, části západu (Karlovarsko, Plzeňsko) a také části severu republiky (Děčínsko, Liberecko), kde se vodní toky nachází v stavu normální ale místy také i podnormální vodnosti. Hladiny toků jsou převážně setrvalé nebo slabě kolísají. Nad úrovní 1. SPA je stále Lužnice v profilech Bechyně a Klenovice. V porovnání s dlouhodobými zářijovými průměry jsou průtoky nejčastěji v širokém rozmezí od 40 do 400 %, ojediněle i více a nadále budou většinou setrvalé nebo slabě rozkolísané. Na tocích v povodí Lužnice jsou poklesy velmi pozvolné. V celém profilu do 1 m se k 29. 09. nevyskytuje žádný deficit.
Nasycení půdy: Oproti minulému týdnu zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY stouplo nad 90 % zejména na jihu a západě Čech, kde se objevovaly častější srážky.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Hodnoty relativního nasycení půdy jsou téměř na celém území v povrchové vrstvě nad 70 %, na severovýchodě, jihu a západě Čech nad 90 %. Stejná situace je i v celém profilu (0–100 cm).
Dopady na vegetaci: Oproti minulému období, došlo k velmi výraznému zlepšení relativní kondice vegetace na celém území České republiky a projevil se tak pravděpodobně vliv vydatných až extrémních srážek v uplynulých týdnech, které následovaly po období sucha. Aktuálně je tak vegetace v Čechách, zejména středních, kromě malé oblasti Karlovarska v nadprůměrném stavu a v lepší kondici se jeví i vegetace na Moravě a ve Slezsku, i když na jihu této oblasti pořád zůstává v mírně podprůměrném stavu.
Dopady na zemědělství: Odhadované dopady sucha na výnos hlavních plodin se oproti minulému týdnu velmi výrazně nezměnily, i když v některých okresech dopady mírně ustoupily. Situace ale pořád kolísá a je různorodá. Aktuálně jsou ve 14 okresech (26 % hlášení) hlášeny ztráty na výnosech do 10 %, ve 12 okresech (22 % hlášení) jsou očekávány ztráty mezi 10–30 % a v 6 okresech 11 % hlášení) jsou reportovány ztráty v důsledku sucha 30-40 %. V 18 hlášených okresech (33 %) nejsou reportovány projevy sucha. Zprávy jsou však tento týden reportovány jen z 50 % zapojených okresů (z 27 okresů stav hlášen není).
Stav vodní bilance za poslední tři měsíce se oproti minulému týdnu zase mírně zlepšil. Aktuálně výrazně převládá stav normální spíše vlhčí v 50 % hlášení. Dále je reportován stav spíše sušší bez dopadů ve 23 % hlášení. Ve 14 % je také reportován stav velmi suchý, v 11 % hlášení je reportován velmi vlhký stav a v rámci 2 % hlášení (zejména hlášení z jihu Čech) je také reportováno extrémní vlhko.
Stav půdní vláhy do 20 cm se oproti minulému týdnu proměnil hlavně v případech, kde byla půda velmi vlhká. Na celém území tak aktuálně převládá půda vlhká ve 47 % hlášení. Hlášená je dále půda mírně vlhká ve 38 % hlášení a také i nadále půda velmi vlhká, no už jen v 9 %. V 6 % je hlášená i půda sušší, přičemž se jedná o hlášení z jihu Moravy a středu až severu Čech.
Českou republiky v uplynulém období zasáhly velmi silné až extrémní deště a následné záplavy, které byly specifické i co do velikosti zasaženého území – postihnuté byly povodí Moravy, Odry, jižní i střední Čechy ale taky i východní Čechy a povodí Labe. Paradoxně tentokrát sucho pomohlo – vysušená půda po mimořádně teplém a suchém závěru vegetačního období absorbovala velké množství vody, nakolik nebyla vyprahlá do také míry, aby se po ní voda svezla, ale byla připravena se nasytit. Otázkou zůstává, na kolik se v přemokřených oblastech ještě tento fakt projeví na další sklizni a kvalitě plodin. Nasycení půdy v oblastech, kde nedošlo k extrémním povodňovým stavům však plodinám výrazně pomohlo, no naopak sucho je v jiných oblastech (převážně severozápad Čech) pořád znatelné a půda popraskaná. Zatím se ale jeví, že obecně na většině hlášeného území půda ze srážek uplynulého období profituje, udržuje si optimální vlhkost a extrémní přívalové srážky se nijak významně nepodepsali na kondici a výnosech plodin, i když v přemokřených lokalitách je půda teď obtížně zpracovaná kvůli bahnu a v některých oblastech je po deštích pořád významně utužená. Polní práce jsou teda v některých okresech v nedohlednu a obvyklé termíny (např. právě setí ozimin) se posouvá. Také to komplikuje ošetřování už zaseté řepky, u které kvůli nesjízdnosti pozemků nelze dostatečně zasahovat proti škodlivým organismům (plevele, dřepčíci).
V okresech ne tak zaschlých uplynulou srážkovou situací se zemědělské práce obnovily a probíhají poslední seče, senážování nebo i orby a setí ozimin bez problému. Také končí vinobraní a sklizeň slunečnic a kukuřice. V některých oblastech naši reportéři ale i nadále hlásí i negativní dopady hrabošů na úrodu a jejich přemnožení.
Dopady na lesy: Hlášena je situace v 7 okresech, kde jsou sledovány především jehličnaté druhy. V okrese Brno-venkov, kde jsou sledovány jak jehličnaté, tak listnaté druhy, byly dlouhodobě hlášený projevy sucha. Půdní vlhkost ve sledované oblasti ale stoupla a projevy sucha vymizely. V rámci všech hlášených okresů teda aktuálně nejsou hlášeny žádné dopady sucha na lesní vegetaci.
Situace ve střední Evropě: Hodnoty INDEXU PŮDNÍ VLÁHY v Evropě oproti minulému týdnu o něco málo poklesly, ale na území střední Evropy se nijak výrazně neproměnily s výjimkou oblasti západního Rakouska a dál na západ, včetně území Německa, kde je pokles hodnot o něco výraznější. Na většině území střední Evropy (kromě Maďarska) ale i nadále zůstávají pořád vyšší hodnoty indexu půdní vláhy, přičemž nejvyšší hodnoty půdní vláhy v rámci celé Evropy pozorujeme v oblasti Beneluxu, v Německu, Rakousku, Česku, Slovinsku, Polsku a dále na východ od České republiky. Nižší hodnoty dále pozorujeme v oblasti Itálie, Maďarska, severního Srbska a také na pobřeží moří.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu jsou na celém území vysoké vlhkosti půdy ve vrstvě 0-100 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10, 10-50 a 50-100 cm na žádné stanici. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 78 % stanic ve vrstvě 0-10 cm a 10-50 cm, v 50-100 cm na 80 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především na Moravě, nižší v severozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (22.9 – 28.9.2024) se objevovaly srážky hlavně v úterý, ve čtvrtek a pátek. Nejvíce srážek spadlo v jižních, západních a jihozápadních Čechách, kde byly naměřeny úhrny okolo 30 mm/týden. Ve zbytku republiky to bylo nejčastěji okolo 10 mm/týden. Také se postupně ochlazovalo. Začátkem týdne byly maxima ještě okolo 22°C, no poté se ochladilo na 18-20°C a ke konci týdne spadly denní teploty k 15°C. Noční teploty byly ještě většinou mezi 8-12°C, no ke konci týdne začaly padat i pod 5°C. Větrnější počasí bylo ve čtvrtek a v pátek. Nárazy rychlosti větru byly i přes 20 m/s, ale to se týkalo převážně hřebenů našich hor.
Předpověď a prognóza sucha: V následujících dnech (od 30.9.2024) nás bude nejdříve ovlivňovat tlaková níže. O víkendu naopak přes naše území bude putovat tlaková výše. Až do pátku se čekají každý den přeháňky. Ty ale nebudou příliš silné, takže očekáváme úhrny většinou do 10 mm/týden. V polovině příštího týdne by pak mohla vyskytnout frontální situace se srážkami okolo dalších 20 mm. V tomto týdnu budou maxima teplot jen okolo 12-15°C. Noční teploty s rizikem mrazíků mohou přijít ještě v úterý ráno a pak v neděli a další pondělí. Půdní vlhkost bude stále v celé republice velmi vysoká, a to v celém profilu do 100 cm. Střednědobý výhled do 15. října předpokládá, že teploty vzduchu budou tento týden podprůměrné. Počátkem toho dalšího se nám mírně oteplí a maxima se budou dostávat nad 15°C. Po 11. říjnu budou teploty opět spíše průměrné. Navazující dlouhodobý výhled až do 11. listopadu předpokládá, že teploty vzduchu budou v druhé polovině října a počátkem listopadu průměrné. Půdní vlhkost se bude stále udržovat hodně vysoko, prakticky stále nasycena i v horizontu dalších 10 dnů. Tento týden bude chladnější s přeháňkami, ale o víkendu se počasí mírně zlepší.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
