Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha se na většině území České republiky opět prohloubila a to jak v povrchové vrstvě (0-40 cm), tak i v hlubší vrstvě (40-100 cm).
Nejvyšší kategorie, extrémní sucho, se rozšířilo především v oblastech povodí Labe a Lužnice, ve Šluknovském a Frýdlantském výběžku, na Plzeňsku, a také na jihovýchodní Moravě.
Intenzita sucha v povrchové vrstvě se snížila především v Českokrumlovském a Českobudějovickém okrese, kde zpočátku minulého týdne spadlo větší množství srážek.
Celkově je na území republiky sucho pozorováno na 95 % území. Na 44 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné, což je zhoršení oproti předchozímu týdnu o 10 %. Jedná se o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima patří dlouhodobě mezi období, která jsou na srážky spíše chudší. Nicméně v průběhu tohoto týdne očekáváme jistou korekci stavu, jak napovídá předpověď
Deficit: Deficit půdní vláhy i nadále zasahuje prakticky celé území, v minulém týdnu došlo k prohloubení deficitu prakticky na celém území zvláště pak na severu a severovýchodě, kde je aktuálně deficit nejhlubší. K citelnému zmírnění došlo v poměrně rozsáhlém regionu na jihu jižních Čech. Nicméně nadále platí, že vývoj letošní sezóny byl a nadále je velmi znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků východně od Vltavy je sledována podnormální vodnost, sucho či dokonce extrémní sucho.
V celém profilu do 1 m se k 2.12. vyskytuje deficit na více než 98 % území ČR. Na 93 % území je deficit nejméně 20 mm, na 68 % pak deficit nejméně 40 mm a na 29 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na zemědělství: Zprávy 236 zpravodajů z 67 okresů. Mapa dokládá pozorované/očekávané propady výnosu brambor a cukrovky, ale týká se i letošních osevů ozimů a zejména řepky. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou většinou zpravodajů, přičemž výrazná většina z nich signalizuje extrémní sucho a opět o něco výrazněji v Čechách. Dopady na výnosy jařin, ale i řepky, okopanin a kukuřice jsou hlášeny téměř ve všech sledovaných okresech. Ve velké míře jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů a vinné révy. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená na webu intersucha.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území Čech vlhkosti půdy mírně stouply ve vrstvě 0-10 cm, v ostatních hloubkách stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 11 % stanic, v 10 až 50 cm je na 43 % stanic a v 50-100 cm na 58 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 17 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 4 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na východní Moravě a na jihu Čech, nižší především v nížinách v severních a západních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (25.11.2018 – 1.12.2018) se k nám postupně dostával již zimní charakter počasí. Během týdne se objevovaly přeháňky, vytrvalejší srážky se pak objevily během pátečního dne a to na západě republiky. Zde se tvořila silná ledovka, která způsobila nemalé škody. Srážky za uplynulý týden byly prostorově dosti rozdílné a odpovídaly vesměs týdenní předpovědi podle modelů. Mezi 20-30 mm za týden spadlo v oblasti jižních Čech. Na západě republiky bylo zaznamenáno okolo 10 mm/týden. Ale ve zbytku republiky buď nepršelo anebo byly úhrny jen do 2 mm/týden. Sníh padal hlavně na Šumavě. Plošně ho spadlo nejvíce v pátek a to v Čechách (většinou do 5 cm). Během týdne docházelo k postupnému ochlazování. V neděli a pondělí byly maxima ještě okolo 5°C, ale pak spadly k bodu mrazu a ve čtvrtek a pátek jsme zažily na mnoha místech tzv. ledový den, kdy teplota vzduchu se nedostane do kladných hodnot. Výrazněji se ochladilo i v noci a ráno. Minimální teploty vzduchu uprostřed týdne klesaly i pod hranici -10°C. Větrnější počasí bylo v pondělí, ve čtvrtek a v pátek, kdy se průměry pohybovaly okolo 3 m/s.
Situace ve střední Evropě: Z pohledu celkového nasycení došlo na většině sledovaného území spíše ke zlepšení až výraznému zlepšení což se týká především severovýchodu střední Evropy a jihovýchodní Evropy. Nadále zůstávají některé suché oblasti nejvíce zasažené v létě tj. oblast zasahující povodí Labe v části Německa, zvláště pak Braniborska. Relativně suchá oblast zůstává do jisté míry i na území oblasti Beneluxu a východní Francie. Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (3.12 – 10.12.2018) bude počasí jako na houpačce. Přes naše území bude přecházet větší množství frontálních systémů. To by mělo přinést i deštivější počasí. Déšť (ve vyšších polohách i sněžení) je očekáván kromě středy každý den. Týdenní srážkové úhrny čekáme většinou od 20-30 mm. Teplota vzduchu bude počátkem týdne směrem od západu růst a ve svých maximech může vyšplhat i nad 10 °C. Poté se ve středu a ve čtvrtek přechodně ochladí na teploty do 5 °C. O víkendu se zase lehce oteplí na 7 °C. V noci teploty pod bod mrazu budou klesat na většině území jen ve středu a ve čtvrtek. Díky vydatnějším srážkám se bude rozsah sucha v České republice zmenšovat. Výraznější úbytek bude ve vrstvě do 40 cm, kde čekáme ke konci týdne prakticky zcela normální stav. V hlubších vrstvách bude rozsah sucha stále dosti velký, i když hlavně na jihu se sucho významněji zmírní. Nejpostiženějšími regiony tedy nadále zůstane východ a sever Čech.
Podle modelu GFS ensemble (předpověď do 19. prosince) předpokládá, že teplejší období skončí tuto neděli a poté nás čeká chladnější období až do 15. prosince. V polovině příštího týdne by dokonce mohly být teploty i výrazně pod svým normálem. Čekáme tedy tzv. ledové dny, kdy se maximální teplota nebude dostávat nad bod mrazu. Minimální teploty by měly být většinou okolo -5 °C. Srážkově bude druhá polovina období (12-19. prosince) spíše chudší. Jednotlivé členy předpovědi se dobře shodují právě do poloviny příštího týdne, pak narůstá jejich nejistota.
Až do poloviny příštího týdne čekáme srážkově bohatší (20-30 mm/týden) a teplotně nadprůměrné období. Poté by mělo dojít ke zlomu a celkem výrazněji se ochladit na denní teploty pod bod mrazu. Do konce týdne se výrazně zlepší situace v povrchové vrstvě do 40 cm, kdy většina republiky bude mít normální stav. V hlubších vrstvách bude situace stále špatná, i když v jižní polovině republiky se nám stav sucha také zlepší.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech nejprve nadprůměrně a následně průměrné. V prvním týdnu jsou očekávány nadprůměrné srážky, ale pro zbytek období hovoří prognóza o průměrných až podprůměrných srážkách. Lze tedy očekávat, že nedojde k zlepšení aktuální situace v celém profilu a návratu do normálního rozložení vláhy ani v příštích 4 týdnech. Nicméně v povrchové vrstvě lze doufat v korekci stavu.
Existující deficit vláhy panuje prakticky na celém území. V případě severních, středních a východních Čech, Plzeňského kraje, Jihomoravského kraje, většiny regionů kraje Olomouckého a v celém kraji Moravskoslezském se setkáváme s negativní prognózou až do počátku konce ledna 2019. Jedinou výjimkou s lepší prognózou jsou jižní Čechy a polohy nad 1000 m n. m.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
