Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm): V povrchové vrstvě půdy nepozorujeme na většině území ČR výskyt sucha. Výjimkou jsou severozápadní Čechy, kde je sledováno počínající sucho. Dále místy v severních Čechách se vyskytuje snížená úroveň půdní vláhy, přecházející v určitých místech do počínajícího sucha.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm): V hlubší vrstvě pozorujeme přetrvávající problém v severozápadní části Čech, především v Ústeckém kraji a v severozápadní části kraje Středočeského. Dále lokálně přetrvává problém na Plzeňsku, Českolipsku, Olomoucku, Krnovsku a také v Krkonoších.
Aktuálně sucho se vyskytuje cca na 12 % území České republiky, co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je malá pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se v souhrnu oproti předchozímu týdnu prostorově zásadně nezměnil. I nadále je republika rozdělená do dvou oblastí – s kladným deficitem a záporným.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) aktuálně pozorujeme deficit v západních a severozápadních Čechách a po předchozím týdnu se začíná vyskytovat deficit i v severních Čechách.
Stav deficitu v hlubší vrstvě (40–100 cm) se od minulého týdne nijak výrazně nezměnil. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních Čech, Plzeňska, v okolí Prahy, v Krkonoších, v okolí Brna, na jižní Moravě, na Hané a na Krnovsku. Zbytek území vykazuje kladnou odchylku.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Co se týče vodnosti je republika rozdělená na pomyslné dvě části tokem Vltavy. Zatímco západně od ní je na vodních tocích normální stav případně podnormální vodnost, tak východně od toku převažuje výrazně nadnormální či nadnormální vodnost. Výjimku v této oblasti tvoří vodní tok Morava, kde místy je sledována normální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 19. 07. vyskytuje deficit zhruba na 28 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 61 % území je kladná odchylka o více jak 5 mm, na 11 % území je kladná odchylka o více jak 40 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zhoršilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oblast Čech vykazuje menší relativní nasycení než Morava a Slezsko. Nejhorší situaci aktuálně pozorujeme v oblasti Poohří a na Plzeňsku a dále také na jihu Moravy. V Podkrušnohoří je velká část území pod bodem snížené dostupnosti, místy se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá na severozápadě a západě Čech a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují v pásu od jižních Čech přes Vysočinu až po Jeseníky, a poté na východní Moravě.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky horší kondice vegetace v květnu především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Po příchozích srážkách v průběhu května, června i července dochází opět ke zlepšování stavu kondice vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz.
Ve srovnání s minulým týdnem došlo v podstatě na celém území ČR ke zlepšení kondice vegetace.
Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene, zatímco u řepky a pšenice ozimé nejsou propady v podstatě až na výjimky očekávány.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 12. 07. Zprávy 302 zpravodajů ze 71 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin.
Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky, u ovocných stromů. Záleží však na oblasti, kde se zpravodajové nacházejí.
Čtyři okresy (Domažlice, Louny, Most, Plzeň-město) hlásí extrémní poškození tedy snížení výnosů o více jak 40 % a ze dvou okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále cca 29 okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. 19 okresů čeká ztráty na výnosech do 10 %.
Suchý březen a duben způsobil na řadě míst zasychání odnoží či schnutí celých rostlin. Deštivý květen a červen většinou situaci dokázal zachránit, ale jsou místa, kde bylo již pozdě. Nyní se na mnoha místech vyskytuje přemokření a někteří zemědělci mají problém dostat se s technikou na pole. V některých okresech začínají již žně.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 12. 07. V karlovarském, znojemském a svitavském okrese jsou sledovány počínající projevy sucha. V dalších šesti hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.
Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY se oproti předcházejícímu týdnu nijak zásadně nezměnil. Na jihozápadě a jihu území pozorujeme mírné zhoršení situace. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v Itálii, na pobřeží Černého a Jaderského moře. V České republice je sledována nižší půdní vláha v Polabí, Poohří a také na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje.
Oproti předcházejícímu týdnu došlo na převážné většině sledovaného území k výraznému zlepšení KONDICE VEGETACE. Horší než obvyklý stav přetrvává spíše ve východní části Rumunska a na jihovýchodě Ukrajiny. Dále pak také na německo-polském pohraničí, v západním Německu a na severovýchodě Francie.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu především na severozápadě Čech mírně poklesly vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 8 % stanic, v 10 až 50 cm je na 9 % stanic a v 50-100 cm na 17 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 29 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 24 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na Vysočině, nižší především v nížinách v severozápadní části ČR, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (12.07.–18.07.2020) nás ovlivnila nejdříve studená fronta a pak výšková tlaková níže. Na ty byly vázány celkem vydatnější srážky. Nejvíce pršelo v jižních Čechách a pak na Moravě. Nejčastěji spadlo okolo 15-30 mm srážek za týden. Naopak západním Čechám se srážky i v uplynulém týdnu ve větší míře vyhnuly a úhrny byly zaznamenány hlavně jen do 10 mm za týden. Teploty vzduchu zpočátku stoupaly ke svému maximu ve středu a to k hranici 25 °C. S frontou se ochladilo na 17-20 °C a opět o víkendu se začalo pomalu oteplovat. Počátkem týdne byly i chladné noci, kdy minima padala k 5-8 °C. Od čtvrtečního dne se pak dostávaly častěji nad hranici 10 °C. Vítr byl v uplynulém týdnu spíše slabý s průměrnými denními rychlostmi okolo 1-2 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 20.7.2020) nás ovlivní nedříve v úterý zvlněná studená fronta, za ní se rozšíří oblast vysokého tlaku vzduchu. Od pátku pak čekáme častější srážky díky přechodu několika frontálních systémů od západu. Momentálně se očekává, že v Čechách spadne většinou mezi 10-20 mm v dalších 10 dnech, na Moravě to může být místy přes 30 mm za 10 dnů. Denní maxima se budou pohybovat nejčastěji do 25 °C, tropické dny se zatím nadále nečekají. V noci budou teploty okolo 15 °C. Půdní sucho i nadále nebude na většině území republiky pozorováno. Špatná situace bude zůstávat konstantně na severozápadě republiky, kde bude přetrvávat větší nedostatek půdní vláhy v hlubších vrstvách. Díky slabším srážkám v posledním období prakticky nad celým územím západních Čech, tak se půdní sucho začne v slabé či mírné formě rozšiřovat i ve svrchní vrstvě. Relativní půdní vlhkost zde bude i pod hranici 30 %, naopak například v jižních Čechách a Vysočině na mnoha místech bude půda nadále zcela nasycena.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 5. srpna se předpokládá, že teploty budou většinou oscilovat kolem dlouhodobých hodnot v první části období, poté od 28. července očekává, že by mohlo být i tepleji než je obvyklé. Výhled slibuje i relativně málo srážek.
V dalších 14 dnech čekáme většinou teplotně průměrné či lehce nadprůměrné počasí s malým množstvím srážek. Půdní sucho by stále mělo trápit jen menší část republiky na severozápadě.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné až slabě podprůměrné. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné až slabě nadprůměrné.
Do začátku srpna je cca 70–90% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na východě území České republiky vč. pásu od Šumavy po Jeseníky.
Krušnohoří, oblast severozápadně od Prahy, Plzeňsko, Krkonoše však takto příznivou prognózu nemají. Zde jsou vypočítány pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 10–50 %. Do poloviny září je přibližně 30–50% pravděpodobnost, že se dosytí právě zmíněné oblasti. Deficit v severozápadních Čechách přetrvá s velkou pravděpodobností do konce roku, pravděpodobnost pro dosycení je nyní cca 30–50 %. Na zbytku území je pak za toto časové období zhruba 50–70% pravděpodobnost dosycení půdního profilu.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
