Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden výrazně snížila. Větší lokalita zasažená suchem se i nadále vyskytuje v Jihočeském kraji. Na Táborsku je sledováno až výjimečné sucho. Dále se po Česku vyskytují menší enklávy (např. na Plzeňsku, v Královéhradeckém kraji), jedná se však spíš jen o počínající sucho.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se v podstatě nezměnila. Horší stav oproti zbytku zasaženého území se nachází v Krkonoších a na hranicích kraje Jihočeského a Kraje Vysočina, kde je sledováno výrazné až extrémní sucho.
Aktuálně se sucho na území České republiky vyskytuje na 12 % území (půdní profil 0–100 cm), oproti minulému týdnu došlo k poklesu o 13 %.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se v minulém týdnu mírně snížil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) převažuje stav neutrální, který je sledován převážně v Čechách a na hranicích s Moravou. Kladná odchylka je sledována v severních Čechách, na východní Moravě a ve Slezsku. Jižní Čechy a Plzeňsko, mají deficit cca okolo -5 mm a více.
Deficit v hlubší vrstvě (40–100 cm) se minulý týden v podstatě nezměnil. Kladná odchylka je sledována i nadále na jižní Moravě a ve středních Čechách.
Stav vodnosti vodních toků se v minulém týdnu mírně zlepšil, dle zpráv kolegů z ČHMÚ převažuje na většině území normální až podnormální vodnost. Na pár místech se vyskytuje vodnost se stavem „sucho“. V Poodří a Pomoraví je stav lepší a zde převažuje nadnormální vodnost, místy i výrazně nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 18. 04. vyskytuje deficit zhruba na 35 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 2 % území je kladná odchylka o více jak 20 mm. Na 3 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem snížilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Situace v rámci ČR je velmi rozmanitá. Nejhorší stav je sledován v České tabuli, na Českobudějovicku a Táborsku, ale především na jižní Moravě (resp. v Podyjí), kde je sledován i stav pod bodem snížené dostupnosti.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Vyšší vlhkosti půdy jsou sledovány v pohraničních horách. Nižší stav je sledován v severozápadních Čechách, místy v jižních Čechách a v Podyjí.
Dopady na vegetaci: RELATIVNÍ KONDICE VEGETACE je na počátku vegetační sezóny na většině území mírně zpožděná a tedy v horším stavu než je pro toto období obvyklé. Lepší stav kondice vegetace je sledována místy v jižní polovině republiky. Severní část má pro tuto část roku stav horší než je obvyklé, tedy jedná se o pomalejší vývoj vegetace vůči dlouhodobému průměru, náchylnost ke zmrznutí je zde menší.
Oproti minulému týdnu se relativní kondice vegetace zhoršila převážně na celém území ČR vyjma střední Moravy. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 11. 04. Zprávy 237 zpravodajů z 68 okresů dokládají pozorované/očekávané dopady na výnos u všech sledovaných skupin plodin.
Ve čtyřech okresech jsou očekávány ztráty mezi 10–30 %, čtyři okresy hlásí ztráty na výnosech do 10 %. Zbytek hlášených okresů nesleduje projevy sucha.
Co se týče vodní bilance za poslední tři měsíce, převažuje hlášený stav - normální spíše vlhčí (58 % hlášení) až stav „spíše sušší bez dopadů“ (26 % hlášení). Povrchová vrstva je vnímána převážně jako mírně vlhká (cca 50 % hlášení) až vlhká (35 % hlášení).
Na polích je situace v rámci republiky velmi rozmanitá, zatímco na jižní Moravě trápí zemědělce sucho a muselo dojít na některých místech k zaorávání. Jinde je však stále problematické provádět jarní práce. V neposlední řadě současné mrazy zasáhly například i ovocné stromy.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 11. 04. V benešovském okrese jsou sledovány počínající projevy sucha, v dalších jedenácti hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.
Situace ve střední Evropě: Nejnižší hodnoty INDEXU PŮDNÍ VLÁHY pozorujeme nadále na pobřeží Jaderského moře a Černého moře, v Itálii, Maďarsku a ve Francii. Situace v severní polovině sledovaného území je lepší než v jižní části, avšak v minulém týdnu došlo ke zhoršení stavu na celém sledovaném území.
Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu s výjimkou vyšších poloh dochází k postupnému poklesu vlhkosti půdy v orniční vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti stagnují. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 9 % stanic, v 10 až 50 cm je na 12 % stanic a v 50-100 cm na 13 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 15 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 17 % stanic a v 50-100 cm na 22 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především ve vyšších polohách, nižší především v nížinách v severozápadních Čechách a na jihu Moravy, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (11.4. – 17.4.2021) opět spíše vládl příliv studeného vzduchu spojený i s větším teplotním zvratem. Srážky byly v republice zaznamenány prakticky každý den, ale nejvíce v pondělí a úterý. Celkově jich přibývalo směrem na východ, který byl více pod vlivem frontálního rozhraní a tlakové níže. Na východě Moravy tedy byly zaznamenány úhrny až okolo 20 mm za týden. Ve zbytku republiky to bylo většinou jen do 10 mm za týden. Na mnoha místech bylo zaznamenáno i sněžení. Nejvíce sněhu je nyní v Beskydech a to i více než 150 cm. Počátkem týdne přesahovala maxima i 15 °C, ale již v pondělí se začalo od západu ochlazovat a v úterý spadly teploty zhruba o 10 °C. Po zbytek týdne bylo chladno s denními teplotami okolo 4-8 °C. Noční teploty se pohybovaly slabě pod bodem mrazu. Průměrné denní rychlosti větru se pohybovaly nejčastěji mezi 2-4 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 19.4.2021) nás bude ovlivňovat hlavně tlakové níže či její brázda. Ve čtvrtek by pak měla přejít přes naše území studená fronta. Počasí bude opět „aprílové“. Srážky budou hlavně formou přeháněk v první polovině týdne. Ve čtvrtek pak půjde srážkový pás od severozápadu na jihovýchod. V dalších dnech by mělo být deště už jen málo. Nejčastěji v dalších 10 dnech nám naprší od 5 do 15 mm. Místy to může být až 25 mm/10 dnů. Teploty budou zase jako na houpačce. Do středy se nám bude oteplovat na maxima až okolo 17 °C. Ve čtvrtek se opět ochladí a maxima budou nejčastěji jen okolo 10 °C. Od čtvrtka do pondělí hrozí slabší noční mrazy. Od čtvrtka do neděle bude i větrnější počasí s tím, že v pátek budou rychlosti větru nejvyšší. Půdní vlhkost bude na velké části území odpovídat dlouhodobým hodnotám. Snížené hodnoty budou za 10 dnů zhruba do 20 % území a pouze do 5 % území by se dalo hovořit o mírném suchu.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 5. května se čeká, že teploty vzduchu budou po celé období mít tendenci k podprůměrným hodnotám. Tedy delší oteplení se zatím nepředpokládá. Maximální teploty se budou tedy nejčastěji pohybovat do 15 °C po celé období a nejsou vyloučeny ani noční mrazy i ke konci dubna či začátkem května. Srážek bude spíše podprůměrné množství.
Průběh jara zatím odpovídá zatím dlouhodobým hodnotám a je vzdálený oproti minulým letům. I v dalších dnech se nečeká výrazná změna. Půdní vlhkost bude většinou na obvyklých hodnotách, ale díky menšímu množství srážek se v některých oblastech bude rozvíjet počáteční sucho (cca 20 % území republiky).
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech podprůměrné. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné.
Do konce dubna je pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího nasycení půdního profilu velmi nízká. Na většině území je pravděpodobnost dosycení zhruba do 20 %. Na zbytku území je pravděpodobnost dosycení mezi 50–90 %. Do konce května je pravděpodobnost dosycení mezi 30–50 % pro většinu území.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
