Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se v porovnání s předchozím týdnem mírně zhoršila v Čechách, kde se začíná vyskytovat počínající sucho. Nachází se v Libereckém kraji, v Krkonoších a o oblasti jižně od Prahy.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se v minulém týdnu zmírnila. V této vrstvě pozorujeme přetrvávající problém v severozápadní části Čech, především v Ústeckém kraji a Libereckém kraji. Dále lokálně přetrvává problém v okolí Prahy, na Plzeňsku, Karlovarsku a také v Krkonoších.
Aktuálně sucho se vyskytuje cca na 10 % území České republiky, co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je malá pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zhoršil. Republiku lze rozdělit na dvě části – Čechy, kde je deficit zásoby vody a poté Morava vč. Slezska, kde je sledována kladná odchylka.
V povrchové vrstvě (0–40 cm) převažuje na Moravě ve Slezsku lepší stav než v severozápadních a severních Čechách.
Stav deficitu v hlubší vrstvě (40–100 cm) se minulý týden v podstatě nezměnil. V pásu od jižních Čech po Jeseníky a jižně od něj je sledována kladná odchylka. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních Čech, Plzeňska, v okolí Prahy a v Krkonoších.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Co se týče vodnosti lze území rozdělit na dvě části – v Čechách převažuje podnormální až normální vodnost, zatímco na zbytku území je normální či nadnormální vodnost. Na Moravě a ve Slezsku je nyní stav lepší než v Čechách. Drobnou výjimkou je řeka Morava a některé její přítoky, kde je normální až podnormální vodnost a v Čechách Orlicko, Novohradsko a Posázaví, zde je sledována naopak nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 13. 08. vyskytuje deficit zhruba na 41 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 27 % území je kladná odchylka o více jak 20 mm, na 5 % území je kladná odchylka o více jak 40 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem zhoršilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oblast Čech vykazuje menší relativní nasycení než Morava a Slezsko. Nejhorší situaci aktuálně pozorujeme v středních Čechách. Část území je pod bodem snížené dostupnosti.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá na severozápadě a západě Čech a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují v pásu od jižních Čech přes Vysočinu až po Jeseníky a poté na východní Moravě.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky horší kondice vegetace v květnu především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Po příchozích srážkách v průběhu května, června i července došlo opět ke zlepšování stavu kondice vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz. Oblast severozápadních Čech však nedostala tolik potřebné srážky jako zbytek území a vegetace se zde nedokázala dostat do dobré kondice jako na zbytku území. Horší stav je zde sledován od konce května až po současnost.
V současné době je na většině území kondice vegetace ve velmi dobrém stavu. Jedinou výjimkou jsou již zmiňované severozápadní Čechy, kde je i nadále horší stav vegetace, než je pro tuto dobu typické. Oproti minulému týdnu došlo k mírnému zlepšení stavu vegetace na našem území.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 06. 09. Zprávy 250 zpravodajů ze 67 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin.
Čtyři okresy (Vyškov, Louny, Most a Domažlice) hlásí extrémní poškození tedy snížení výnosů o více jak 40 % a ze třech okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále 20 okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. 15 okresů čeká ztráty na výnosech do 10 %.
Respondenti vnímají kladně vodní bilanci, která je za poslední tři měsíce hlášena velkou částí zpravodajů, převažuje hlášený stav - normální spíše vlhčí. Povrchová vrstva je vnímána převážně jako vlhká (cca 43 % hlášení) až mírně vlhká (cca 29 % hlášení).
Na mnoha místech pokračuje vysoký výskyt hraboše. Probíhají podzimní práce a ne všude je možno vjet s technikou na pole.
Dopady na lesy: ato mapa zachycuje situaci v neděli 06. 09. V tachovském okrese jsou sledovány počínající projevy sucha. V dalších 10 hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.
Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY se oproti předcházejícímu týdnu nijak výrazně prostorově nezměnil. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme i nadále v Itálii, na pobřeží Černého a Jaderského moře. V České republice je sledována nižší půdní vláha v Polabí a Poohří. Naopak v jižních Čechách, Rychlebských horách a v Beskydech je sledována nejvyšší půdní vláha v ČR.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se snížily na celém území vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 12 % stanic, v 10 až 50 cm je na 13 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 16 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 17 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na Vysočině, nižší především v nížinách v severozápadní části Čech, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (6.9 – 12.9.2020) nás doprovázelo většinou pěkné slunečné počasí. Srážky byly dominantně zaznamenány ještě minulou neděli a to na Moravě, kde napršelo nejčastěji okolo 5-15 mm. To odpovídá celotýdenní sumě. Teploty vzduchu stoupaly do středy, kdy byly maxima okolo 24-26 °C. Ve čtvrtek a pátek se mírně ochladilo, ale opět o víkendu se oteplilo na hranici 25 °C. Noční teploty byly nejčastěji okolo 8-10 °C. Nejchladnější noc a ráno bylo v úterý, kdy mohly minima padat až k 5 °C. Počasí nebylo příliš větrné, průměrné denní rychlosti větru se pohybovaly mezi 1-2 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 14.9.2020) nás čeká stále slunečné počasí s malým výskytem srážek. Ze středy na čtvrtek přes nás sice přejde studená fronta, ale srážky na ní budou spíše lokální. V následujících 10 dnech tedy na většině území nebude pršet. V místě, kde se srážky vyskytnou, tak půjde o úhrny do 15 mm. Teploty vzduchu budou do středy včetně vysoké a to okolo 25-28 °C. Poté se ochladí na maxima nejčastěji okolo 18-22 °C. Výrazněji se nám ale ochladí v noci, kdy čekáme minima i okolo 5 °C. Díky průběhu uplynulého počasí a i toho co očekávají modely, tak se logicky začíná postupně vysušovat hlavně svrchní vrstva půdy do 40 cm a to v západní polovině republiky. V hlubších vrstvách zůstane stav většinou setrvalý. Zhruba na 40 % území republiky bude za 10 dnů pozorována snížená půdní vlhkost a okolo 10 % území bude trpět mírným suchem.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 30 září, se předpokládá, že od čtvrtka se vrátí teploty k průměrným zářiovým hodnotám a tak vydrží až do konce měsíce. Srážky se čekají až po 25. září.
V dalších 10 dnech bude pokračovat sušší a relativně teplé počasí. To bude znamenat, že se nám bude snižovat půdní vlhkost hlavně ve svrchní vrstvě do 40 cm v západní polovině republiky.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech nadprůměrné. Postupně budou teploty klesat, jak bude přicházet podzim, ale teploty budou stále nad normálem. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné, více srážek je očekáváno v dalších týdnech. Tento týden bude typické babí počasí.
Do poloviny října je cca 70–90% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na Moravě a ve Slezsku.
Krušnohoří, Poohří, okolí Prahy, Plzeňsko, Krkonoše však takto příznivou prognózu nemají. Zde jsou vypočítány pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 10–50 %. Do konce listopadu je přibližně 30–50% pravděpodobnost, že se dosytí právě zmíněné oblasti. Deficit v severozápadních Čechách přetrvá s velkou pravděpodobností do konce roku, pravděpodobnost pro dosycení je nyní cca 30–50 %. Na zbytku území je pak za toto časové období zhruba 50–70% pravděpodobnost dosycení půdního profilu.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
