Aktuální intenzita sucha: Stupně INTENZITY SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) nejsou sledovány. Příchozí srážky zlepšily stav natolik, že tato část půdy je aktuálně bez rizika sucha.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se v minulém týdnu rozsahem v podstatě nezměnila, došlo však ke snížení intenzity. V této vrstvě pozorujeme přetrvávající problém v severozápadní části Čech, především v Ústeckém a Libereckém kraji. Dále lokálně přetrvává problém v okolí Prahy, na Plzeňsku, Karlovarsku a také v Krkonoších. Nyní je sledováno v podstatě pouze počínající sucho.
Aktuálně sucho se vyskytuje cca na 1 % území České republiky, co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je menší pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se v minulém týdnu nijak zásadně nezměnil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) se nyní vyskytuje kladná odchylka na většině území. Deficit je sledován lokálně u hranic Kraje Vysočina a Jihočeského kraje, dále pak u západních hranic našeho státu.
Stav deficitu v hlubší vrstvě (40–100 cm) minulý týden spíše stagnoval. Kladná odchylka je sledována na Moravě a ve Slezsku. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních a severních Čech, Plzeňska, Táborska, v okolí Prahy a v Krkonoších.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Co se týče vodnosti ve středních Čechách převažuje normální vodnost. V severních a západních Čechách převažuje podnormální vodnost. Na Moravě a ve Slezsku převažuje nadnormální až výrazně nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 11. 10. vyskytuje deficit zhruba na 10 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem změnilo spíše pouze prostorově.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): V minulém týdnu došlo k zlepšení relativního nasycení ¨ve střední části republiky. Nižší stav je sledován lokálně na jižní Moravě, v Podkrušnohoří a na Tachovsku.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá v Čechách a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy jsou sledovány na Šumavě, v pásu od Dačicka po Rychlebské hory, v Jeseníkách, Beskydech a ve Slezsku.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky horší kondice vegetace v květnu především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Po příchozích srážkách v průběhu května, června i července došlo opět ke zlepšování stavu kondice vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz. V oblasti severozápadních Čech však nespadlo takové množství srážek jako na zbytku území a vegetace se zde nedokázala dostat do dobré kondice jako v ostatních částech republiky. Horší stav je zde sledován od konce května až po současnost.
V současné době je na většině území kondice vegetace ve velmi dobrém stavu. Drobnými výjimkami jsou již zmiňované severozápadní Čechy, oblast jihovýchodně od Prahy, Zlínsko a Poodří, kde je nyní horší stav vegetace, než je pro tuto dobu typické.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 04. 10. Zprávy 237 zpravodajů ze 70 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin.
Okres Praha-západ hlásí extrémní poškození tedy snížení výnosů o více jak 40 % a z pěti okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále 15 okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. 19 okresů čeká ztráty na výnosech do 10 %.
Respondenti vnímají kladně vodní bilanci, která je za poslední tři měsíce hlášena velkou částí zpravodajů, převažuje hlášený stav - normální spíše vlhčí (61 % hlášení). Povrchová vrstva je vnímána převážně jako vlhká (cca 44 % hlášení) až velmi vlhká (cca 29 % hlášení).
Srážky v předminulém týdnu na většině území zlepšily sledované sucho, ale naopak na mnoha místech přerušily podzimní práce a není možné vjet s technikou na pole. Podzimní práce na mnoha místech i nadále stojí. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Dopady sucha na lesní porosty lze najít v samostatné mapě Dopadů sucha na lesy.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 04. 10. V tachovském okrese jsou sledovány počínající projevy sucha. V dalších 10 hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.
Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY se oproti předcházejícímu týdnu zlepšil v podstatě na celém sledovaném území. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme i nadále na pobřeží Černého a Jaderského moře. V České republice je sledována nižší půdní vláha v Poohří. Naopak v jižních Čechách, Rychlebských horách a v Beskydech je sledována nejvyšší půdní vláha v ČR.
Oproti předcházejícímu týdnu došlo na převážné většině sledovaného území k mírnému zlepšení KONDICE VEGETACE. Horší než obvyklý stav přetrvává ve východní části Rumunska, na jihovýchodě Ukrajiny, v Moldavsku, v západním Německu a na severovýchodě Francie a jejím středu, dále pak také v Belgii.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo především na Moravě ke zvýšení vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v Čechách a v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 4 % stanic, v 10 až 50 cm je na 12 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 42 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 17 % stanic a v 50-100 cm na 18 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severní Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních a západních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (4.10 – 10.10.2020) bylo spíše deštivější počasí. V první polovině týdne byly časté přeháňky a poté o víkendu přešla přes nás zvlněná studená fronta. Pršelo na celém území republiky, ale úhrny nebyly většinou příliš vysoké. Nejčastěji byly změřeny úhrny od 5 do 15 mm za týden, na horách pak okolo 30 mm. Týden začal relativně teplou nedělí, ale pak se ochladilo a denní maxima se pohybovala okolo 15°C. Ke konci týdne v pátek a sobotu vystoupala maxima lokálně opět nad 20 °C. Noční teploty už klesaly a pohybovaly se okolo 4-9°C. Větrnější počasí bylo hlavně v první polovině týdne, kdy denní průměrné rychlosti byly nad 2 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 12.10.2020) budeme pod vlivem tlakové níže a díky ní k nám bude proudit vlhký a studený vzduch. Tedy týden bude dosti deštivý a chladný. Nejvíce srážek by mělo spadnout v první polovině týdne, kdy například ve středu by mělo pršet prakticky na celém území republiky. Srážek bude přibývat směrem na východ a nejvyšší úhrny se čekají na severovýchodě republiky, kdy může spadnout více než 100 mm srážek a to v relativně kratším čase, což může způsobit lokální povodně. Na zbytku Moravy spadne okolo 60 mm v dalších 10 dnech a v Čechách do 25 mm. Teploty po celý týden čekáme pouze do 10°C a v noci v rozpětí 2-6°C. Díky vysokým úhrnům srážek bude půdní vlhkost vysoká. Svrchní vrstva bude zcela nasycena prakticky na celém území republiky, na Moravě i ve spodních vrstvách. Sucho nebude tedy rozhodně pozorováno a naopak hrozí opačný extrém.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 28. října, se předpokládá, že teploty vzduchu budou do 20. října hluboce pod dlouhodobým průměrem, poté by se mělo oteplit a teplota se pohybovat kolem průměru nebo spíše mírně tepleji.
V následujících dnech jsou očekávány další významné srážky a půdní profil bude nasycen v celém horizontu na Moravě a v Čechách do 40 cm. Na severovýchodě republiky by mělo spadnout více než 100 m a hrozí zde povodně.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné. Postupně však budou teploty klesat a začnou se objevovat přízemní mrazíky. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné.
Do konce října je cca 90% a větší pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na Moravě, ve Slezsku a převážně i v Čechách.
Krušnohoří, Poohří, okolí Prahy, Plzeňsko, Krkonoše však takto příznivou prognózu nemají. Zde jsou vypočítány pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 10–50 %. Do poloviny prosince je přibližně 30–70% pravděpodobnost, že se dosytí právě zmíněné oblasti. Deficit v severozápadních Čechách a na Plzeňsku přetrvá s velkou pravděpodobností do února 2021, pravděpodobnost pro dosycení je nyní cca 30–50 %. Na zbytku území je pak za toto časové období zhruba 50–70% pravděpodobnost dosycení půdního profilu.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
