Aktuality

Září budou tropická jako července

S jednatřiceti tropickými dny už letošní rok patří mezi nejteplejší. I v září setrvává v teplotách nad 30°C. Miroslav Trnka, bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR mluví o tom, jak na to nejsou připravené školní budovy, jak rychle usychá vegetace, zejména ta, která je sezónní a co to znamená pro zásoby vody, zemědělské plodiny, pro živočišné druhy a přírodu vůbec. Celý rozhovor pro Český rozhlas je k dispozici ZDE.

Dlouhotrvající suché a horké počasí nesvědčí plodinám, které jsou ještě na poli

Současné dlouhotrvající suché a velmi horké počasí přináší v letošním netypickém roce zemědělcům další potíže. Komplikuje dozrávání plodin, které jsou ještě na poli, což je nejčastěji kukuřice, cukrová řepa či brambory. Horko navíc rostliny stresuje. Další potíže počasí způsobuje při setí řepky. Podmínky pro její vzcházení jsou špatné, řekl ČTK Miroslav Trnka-bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý článek je k dispozici ZDE.

Bouřky a deště zvýraznily regionální rozdíly ve míře sucha, situace se zhorší

Bouřky a deště v posledním týdnu zvýraznily regionální rozdíly mezi různými částmi Česka v míře půdního sucha. Momentální situace ještě není od průměrného stavu v letech 1961 až 2015 výrazně horší, no s ohledem na přetrvávající velmi teplé a srážkově chudé počasí odborníci z projektu Intersucho očekávají, že v dalších dnech se bude situace zhoršovat a za týden by suchem měla trpět pětina území. Celý článek ČTK je k dispozici ZDE.

Černý scénář se nenaplnil, ale suchých dnů bude přibývat. Ovlivní turisty i zemědělce

Nadprůměrné srážky prozatím zachránily Česko před scénářem, že by krajina trpěla extrémním suchem. Na osmdesáti procentech území přesto není dostatek půdní vláhy, podle klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu globální změny Akademie věd navíc bude suchých epizod přibývat. Měli bychom se na to připravit tím spíš, že jsme od přírody dostali krátký oddechový čas.
Celý článek pro novinky.cz je k dispozici ZDE.

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník? Do výzkumu se mohou zapojit i obyvatelé Brna

Jak by mohl vypadat ideální městský trávník, se snaží zjistit brněnští vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Takový, který by v parném létě co nejvíc ochlazoval okolí, měl vhodnou výšku, stačilo ho posekat třeba jen dvakrát ročně a nebyl by nákladný na údržbu. Aby vědci získali co nejvíce dat, prosí o spolupráci i obyvatele Brna, kteří mohou podle pokynů na webu posílat fotografie trávníků. "Tvrdá data poskytnou argumenty těm, co se o zeleň starají," řekl ČTK vedoucí výzkumu Daniel Kopkáně. „Ukazuje se, že dobře plní roli i trávník, který je vysoký deset až 20 centimetrů, to je myslím pro lidi snesitelné. Navíc trávníky mohou mít různé funkce. Některé jsou pobytové a u nich je lepší, když jsou kratší a odolnější proti ošlapu, ale jsou i pohledové, kam lidé nechodí. Celý článek je k dispozici ZDE.

Sucho, méně mléka, nemoci, ale lepší víno. Co vše s Českem dělají vedra?

Česko vstupuje do druhé poloviny léta po jednom z nejteplejších měřených červenců vůbec. Horké podnebí ve střední Evropě pomalu získává středomořské parametry. Klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Pavel Zahradníček upozorňuje, že dřívější letní teploty se dnes berou spíše jako ochlazení. „Čtrnáct měsíců v kuse se pohybujeme nad teplotním průměrem,“ konstatuje vědec. Podle něj oteplování ovlivňuje například i chov dobytka. Celý rozhovor pro HN je k dispozici ZDE.

Zemědělské sucho

 „Sucho“ je velmi obecný termín a zahrnuje celou škálu jevů, které se můžou projevovat poměrně rozdílně. Často mluvíme například o suchu meteorologickém, které definujeme jako nedostatek atmosférických srážek nebo zápornou klimatologickou vodní bilanci mezi srážkami a výparem, či o suchu hydrologickém, projevujícím se sníženým průtokem v řekách, či nízkou hladinou podzemních vod. Jan Řehoř z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, se konkrétně vyjádřil k suchu, které je často nazýváno jako „zemědělské“. Celý článek pro trvaleudrzitelnezemedelstvi.cz je k dispozici ZDE.

Ohlédnutí za počasím letošního roku a jeho výhled na léto

Průběh počasí byl nejen mezi zemědělci jedním z nejdiskutovanějších témat prvních měsíců letošního roku. Profesor Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR informuje o jeho stavu v časopise Úroda. Článek je k dispozici ZDE. 

Kam s uhlíkem?

Stále víc jihomoravských zemědělců se inspiruje principy regenerativního zemědělství z USA – neorají, zeminu nikdy nenechávají holou a zapojují býložravce. Kromě zdravější půdy, a tím i potravin, má šetrný přístup pomoct také klimatu, a to ukládáním oxidu uhličitého. Propagátorem postoje je i Karel Klem z Ústavu výzkumu globální změny.
Celý článek pro deník Mladá Fronta DNES je k dispozici ZDE.

Změna klimatu je příležitost

Letošní jaro, přesněji období od začátku března do konce května, bylo v Brně nejteplejší od roku 1800, kdy tam meteorologové měří. Oproti třicetiletému průměru za léta 1961 až 1990 teploměr ukazoval o 3,9 stupně Celsia více. Klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd popisuje extrémy počasí i to, na co se připravit v Česku.

Celý rozhovor pro deník Mladá fronta Dnes je k dispozici ZDE.