Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden zlepšila velmi výrazně a to především v místech, kde se sucho již vyskytovalo. Sucho se v tomto půdním profilu téměř nevyskytuje až na pár menších enkláv převážně v pohraničních horách.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se zlepšila. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nadále výrazné až extrémní sucho zůstává především v Jihočeském kraji. Další oblasti zasažené výrazným suchem je Česká tabule, Podkrušnohoří a sever Vysočiny. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 44 % území České republiky. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jihozápadních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm) na celém území, kde se vyskytly nové oblasti s kladným deficitem..
V hlubší vrstvě (40–100 cm) situace také po dlouhé době trochu zlepšila. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severních Čech, Třeboňska, Pardubicka.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální stav je sledován převážně v Čechách. Nadnormální stav sledujeme na Moravě a ve Slezsku. Ojediněle se vyskytují místa s podnormálním stavem vč. kategorie „sucho“. Aktuální stavy toků však už zachycují srážkovou situaci z minulého týdne.
V celém profilu do 1 m se k 09. 02. vyskytuje deficit zhruba na 24 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 10 % území je deficit nejméně 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zlepšilo. V hlubších vrstvách se hodnoty také trochu zlepšily. Situace zůstává nadále méně příznivá v Podkrušnohoří a v oblasti středního toku Vltavy. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Horské oblasti v Čechách jsou nasyceny velmi dobře. Nejhorší stav sledujeme v oblasti severozápadně od Prahy,na jižní a střední Moravě, na Krnovsku a v jižních Čechách.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 99 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 1 % území.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 02. 02. Zprávy 293 zpravodajů ze 64 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena větší částí zpravodajů. Situace se po dlouhé době trochu zlepšila a zhruba polovina okresů hlásí, že nesleduje vliv sucha. Reportéři však často uvádějí obavy z nadcházejících měsíců, kdy současné počasí neodpovídá roční době a to má vliv na vegetaci, doplňování spodní vody apod. V mnoha okresech jsou i nadále hlášeni hraboši. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 02. 02. V jihlavském, přerovském okrese a také v okrese Brno-venkov nesledují projevy sucha
Index půdní vláhy ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání mírnému zlepšení v oblasti jihovýchodně od ČR. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme na Balkáně, na pobřeží Černého a Jadranského moře. Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území Čech vlhkosti půdy v povrchové vrstvě mírně stouply, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10 až 50 cm je na 14 % stanic a v 50-100 cm na 19 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 24 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách v jižních a středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (2.2. - 8.2.2020) spadlo nejvíce srážek v jeho první polovině, poté převažovalo sušší počasí. Srážky byly celkově vydatné a na většině území spadlo mezi 20-40 mm za týden. Méně pak bylo v nižších polohách Moravy a to do 15 mm/týden. Tradičně nejvíce srážek bylo naměřeno na horách a to přes 50 mm/týden. Nejvíce sněhu napadlo v úterý. V horských oblastech to bylo mezi 15-35 cm, ve středních polohách v řádu několika centimetrů. K dnešnímu dni (10.2.2020) podle měření ČHMU leží sníh prakticky jen v horských oblastech a to nejvíce na Labské boudě (145 cm). Nejméně sněhu z horských oblastí je v Krušných horách. Počátkem týdne byly ještě nadprůměrně vysoké teploty vzduchu, kdy maxima stoupaly i nad 10°C. Po průchodu fronty se ochladilo na denní hodnoty okolo 2-4°C. O víkendu se pak začalo opět oteplovat. Počátkem týdny byly i relativně teplé noci s minimem okolo 5°C. Opačná situace byla pak uprostřed týdne, kdy nejchladnější noc a ráno byla ve čtvrtek (-4°C). V uplynulém týdnu nás doprovázelo i celkem větrné počasí, kdy průměrné denní rychlosti se pohybovaly okolo 4 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 3.2.2020) nejvíce srážek spadlo během pondělí a budou pokračovat vyšší úhrny i v úterý. Poté by mělo pokračovat spíše sušší počasí doprovázeno přeháňkami. Další vyšší srážky by mohly přijít spojené s frontou během příštího pondělí a úterý. V příštích 10 dnech čekáme úhrny většinou mezi 25-30 mm, místy dokonce i okolo 50 mm. Sněžení čekáme hlavně na horách, ale celkově nečekáme, že by výrazně sněhová pokrývka rostla, protože zároveň bude odtávat. Po velmi teplém víkendu se začalo opět ochlazovat, ale i tak budou maximální teploty okolo 5°C a na přelomu týdne i místy se oteplí na 10°C. V noci čekáme teploty okolo bodu mrazu. Díky vydatným srážkám počátkem týdne dojde k významnému doplnění relativního půdního nasycení a to převážně v povrchových hloubkách do 40 cm. Situace se ale zlepší i v hloubce do 1 m. Nadále snížené relativní nasycení půdy zůstane na Litoměřicku, Lounsku, části jižních Čech a Znojemsku. Proto v horizontu 10 dnů bude pozorováno slabší sucho jen na 15 % území.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 19. února, se očekávají většinou nadprůměrné teploty vzduchu a to hlavně ke konci zkoumaného období. V půlce února by mohly maxima stoupat na 6-10°C. Srážky budou až na počátek tohoto týdne spíše slabší s přeháňkami.
Po delším suchém období nastala dvoudenní srážková epizoda, která přinesla vydatné srážky, které významně doplní relativní půdní nasycení. Poté opět čekáme spíše teplejší a sušší počasí.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech nadprůměrné. Srážkově by v ČR měly být toto období průměrné až nadprůměrné. Do konce února je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do konce března. Do konce května pak je jen přibližně 30-50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do července letošního roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách v Poohří, na Třeboňsku i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
