Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu zlepšila, a to v povrchové vrstvě dosti významně. Příčinou zlepšení byly vydatné srážky, které poprové ve výraznější míře doplnily zásobu vody v půdě v něktěrých částech suchem dlouhodobě postižených východních Čech.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na 1/3 území. Hlubší vrstva je zasažena z více než ⅓ a povrchová vrstva z více než 1/4, zde bylo zlepšení situace nejvíce patrné. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají necelou 1/5 plochy ČR v rámci celého půdního profilu a téměř 1/10 území je zasažena ve svrchní vrstvě. Anomálie o intenzitě S4-S5 tj. výjimečné až extrémní sucho se vyskytují na 4 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo k mírnému poklesu vlhkosti půdy v povrchové vrstvě. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 8 % stanic a v 50-100 cm na 14 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 27 % stanic, v 10-50 cm na 17 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se nadále vyskytují v horských polohách v Krkonoších a Krušných horách, nejnižší na střední a jižní Moravě a ve východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
V uplynulém týdnu (2.4. – 8.4.2017) přes nás přecházely frontální systémy a to se projevilo v relativně deštivějším týdnu. Nejdeštivějším dnem bylo pondělí 3.4.2017, kdy se nad Českou republikou udržovalo frontální rozhraní a to způsobilo v Čechách výrazné množství srážek, naopak na Moravě nepršelo vůbec. Nejvíce srážek spadlo v pásu od jižních Čech po Krkonoše. Zde byly zaznamenány úhrny od 20-40 mm/den. Ve zbytku Čech to bylo většinou do 15 mm/den. V ostatních dech byly srážky většinou jen lokální, ale zato intenzivní. Celkově nejméně srážek v uplynulém týdnu spadlo na jižní Moravě a to jen do 5 mm/týden. Naopak nejvíce spadlo na pomezí středočeského a pardubického kraje a to okolo 45 mm/týden. Teploty vzduchu byly jako na houpačce. V neděli bylo ještě velice teplé počasí, kdy maxima se dostávala nad hranici 20°C, na Moravě i k 24°C. Díky frontálnímu rozhraní se pak i Česká republika rozdělila na dvě části. V Čechách se výrazně ochladilo až na 12°C, ale na Moravě se stále udržoval teplý sektor s maximy okolo 18-20°C. Na Moravě se výrazně ochladilo až ve čtvrtek a na celém území České republiky byly maxima jen na hranici 10-12°C. V pátek bylo dokonce ještě chladněji a to jen 8-10°C. V sobotu se začal obnovovat příliv teplého vzduchu a maxima se opět dostala k 15°C. Minimální teploty kopírovaly vývoj maxim. V Čechách byly noci a rána chladnější dříve než na Moravě. Ke konci týdne byly minima velice prostorově rozdílné. Na většině území dokázaly spadnout až k +2°C, ale většinou v nížinách na jižní Moravě a v Polabí se udržovaly na hranici 6°C. Větrnější počasí bylo hlavně ve čtvrtek a v pátek, kdy průměrné rychlosti větru na řadě míst překračovaly hodnotu 4 m/s.
Na 45 % území ČR panuje deficit půdní vláhy, což je výrazné zlepšení oproti 90 % v minulém týdnu. Obvyklá hodnota deficitu se nadále pohybuje mezi 5 až 40 mm, ale na 9 % dosahuje 40-80 mm a na 0,3 % nejvíce zasažených ploch jde už o deficit 80 mm. V povrchové vrstvě se stav oproti minulému týdnu zlepšil a v současné době panuje deficit mezi 5 až 40 mm na 32 % území oproti 90% v minulém týdnu. Nejlepší je situace severojižním pásu protínajícím území ČR západně od Prahy od kraje Jihočekého po kraj Liberecký. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40-80 mm (9 % území) najdeme i nadále v Olomouckém kraji (s přesahy do krajů Jihomoravského, Pardubického a Vysočiny), v kraji Moravsko-slezském a na východě Čech, kde však po dlouhé době došlo ke zlepšení situace.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem zlepšilo v povrchové a výrazně se nezměnilo v hlubší vrstvě. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 9% území, zatímco 7/10 ČR se i nadále vyznačují dostatečným absolutním zásobením povrchové vrstvy půdy. Nacházíme se tedy v situaci, kdy zásoba vody v půdě je pro rostliny uspokojivá ve většině regionů, ale celkový obsah vody je zejména na východě území nižší než odpovídá počátku dubna. Proto mapy deficitu a intenzity sucha signalizují v tomto území neuspokojivý stav. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno i nadále na téměř 9/10 území, zatímco nedostatek zasahuje 0,6 % území, a situace je tak v hlubší vrstvě jen mírně horší než před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě neprojevuje. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na více než 4/5 území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 1 % území. Výrazný nedostatek vláhy se nevyskytuje. Přes relativně dobré absolutní hodnoty zaostává půdní vlhkost poměrně výrazně za obvyklým průběhem.
Vegetace je na většině území v horším stavu než je obvyklé pro počátek jara. To je dáno mírně opožděným fenologickým vývojem oproti předešlým letům a zčásti je pravděpodobně na vině i horší než obvyklá dostupnost vláhy. Zvláště kondice vegetace na Moravě a ve východních Čechách, kde pozorujeme již po několik měsíců horší než obvyklé zásobení půdního profilu, zdá se potvrzuje zprávy zpravodajů o počínajících dopadech sucha na některé typy vegetace. Nicméně s ohledem na to, že jde o druhou zveřejněnou mapu a vegetační období ve vyšších polohách doposud nezačalo, je předčasné činit závěry.
Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 3.4. A aktuální mapa k pondělí 10.4. je bude vydána ve čtvrtek 13.4..
Zprávy 112 zpravodajů z 46 okresů (viz. mapa níže) ukazují, že v povrchové vrstvě panuje dobrá situace na západě území ale začíná se měnit k horšímu v oblasti jižní a střední Moravy ale také ve východních Čechách. Ve většině okresů je i nadále období posledních 3 měsíců hodnoceno jako spíše sušší a podle některých zpravodajů velmi suché. Pokud jde o povrchovou vlhkost odhadovanou našimi zpravodaji shoduje se dobře jak s měřením ČHMÚ tak modelovým odhadem. Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro aktuální osevy ozimů. V 11 okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha, zvláště pak v okresech Třebíč, Brno venkov a Louny. V dalších 13 okresech je pozorováno sucho ale prozatím bez dopadů na plodiny.
Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny, také krajů Pardubického a Královéhradeckého a v západní polovině Olomouckého kraje. Situace ve všech třech oblastech je však třeba sledovat, neboť vegetace vstupuje do nové sezóny s nižší než obvyklou zásobou vody. V zásadě dobrá situace naopak panovala v ostatních krajích.
