Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem snížilo, i když celková změna není zásadní. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 1/5 území. Dostatečným zásobením povrchové vrstvy půdy se vyznačují 1/2 území ČR. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na 1/4 území, zatímco nedostatek zasahuje téměř polovinu. Stres suchem zasahuje 10 % plochy a situace je tak v hlubší vrstvě horší než před týdnem. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 3/10 území, naopak půdní vlhkost je nedostatečná na ⅕ území a stres se objevuje na 0,5 % území.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu zásadně zlepšila a lze hovořit o normalizaci stavu. Stav půdní vlhkosti se zlepšil i ve stále postižené jihovýchodní polovině území, kde se setkáváme se suchem a kde nedostatek vláhy panuje již několik měsíců. Tomu odpovídá i relativně špatná kondice vegetace v Jihomoravském a Zlínském kraji. Celkově ale situace vyhlíží vcelku příznivě. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 7.10. v celém profilu na 3 % území (oproti 13 % před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z 19 % (tedy o něco méně než v minulém týdnu). Povrchová vrstva vykazuje mírně horší než obvyklý stav na necelém 1 % ČR. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají 1 % plochy ČR. Anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se aktuálně nevyskytují.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k vzestupu půdní vlhkosti v orniční vrstvě, v hlubším profilu vlhkosti stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 7 % stanic, v 10 až 50 cm je na 28 % stanic a v 50-100 cm na 32 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 42 % stanic, v 10-50 cm na 11 % stanic a v 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách, nižší v nížinách ve středních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - V Jihomoravském, Zlínském, ale v menší míře také v dalších regionech pozorujeme projevy sucha v podobě horší než obvyklé kondice vegetace. Na velké části území Čech se ale drží kondice vegetace nadále v relativně dobrém stavu. Oproti minulému týdnu můžeme pozorovat výrazné zhoršení v některých oblastech zvláště na východě území.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 110 zpravodajů z 47 okresů ukazují, že přetrvává poměrně negativní vnímání důsledků letošního sucha na zemědělskou produkci. Na počátku minulého týdne bylo na větší části lokalit vidět mírně vlhkou až velmi vlhkou povrchovou vrstvu půdy. Velkou většinou pozorovatelů je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako spíše suché až velmi suché, nicméně v minulém měsíci došlo ke zlepšení. Pokud jde o povrchovou vlhkost odhadovanou našimi zpravodaji, shoduje se dobře jak s měřením ČHMÚ, tak modelovým odhadem www.intersucho.cz. Předpokládané dopady sucha odráží celkový vývoj v této sezóně. Dopady sucha jsou hodnoceny jako negativní až velmi negativní pro obilniny a řepku, což potvrdily i výnosové údaje SZIF, ale v řadě okresů i pro okopaniny a kukuřici, což teprve potvrdí/vyvrátí probíhající sklizeň. Mezi nejvíce postižené patří nadále okresy krajů Jihomoravského, jihu Vysočiny, Zlínského, Olomouckého, Ústeckého, Středočeského a Plzeňského. U 9 okresů je očekáván významný a u 6 okresů zásadní dopad na výnosy. Nejvýrazněji je postižena oblast okresů v pásu Jindřichův Hradec, Třebíč, Znojmo, Břeclav a Hodonín, ale s nimi i ostatní okresy krajů Jihomoravského a Zlínského a jižní poloviny kraje Olomouckého. V Čechách přicházejí nadále nejhorší zprávy z oblasti okresů Příbram, Plzeň-sever, Rakovník a Louny. V dalších 18 okresech bylo pozorováno sucho, které snížilo výnos a v 6 sucho, které bylo bez dopadů. Sedm ze 47 okresů nehlásí výskyt dopadů sucha. Obecně ale výrazně převažují negativní odhady, což se shoduje s odhady výnosů na základě družicových dat, kdy jsou pro ječmen, pšenici i řepku očekávány nižší výnosy než v roce 2016. Podobně vypadají i odhady produkce pro kukuřici a řepu. To, že regionálně došlo ke snížení výnosů oproti roku 2016 a pravděpodobně i průměru posledních pěti let u těchto tří plodin, potvrzují i samotní pozorovatelé.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy se v povrchové vrstvě prakticky nevyskytuje, pouze na jihu Čech. Nejsilněji v hlubší vrstvě pak zasahuje jižní a střední Moravu, a dále pak Jihočeský a Plzeňský kraj. Situace v oblastech s deficitem je díky aktuálním srážkám příznivá. V celém profilu i nadále k 7.10. převažoval mírný deficit do 40 mm. Deficit od 5 do 40 mm se vyskytuje na 18 % ČR, což je stejně jako v minulém týdnu. Výrazný deficit mezi 40 až 80 mm najdeme jen na 0,2 % území, zatímco deficit větší než 80 mm se nyní nevyskytuje.
Kumulovaný stres: Je evidentní, že v posledním půlroce nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny v kraji Jihomoravském, na jihu kraje Olomouckého a na jihovýchodě Vysočiny, enklávy na východě Čech a v menší míře na územích krajů Ústeckého, Plzeňského, Jihočeského, Středočeského a Zlínského. V posledních třech měsících sucho velmi výrazně postihlo téměř celý Jihomoravský kraj a významnou část jihu kraje Olomouckého. Déle trvající sucho se objevilo i na jihu a v menší míře na východě Čech, a zejména pak v rozsáhlé oblasti západně od Prahy, a to zvláště na lehčích půdách. Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole).
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (1.10. – 7.10.2017) jsme byly hlavně pod vlivem postupující tlakové níže, která přinášela sebou jak velkou oblačnost, tak i srážky. V pondělí odpoledne se začal k nám od západu dostávat větší pás srážek. Ten zasahoval hlavně Čechy, ale v úterý se pak přemístil i nad Moravu. Po oba dva dny se pohybovaly úhrny srážek od 10-20 mm/den. Od čtvrtka do pátku pak významněji pršelo hlavně v severní polovině republiky, výrazně v Krkonoších. To se projevilo i v týdenních úhrnech, které zde byly i kolem 80 mm/týden. Na zbytku republiky většinou bylo zaznamenáno od 10-25 mm/týden. Více srážek spadlo ve východních Čechách, a to mezi 40-50 mm/týden. Teploty vzduchu byly během týdne rozkolísané. Nejčastěji se pohybovaly v maximech okolo 15°C, ale například ve čtvrtek vystoupaly na jižní Moravě i přes hranici 20°C. Naopak v pátek na většině území Čech se pohybovaly jen od 10 do 13°C. Minimální teploty byly hodně závislé na oblačnosti. Při zatažené obloze noční a ranní teploty byly často mezi 8-10°C. Naopak při jasné obloze se dostala ráno minima i pod hranici 5°C. Z tohoto pohledu byla nejchladnější neděle a pondělí. V druhé polovině týdne se k nám začala přibližovat tlaková níže, na kterou byly vázány vysoké rychlosti větru. Například v Německu a Polsku způsobily velké materiální škody. V České republice se to projevilo ve větrnějším počasí, kdy průměrné rychlosti vzduchu na většině území přesahovaly 4 m/s. Na horách byly zaznamenány vichřice.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
