Aktuální intenzita sucha: situace se na většině území oproti minulému týdnu zhoršila, a to dosti zásadně, za což může kombinace vysokých teplot a nízkých srážkových úhrnů. Téměř na 7/10 území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50 %). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech, na Moravě v krajích Olomouckém, Zlínském a v severní části Jihomoravského kraje. Vnímání suché anomálie zkresluje relativně lepší stav vrstvy do 40 cm, kde na některých místech panuje poměrně dobrá situace. Domníváme se však, a zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 8.7. v celém profilu na 9/10 území (tedy o pětinu více než před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z 80 % (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro polovinu července na 80 % území, což představuje zásadní nárůst oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 3/4 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho, se nadále vyskytují na téměř 44 %, což je zásadně více oproti situaci před týdnem.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: se v porovnání s minulým týdnem snížilo a je nadále relativně nízké v enklávách na jižní Moravě, podél středního toku řeky Moravy a dále pak v oblasti Polabí a Poohří v Čechách. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 4/5 území, nedostatečná na 2/5, zatímco relativně dobře nasycena je 1/20 území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 8 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 70 % území a na 10 % rozlohy se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Deficit půdní vláhy: Prohlubování deficitu půdní vláhy se opět zrychlilo kombinací vysokých teplot a nízkých srážek. Nejhlubší deficit zasahuje sever kraje Jihomoravského, většinu kraje Olomouckého, podstatnou část kraje Zlínského a dále střed kraje Moravskoslezského. V Čechách pak deficit postihuje východ kraje Středočeského a ve větší míře kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy a ve Slezsku i v oblasti Čech východně od Prahy, je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To podle našeho názoru posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 8.7. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 50 % území ČR. Téměř 46 % rozlohy je zasaženo deficitem mezi 40 až 80 mm a nadále se vyskytují místa s deficitem větším než 80 mm (0,8 % území ČR).
Kumulovaný stres: Aktuální hodnoty kumulovaného stresu ukazují na výskyt hodnot pod 50 % nasycení (snížená dostupnost vláhy) v oblastech, které mají největší deficit vláhy, a poprvé se výrazně projevuje i pokles hodnot půdní vláhy pod hranici stresu (tj. 30%).
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v období 1.-5.7. Zprávy 162 zpravodajů z 58 okresů ukazují horšící se situaci se zásobou půdní vláhy. Potvrzující také zhoršování kondice vegetace i rostoucí obavy o dopady na produkci obilnin a řepky, ale i okopanin a kukuřice. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je hlášena cca 2/3 zpravodajů, z nichž cca 40 % považuje průběh posledních 3 měsíců z pohledu vodní bilance za výrazně anomální. Akutně jsou ohroženy porosty jařin, ale i řepky, dále okopaniny a kukuřice a jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů i lesních porostů, byť s ohledem na relativně nižší počet zpravodajů nejde o hlášení reprezentativní. Stejně jako minulý týden se objevují zprávy o extrémním poškození porostů, a to v 7 okresech, a v dalších 19 odhadují někteří zpravodajové škody jako těžké. Ve 26 okresech jsou hlášeny odhady, že sucho může způsobit propad výnosu o 10-30 %. Zaznamenali jsme tak nejvýraznější zhoršení prognózy výnosů podle stavu, jak je vnímán agronomy.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace se na většině území po neobvykle dlouhém období nadprůměrné kondice rychle sklouzla do relativně špatného stavu. Dostavilo se předpokládané vyčerpávání rezerv půdní vláhy, které dlouhodobě dynamiku rozvoje vegetace zhoršovalo. Toto zhoršení jsme předvídali od května s tím, jak bude ubývat disponibilní vláha, nicméně je nadále poměrně překvapivý rozsah a rychlost poklesu. Projevy tohoto jevu nyní již pozorujeme v regionech Čech i Moravy a vidíme výrazně horší než obvyklý stav vegetace v kraji Středočeském v okolí Prahy (zvláště na sever a severozápad od ní), v jižních a východních Čechách a také v oblasti jižní a zejména střední Moravy. Znepokojivé je další výrazné mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace, které probíhá již od počátku května. Právě relativní dynamika signalizuje, že dopady sucha jsou reálné a projevují se i na výnosech (viz. www.vynosy-plodin.cz). Podobný vývoj sledujeme ve střední Evropě v ČR a na sever od ní, tedy zejména v severním Německu, v Polsku a Bělorusku.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu srážky zvýšily vlhkost půdy v povrchové vrstvě pouze místy, na značné části území vlhkost stagnovala nebo se mírně snížila oproti předchozímu týdnu. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 31 % stanic, v 10 až 50 cm je na 33 % stanic a v 50-100 cm na 38 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 6 % stanic, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 5 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na západě a jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách na jižní a střední Moravě a ve východních a severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V průběhu minulého týdne (1.7 – 7.7.2018) vznikaly srážky hlavně díky bouřkové činnosti ve čtvrtek a pátek. Tomu odpovídají i velmi proměnlivé úhrny v rámci celé republiky. Nejvíce srážek spadlo na Břeclavsku, Hodonínsku a na Šumavě. Šlo většinou o menší lokality s úhrny okolo 20-40 mm/týden. Naopak na většině území republiky nepršelo vůbec nebo jen pár milimetrů. Až do čtvrtečního dne vrcholil příliv velmi teplého vzduchu, který byl oslaben průchodem studené fronty ze čtvrtka na pátek. Ve středu a ve čtvrtek byly na řadě míst naměřeny tropické teploty (nad 30 °C). V pátek a sobotu se pak ochladilo na 24-28 °C. na počátku týdne byly noční a ranní teploty vzduchu značně nízké na danou roční dobu. V pondělí dokonce průměrně klesaly jen k 5 °C. Poté se situace zlepšovala a v pátek bylo v noci již většinou okolo 15 °C. Vítr byl v minulém týdnu slabý, s průměrnou rychlostí většinou mezi 1-2 m/s.
Střední Evropa - Index půdní vláhy: Z pohledu celkového nasycení došlo ke zlepšení na východě sledovaného regionu ale výraznému propadu ve dvou třetinách sledovaného prostoru zejména v jeho západní Části. Půdy na jižní Moravě a ve východních Čechách ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Maďarska a severu Německa. Aktuálně pozorujeme panující nízké nasycení půdy v oblasti Apeninského poloostrova a zejména v severním středním Německu a v oblasti Beneluxu. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře i na protilehlé straně v Itálii se situace rovněž zhoršila.
Střední Evropa - Dopady na vegetaci: Jih sledovaného území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara. Nicméně po nesezónně vysokých teplotách a jasném počasí se projevuje vliv nedostatku vláhy zejména v severním Německu v České republice, v rozsáhlých oblastech Polska a Bělorusko a v menší míře i v severním Rakousku. Naopak celkově lze říci, že se situace v jižní Evropě pohybuje spíše v nadprůměrných hodnotách.
Předpověď sucha: V tomto týdnu (9-16.7.2018) přejde v úterý přes naši republiku studená fronta, která přinese vydatnější srážky. Do pátku pak budeme pod vlivem tlakové níže, která se bude přemisťovat směrem k severovýchodu. O víkendu by pak měla začít převažovat tlaková výše. V úterý spadne v průměru 5-10 mm, ale lokálně díky tvorbě bouřek se dají očekávat i podstatně vyšší úhrny. Do pátku pak budou převažovat lokální přeháňky, ale většinou za polojasné oblohy. Modely se v celkových týdenních úhrnech liší. Model ECMWF je pesimističtější a očekává většinou jen mezi 5-10 mm/týden, lokálně okolo 20 mm/týden. Model GFS předpokládá průměrné srážky do 10-25 mm, s lokálními úhrny okolo 50 mm/týden. Předpokládáme, že stejně jako tento týden bude prostorový rozdíl veliký. Na řadě míst opravdu spadne jen několik mm, ale v oblasti výskytu bouřek spadne i několik desítek milimetrů. V úterý a ve středu se ochladí na maxima okolo 20-24 °C, ale pak postupně teplota vzduchu poroste a nejsou vyloučeny koncem týdne nebo počátkem příštího opět tropické hodnoty. Vývoj sucha bude hodně záležet převážně na srážkách během úterního dne. Předpokládá se, že ve vrstvě do 40 cm by se měla situace přechodně zlepšit, ale ke konci týdne zde opět začne sucho narůstat až na kategorie S3-S4. V hloubce 40-100 cm se situace příliš měnit nebude, stále na velké části republiky bude převažovat kategorie S3-S4. V celém profilu 0-100 cm bude ke konci týdne relativní nasycení půdy na 30-40 %, v některých lokalitách i pod 30 %.
Podle střednědobého výhledu (do 25.7.2018) by se teploty vzduchu měly od 17.7 dostávat postupně nad dlouhodobý průměr, a to o 1-3 °C. Srážky by měly být pak formou přeháněk. Podobně se chová 30denní výhled modelu EMCWF, který předpokládá až do 5.8.2018 v průměru o 1-3 °C teplejší počasí. Srážky předpokládá, že budou v průměru (90-110 % dlouhodobého normálu).
