Intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm): V povrchové vrstvě půdy nepozorujeme na většině území ČR výskyt sucha. Výjimkou je oblast západních Čech a oblast Jeseníků, kde se znovu objevuje počínající sucho.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm): V hlubší vrstvě pozorujeme přetrvávající problém v severozápadní části Čech, především v Ústeckém kraji. Dále lokálně přetrvává problém také na Plzeňsku, Olomoucku, Třeboňsku, Krnovsku a také v Krkonoších.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se v souhrnu oproti předchozímu týdnu mírně zhoršil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) aktuálně pozorujeme deficit na téměř celé západní polovině republiky a také na Jesenicku.
Stav deficitu v hlubší vrstvě (40–100 cm) se od minulého týdne výrazně nezměnil. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních Čech, Plzeňska, v okolí Prahy, v Krkonoších, na Třeboňsku, v okolí Brna, na jižní Moravě, na Hané a na Krnovsku. Zbytek území vykazuje kladnou odchylku.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ http://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho# Co se týče vodnosti je republika rozdělená na pomyslné dvě části vtokem Vltavy. Zatímco západně od ní je na vodních tocích normální stav případně podnormální vodnost, tak východně od toku převažuje výrazně nadnormální či nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 05. 07. vyskytuje deficit zhruba na 16 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 70 % území je kladná odchylka o více jak 5 mm, na 6 % území je kladná odchylka o více jak 40 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem zhoršilo.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oblast Čech vykazuje menší relativní nasycení než Morava a Slezsko. Nejhorší situaci aktuálně pozorujeme v oblasti Poohří a dále také na jihu Moravy.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá na severozápadě, na jižní a střední Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky horší kondice vegetace v květnu především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Nyní po příchozích srážkách došlo opět ke zlepšení stavu vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz.
Ve srovnání s minulým týdnem došlo v podstatě na celém území ČR ke zlepšení kondice vegetace.
Průměrnou nebo horší kondici vegetace aktuálně pozorujeme pouze lokálně severozápadě od Prahy.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 28. 06. Zprávy 304 zpravodajů ze 70 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin.
Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky, u ovocných stromů, vinné révy a také obavy ze stavu trvalých travních porostů. Záleží však na oblasti, kde se zpravodajové nacházejí.
Tři okresy (Domažlice, Louny a Most) hlásí extrémní poškození tedy snížení výnosů o více jak 40 % a ze čtyř okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále cca třetina okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. Menší ztráty na výnosech očekávají reportéři převážně ve středu republiky. Suchý březen a duben způsobil na řadě míst zasychání odnoží či schnutí celých rostlin. Deštivý květen a červen většinou situaci dokázal zachránit, ale jsou místa, kde bylo již pozdě. Nyní se na mnoha místech vyskytuje přemokření a někteří zemědělci mají problém dostat se s technikou na pole, ne všude je možné sklízet první seč.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 28. 06. V klatovském okrese jsou sledovány počínající projevy sucha, okres Jihlava hlásí pokročilé projevy sucha. V dalších čtyřech hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny.
Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY se oproti předcházejícímu týdnu mírně zlepšil ve východní části sledovaného území. Na jihozápadě území pozorujeme naopak mírné zhoršení situace. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v Itálii, na pobřeží Černého a Jaderského moře. V České republice je sledována nižší půdní vláha v Polabí, Poodří a také na pomezí Olomouckého a Moravskoslezského kraje.
Oproti předcházejícímu týdnu došlo na převážné většině sledovaného území k výraznému zlepšení kondice vegetace. Horší než obvyklý stav přetrvává spíše ve východní části Rumunska a na jihovýchodě Ukrajiny. Dále pak také na Německo Polském pohraničí, v Rakousku a na severozápadě Francie.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se na většině území snížily vlhkosti půdy především v orniční vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0–10 cm na 7 % stanic, v 10 až 50 cm je na 8 % stanic a v 50–100 cm na 17 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 35 % stanic ve vrstvě 0–10 cm, v 10–50 cm na 24 % stanic a v 50-100 cm na 21 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na Vysočině, nižší především v nížinách v severních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (28. 6.–4. 7. 2020) se vyskytovaly srážky hlavně jeho počátkem tedy v neděli a pondělí. Dále byly vázány i na zvlněnou studenou frontu ve čtvrtek. Nejvíce srážek bylo v pásu od jižních Čech po Orlické hory. Zde byly zaznamenány úhrny okolo 30–60 mm za týden. Naopak na západě republiky a na jižní Moravě napršelo jen do 15 mm za týden. Teploty vzduchu byly jako na houpačce. Nejteplejším dnem byla minulá neděle a středa, kdy se často dostávaly maximální teploty vzduchu i nad hranici 30 °C. Nejchladněji bylo v pondělí, kdy denní teploty dosahovaly 20–24 °C. V noci klesaly teploty nejčastěji na 10–15 °C. Průměrné denní rychlosti větru se pohybovaly mezi 1–3 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 6. 7. 2020) budou se vyskytovat spíše slabší přechody frontálních srážek. Modely většinou v následujících 10 dnech předpokládají úhrny do 15 mm. Teploty vzduchu nebudou nějak extra vysoké a většinou jen mezi 20–25 °C. Díky těmto podmínkám se nebude situace v půdním suchu významně zhoršovat. V povrchové vrstvě do 40 cm bude sice půdní vlhkosti ubývat, ale na snížené hodnoty se může dostat jen na západě republiky, kde budeme pozorovat stupeň intenzity sucha S0–S1. V hlubších vrstvách budeme sucho pozorovat stále jen na Litoměřicku.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 22. července se předpokládá, že teploty budou celkově spíše průměrné. V porovnání s dlouhodobým průměrem budou nižší od 11.–15. července. Naopak poté budou slabě nadprůměrné.
V uplynulém týdnu ještě doznívalo srážkově bohatší období. V dalších 10 dnech neočekáváme vysoké úhrny, ale teploty vzduchu budou oscilovat kolem průměru.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné a jsou očekávány kolem dlouhodobých průměrů. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné až mírně podprůměrné.
Do poloviny července je cca 70–90% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na východě území České republiky. Krušnohoří, oblast severozápadně od Prahy, Plzeňsko, Krkonoše, Olomoucko a Krnovsko však takto příznivou prognózu nemají. Zde jsou vypočítány pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 10–50 %. Do konce srpna je přibližně 30–50% pravděpodobnost, že se dosytí právě zmíněné oblasti. Deficit v severozápadních Čechách přetrvá s velkou pravděpodobností do konce roku. Na zbytku území je pak za toto časové období zhruba 50% pravděpodobnost dosycení půdního profilu.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
