Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) není sledována. Příchozí srážky zlepšily stav natolik, že tato část půdy je aktuálně bez rizika sucha.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se v minulém týdnu rozsahem v podstatě nezměnila, došla však ke snížení intenzity. V této vrstvě pozorujeme přetrvávající problém v severozápadní části Čech, především v Ústeckém a Libereckém kraji. Dále lokálně přetrvává problém v okolí Prahy, na Plzeňsku, Karlovarsku a také v Krkonoších.
Aktuálně sucho se vyskytuje cca na 1 % území České republiky, co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce je menší pravděpodobnost dosycení půdního profilu především v místech, která jsou zmíněna výše.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se v minulém týdnu nijak zásadně nezměnil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) se nyní vyskytuje kladná odchylka na většině území. Deficit je sledován lokálně a to v Krkonoších a u západních hranic.
Stav deficitu v hlubší vrstvě (40–100 cm) se minulý týden mírně zlepšil na Moravě. Kladná odchylka je sledována na Moravě a ve Slezsku. Silnější deficit oproti zbytku území i nadále pozorujeme v oblasti severozápadních a severních Čech, Plzeňska, Táborska, v okolí Prahy a v Krkonoších.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚhttp://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#. Co se týče vodnosti ve středních Čechách převažuje normální vodnost. V severních a západních Čechách převažuje podnormální vodnost. Na Moravě a ve Slezsku převažuje nadnormální až výrazně nadnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 04. 10. vyskytuje deficit zhruba na 11 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem změnilo spíše pouze prostorově.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): V minulém týdnu došlo k zlepšení relativního nasycení na východě republiky. Nižší stav je sledován lokálně na jižní Moravě, v Podkrušnohoří, Podkrkonoší a na Tachovsku.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá v Čechách a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy jsou sledovány na Šumavě, v pásu od Dačicka po Rychlebské hory, v Jeseníkách, Beskydech a ve Slezsku.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky horší kondice vegetace v květnu především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Po příchozích srážkách v průběhu května, června i července došlo opět ke zlepšování stavu kondice vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází více např. www.fenofaze.cz. V oblasti severozápadních Čech však nespadlo takové množství srážek jako na zbytku území a vegetace se zde nedokázala dostat do dobré kondice jako v ostatních částech republiky. Horší stav je zde sledován od konce května až po současnost.
V současné době je na většině území kondice vegetace ve velmi dobrém stavu. Drobnými výjimkami jsou již zmiňované severozápadní Čechy, oblast jihovýchodně od Prahy a Zlínsko, kde je nyní horší stav vegetace, než je pro tuto dobu typické.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 27. 09. Zprávy 262 zpravodajů ze 69 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin.
Okres Domažlice hlásí extrémní poškození tedy snížení výnosů o více jak 40 % a ze třech okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %. Dále 22 okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. 16 okresů čeká ztráty na výnosech do 10 %.
Respondenti vnímají kladně vodní bilanci, která je za poslední tři měsíce hlášena velkou částí zpravodajů, převažuje hlášený stav - normální spíše vlhčí (60 % hlášení). Povrchová vrstva je vnímána převážně jako vlhká (cca 43 % hlášení) až velmi vlhká (cca 37 % hlášení).
Srážky v minulém týdnu na většině území zlepšily sledované sucho, ale naopak na mnoha místech přerušili podzimní práce a není možné vjet s technikou na pole. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 27. 09. V tachovském a píseckém okrese jsou sledovány počínající projevy sucha. V dalších 9 hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny
Situace ve střední Evropě: INDEX PŮDNÍ VLÁHY se oproti předcházejícímu týdnu zlepšil v podstatě na celém sledovaném území. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme i nadále v Itálii, na pobřeží Černého a Jaderského moře. V České republice je sledována nižší půdní vláha v Polabí a Poohří. Naopak v jižních Čechách, Rychlebských horách a v Beskydech je sledována nejvyšší půdní vláha v ČR.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo na většině území ke zvýšení vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10 až 50 cm je na 12 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 39 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 17 % stanic a v 50-100 cm na 18 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severní Moravě, nižší především v nížinách v severozápadních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (27.9.–3.10.2020) jsme byli pod vlivem přesouvající se tlakové níže. Srážky se vyskytovaly prakticky každý den. Množství srážek rostlo směrem od jihozápadu po severovýchod. Na většině území spadlo mezi 5-20 mm za týden, ale na severovýchodě republiky i více než 50 mm za týden. Teplota vzduchu během týdne postupně rostla. Do úterý se pohybovala maxima mezi 10–13 °C. Poté se postupně dostávala i nad 15 °C a v sobotu na většině území byly denní teploty i nad hranicí 20 °C. Chladnou noc a ráno jsme zažili převážně v neděli a pondělí, kdy minima byla pod hranicí 5 °C. Pak se pohybovala většinou na hranici 8–10 °C s výjimkou soboty, kdy skočily na rozmezí 10–13 °C. Větrné počasí bylo převážně v pátek a sobotu, kdy hlavně v sobotu se i denní průměrné rychlosti dostávaly k hranici 10 m/s a nárazy přes 20 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 5.10.2020) bude počasí dosti dynamické a od západu přes nás bude procházet více frontálních systému. Srážky budou většinou v podobě přeháněk, ke konci víkendu by mohla zvlněná studená fronta přinést i více deště (zatím podle modelů na Moravu). Předpověď srážkového pole je dosti proměnlivá. Pro Čechy současné modely očekávají jen úhrny do 5 mm za týden a na východě Moravy až 50 mm. Teplota vzduchu se bude pohybovat většinou během dne od 15-18°C, o víkendu by se místy mohla blížit i hranici 20°C. I za 10 dnů se situace okolo stavu sucha nezmění a to nebude na území republiky pozorováno. Půdní vlhkost tedy bude odpovídat obvyklému stavu pro současné období.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 21. října, se předpokládá, že teploty vzduchu budou kolísat kolem dlouhodobých hodnot. Nejvíce srážek tento model čeká od 11 do 15. září.
Počasí je nyní spíše typicky podzimní, teploty budou odpovídat dlouhodobým hodnotám a budou se objevovat přeháňky. Půdní vlhkost bude odpovídat dlouhodobým hodnotám.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné až slabě nadprůměrné. Postupně však budou teploty klesat, jak bude přicházet podzim. Srážkově by v ČR mělo být toto období průměrné.
Do konce října je cca 90% a větší pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na Moravě a ve Slezsku.
Krušnohoří, Poohří, okolí Prahy, Plzeňsko, Krkonoše však takto příznivou prognózu nemají. Zde jsou vypočítány pravděpodobnosti na dosycení půdního profilu do cca 10–50 %. Do poloviny prosince je přibližně 30–50% pravděpodobnost, že se dosytí právě zmíněné oblasti. Deficit v severozápadních Čechách a ve středu Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do února 2021, pravděpodobnost pro dosycení je nyní cca 30–50 %. Na zbytku území je pak za toto časové období zhruba 50–70% pravděpodobnost dosycení půdního profilu.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
