Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se výrazně zlepšila na jihozápadě Čech a severu Moravy, nicméně na 14% území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50%). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu na severu a východě Čech a na Moravě v krajích Jihomoravském a Olomouckém. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 3. 6. v celém profilu na 2/3 území (tedy jako před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z 84% (tedy více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec května a počátek června na 47% území což je také mírný nárůst oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na polovině% území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 1/4 což je 2,5x více než před týdnem
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem snížilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 3/5 území zatímco relativně dobře nasycen je profil na 1/4 území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 1/3 území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 14% území.
Deficit půdní vláhy: Prohlubování deficitu půdní vláhy se se sice zpomalilo, ale nezastavilo a intenzivní srážky bohužel často spojené s lokálními povodněmi přispěly k vyrovnání deficitu na velké části jižních a západních Čech a také v Moravsko-slezském kraji. Nejhlubší deficit zasahuje sever kraje Jihomoravského, střed kraje Olomouckého a dále kraj Moravskoslezský, východ kraje Středočeského a alespoň do nějaké míry kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy a ve Slezsku je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. K tomu přispěla i slabá sněhová pokrývka během uplynulé zimy. To podle našeho názoru posílí dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 3. 6. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 62 % území ČR, téměř 23 % území je zasaženo deficitem mezi 40 až 80 mm a již se vyskytují místa s deficitem větším než 80 mm (0,2 %).
Kumulovaný stres: Aktuální hodnoty kumulovaného stresu neukazují od počátku roku výskyt hodnot pod 30% nasycení (stres suchem) a hodnoty za posledních 6 měsíců v sobě integrují především sušší konec uplynulého roku. Nicméně poprvé letos vidíme tento signál a to v oblasti jižních Čech a také v oblasti Znojemska.
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 27. 5. Zprávy 193 zpravodajů z 60 okresů (viz mapa níže) ukazuje horšící se situaci se zásobou půdní vláhy a obavy o dopady na produkci obilnin a řepky, ale i okopanin a kukuřice. Informace zpravodajů portálu Intersucho potvrzuje rychlé vysychání povrchové části profilu v minulém týdnu, ale také to, že jižní Morava je na tom s nasycením půdy relativně lépe, než je obvyklé. Oproti předchozím týdnům se opět zvyšuje frekvence zpráv o spíše sušší orniční vrstvě (téměř polovina respondentů zvláště z Čech). Aktuálně z pohledu očekávaných dopadů zatím panuje stále nejhorší situace pro květen za historii systému tedy od roku 2015. Současně i respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je hlášena cca 4/5 zpravodajů z nichž cca 40 % považuje průběh posledních 3 měsíců z pohledu vodní bilance za výrazně anomální. Akutně jsou ohroženy jařiny, ale i řepka, okopaniny a kukuřice. Poprvé se výrazněji projevují obavy o trvalé kultury. V šesti okresech odhadují někteří zpravodajové škody jako těžké. Celkem 27 okresů odhaduje, že sucho může způsobit propad výnosu o 10-30 %. V dalších 23 okresech je hlášeno sucho s rizikem pro produkci do 10 %.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je na většině území v normě nebo mírně lepší než obvykle. Naše sledování odráží především skutečně bujnou vegetaci těžící ze zásob vody v půdě, o které nicméně víme, že není dostatečná, aby postačila do konce sezóny při normálním průběhu srážek. Riziko prudké změny s tím jak bude ubývat disponibilní vláha je dosti vysoké a od posledního týdne dubna ale prozatím nepozorujeme mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace. Ta nadále zůstává v poměrně dobré kondici. Právě relativní dynamika však signalizuje, že dopady sucha jsou reálné. Podobný vývoj sledujeme v celé střední Evropě např. v severním Německu a Itálii. I z tohoto pohledu je nutné si uvědomit, že vegetace vstupuju do kritické fáze v rámci letošní sezóny
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu spadlé srážky zvýšily vlhkost půdy v orniční vrstvě především na severovýchodě Moravy, na ostatním území vlhkosti stagnovaly nebo pokračoval jejich pokles. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 21 % stanic, v 10 až 50 cm je na 32 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 9 % stanic, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v Beskydech, nižší v nížinách na jižní Moravě a v Polabí, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (27. 5. - 3. 6. 2018) byla naše republika nejdříve pod vlivem tlakové výše rozkládající se nad severovýchodem Evropy. Od poloviny týdne se k nám ze západu začala tlačit mělká tlaková níže. Charakter počasí opět odpovídal spíše typickému letnímu průběhu. Vysoké teploty doprovázely intenzivní bouřky, které byly i nad větší části území. Na několika místech došlo k přívalovým povodním a škodám na majetku. Nejvíce bouřek bylo pravděpodobně v pátek a v sobotu. Týdenní srážkové úhrny byly značně proměnlivé. Jak předpovědní modely předpokládaly, tak byla řada míst, kde vůbec nebo jen velmi málo zapršelo a do toho se vyskytly vysoké lokální úhrny. Celkově nejvíce bouřek bylo na severovýchodě republiky. Zde napršelo od 20-90 mm/týden. Naopak na velké části jižní Moravy nepršelo vůbec. Málo srážek bylo také v Polabí a také v okresech Pelhřimov, Tábor, Písek, Příbram a Benešov. Maximální teploty vzduchu se nejčastěji pohybovaly od 26-28°C, ale v nižších polohách překračovaly 30-32°C. Minimální teploty byly také celkem dost vysoko a to mezi 13-15°C. Větrnější počasí bylo převážně v úterý a ve středu. To se týkalo hlavně oblasti Českomoravské vrchoviny.
Situace ve střední Evropě: Aktuální hodnoty indexu půdní vláhy (SWI) dokládají relativní zlepšení v nasycení půdy v ČR oproti zbytku střední Evropy. Aktuálně pozorujeme panující nízké nasycení půdy v celém Maďarsku a relativně málo v severovýchodním Rakousku, jihozápadním Slovensku a jihovýchodě ČR. Další oblast nízkého nasycení se nachází v oblasti pobřeží Černého moře, v podstatné části východní Ukrajiny a na Apeninském poloostrově a v severním Německu a v Holandsku. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře se situace zhoršila, Zhoršení oproti minulému týdnu připravujeme.
Většina území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara nicméně s nesezónně vysokými teplotami a jasným počasím, které vedlo k rychlému rozvoji vegetace oproti letům 2000-2017. Vliv nedostatku vláhy se začíná se projevovat v Rakousku, Maďarsku a na východním Slovensku a již druhý týden v řadě sledujeme že na pomezí Francie a Itálie, na Ukrajině a v pásu okolo Černého moře vidíme enklávy s negativním vývojem kondice vegetace.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (4. 6. - 10. 6. 2018) bude pokračovat letní charakter počasí, kdy budou relativně vysoké teploty vzduchu doprovázeny lokálními bouřkami. Modely předpokládají, že více srážek spadne koncem tohoto týdne a počátkem dalšího. Ty budou sice opět z bouřek, ale čekáme jejich větší plošný výskyt. Týdenní úhrny proto budou opět značně proměnlivé a bude zásadní, kde bouřky udeří, což se správně předpovědět prakticky nedá i na základě více modelů. Průměrně čekáme na území republiky, že spadne k neděli dohromady 25 mm. Budou opět místa s úhrnem do 5 mm, ale také lokality se srážkami nad 60 mm/týden. Teploty vzduchu budou stále letní, tedy bude i zvýšený výpar z krajiny. Maxima budou často mezi 24-27°C, nejsou vyloučeny i občas hodnoty blížící se tropické hranici 30°C. Vývoj sucha bude prostorově značně rozlišný. Předpokládáme, že jak v hloubkách do 40 či 100 cm se bude sucho postupně prohlubovat a ke zlepšení stavu by mělo dojít až počátkem příštího týdne. V profilu do 40 cm se bude rozšiřovat oblast s výskytem relativní vlhkosti půdy jen do 30 %. V celkovém profilu bude více míst s relativní vlhkostí do 50 %. V dlouhodobějším výhledu podle modelu GFS ensemble je předpoklad, že až do 20. června vydrží nadprůměrné teploty vzduchu a to o 2-4°C. Srážkově předpokládá tento model, že by od 8 do 14. června mohlo být srážkově bohatší období, poté v dalším týdnu by měly srážky ustávat.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech nadprůměrné a to zvláště v prvním týdnu. Srážky jsou očekávány spíše průměrné ale primárně lokálního charakteru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude zvýrazňovat.
Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší polohy středních, severozápadních a východních Čech, okolí řek Moravy, Svratky, Svitavy a Dyje, horní povodí Labe a střed Moravsko-slezského kraje k nižšímu než obvyklému nasycení až do počátku července. V případě středních a východních Čech, severu Jihomoravského kraje, ve středu kraje Olomouckého a v kraji Moravsko-slezském se setkáváme s negativní prognózou až do konce třetí dekády července, byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
