29. červenec 2018

Shrnutí

V uplynulém týdnu (22.7 – 28.7.2018) zažila republika tropický týden doprovázený intenzivními bouřkami. Většinou se nacházela v tlakové výši anebo v nevýrazném tlakovém poli. Podle předpokladu byly srážky většinou z bouřek. Intenzivnější byly hlavně na jižní Moravě. V Čechách převládaly oblasti, kde napršelo jen pár milimetrů, ale samozřejmě byly výjimky s úhrny okolo 40 mm/týden. Celý týden lze prakticky charakterizovat jako tropický, jelikož maximální teploty přesahovaly na mnoha místech hranici 30°C. Vláhový deficit v půdě opět zesílil a zasahuje podstatnou část území s výjimkou menších regionů na Znojemsku, Javornicku a Frýdecko-Místecku. Nejvýraznější je aktuálně deficit v případě krajů Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického, dále pak ve významné části krajů Olomouckého, Moravskoslezského a Středočeského. Na téměř polovině území přesahuje deficit 40 mm a na 10 % plochy pak 60 mm. Předchozí nedostatek vláhy se podle monitoringu ČHMÚ nadále podepisuje na výši hladin podzemní vody a také průtocích a rozložení oblastí s hydrologickým suchem dobře koresponduje s oblastmi výskytu dlouhodobějších deficitů půdní vlhkosti. Jádro nedostatku vláhy je na východ od osy řeky Vltavy s nejhorším stavem v oblasti východních a severních Čech a na Českomoravské vysočině, ale také v oblasti povodí řek Moravy a Mže. Přetrvávají nesezónně nízké průtoky ve většině profilů. Na většině území je hladina mělkých podzemních vod pod obvyklými hodnotami a dosahuje silně až mimořádně silně podnormálního stavu. Nejhorší je situace v severních a východních Čechách a na Českomoravské vrchovině, což odpovídá oblastem s dlouhodobým výskytem sucha. Ve střední Evropě se nižší hodnoty nasycení na území ČR vyrovnají aktuálním nejhlubším deficitům na Slovensku a Maďarsku. Nejvýraznější deficity pozorujeme na většině území severního Německa, v Dánsku, východní Francii a Beneluxu. Nízké nasycení půdy najdeme i v Itálii a na pobřeží Jaderského moře, ale v těchto případech je výrazný pokles půdní vlhkosti obvyklý.

Aktuální intenzita sucha: situace se na většině území oproti minulému týdnu opět zhoršila vinou kombinace vysokých teplot a nízkých srážkových úhrnů. Na více než 80 % území ČR je hodnota vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50 %). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu, na severu a na východě Čech, na Moravě v krajích Olomouckém, Zlínském a v severní části Jihomoravského kraje. Znovu se zhoršil stav v povrchové vrstvě do 40 cm, a to zvláště na severu ČR. Domníváme se však, a zprávy o hladinách vodních toků a podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ tomu nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce větší než 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 29.7. v celém profilu na 9/10 území. Hlubší vrstva byla zasažena také, z 90 % (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec července na 60 % území, což představuje nárůst oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 7/10 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 33 %, což je zásadně více oproti situaci před týdnem, ale méně než bylo v první červencovém týdnu, kdy byla situace z pohledu anomálie půdní vlhkosti největší.

Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: se v porovnání s minulým týdnem snížilo a je nízké v enklávách na jižní Moravě, podél středního toku řeky Moravy a dále pak v celé oblasti Polabí, Poohří a na dolním a středním toku řeky Vltavy v Čechách. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 4/5 území, nedostatečná na 2/5 zatímco relativně dobře nasycena je jen 1/20 území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na méně než 6 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 80 % území a na 1/4 se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení, tj. lze očekávat projevy stresu suchem.

Deficit půdní vláhy: Prohlubování deficitu půdní vláhy se opět zrychlilo kombinací vysokých teplot a nízkých srážek. Nejhlubší deficit zasahuje sever a východ Čech a dále sever kraje Jihomoravského, většinu kraje Olomouckého, podstatnou část kraje Zlínského a střed kraje Moravskoslezského. V jádru aktuální epizody v Čechách je nejvíce zasažen střed a sever kraje Středočeského a v ještě větší míře všechny kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny na severu i jihozápadě Moravy, ve Slezsku i v oblasti Čech východně od Prahy je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To podle našeho názoru posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech a také průtoky ve vodních tocích dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 29.7. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 50 % území ČR, dalších téměř 44 % území je zasaženo deficitem mezi 40 až 80 mm a nadále se vyskytují místa s deficitem větším než 80 mm (1,3 %).

Kumulovaný stres: ukazují na výskyt hodnot pod 50 % nasycení (snížená dostupnost vláhy) v oblastech, které mají největší deficit vláhy, a již se výrazně projevuje i pokles hodnot půdní vláhy pod hranici stresu (tj. 30 %). Je patrné, že nedostatkem vláhy trpí většina Jihomoravského kraje, oblast kolem středního toku Moravy a Polabsko. V těchto regionech se kumuluje nepříznivý stav zvláště poslední tři měsíce, přičemž v Jihomoravském kraji se snížená dostupnost vláhy vyskytla za poslední tři měsíce minimálně každý druhý den. V centru zmíněných regionů vystupují místa, kde na dobu průměrně již 60 dní (v součtu) poklesla půdní vláha v povrchové vrstvě pod 30 % a nastal stres suchem.

Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v období 16.-19.7. Zprávy 192 zpravodajů z 61 okresů (viz. mapa níže) ukazuje celkově nepříznivou situaci se zásobou půdní vláhy a potvrzující se zhoršování kondice vegetace. Dokládá také, že obavy o dopady na produkci obilnin a řepky, ale i okopanin a kukuřice se v některých okresech bohužel naplnily. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je hlášena většinou zpravodajů, z nichž cca polovina považuje průběh posledních 3 měsíců z pohledu vodní bilance za výrazně anomální. Dopady na výnosy jařin, ale i pšenice a řepky, okopanin a kukuřice jsou hlášeny z většiny okresů. Projevy sucha se ale objevují i u ovocných stromů a lesních porostů, byť s ohledem na relativně nižší počet zpravodajů nejde o hlášení reprezentativní. Zprávy o extrémním poškození porostů se objevily v 6 okresech a v dalších 25 odhadují někteří zpravodajové škody jako těžké, tj. s poklesem pod 30 %. Ve 20 okresech alespoň jeden z respondentů odhaduje, že sucho může způsobit propad výnosu o 10-30 % a pouze 8 okresů udává relativně mírné škody. Zaznamenali jsme tak potvrzení výrazně negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, což potvrzuje i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.výnosy-plodin.cz.

Kondice vegetace: Podle operativně dostupných dat (ke zpřesnění této mapy dojde příští týden se zpřístupněním dalších satelitních snímků) monitorujeme horší či špatný stav vegetace, než je obvyklé, na 55 % rozlohy, především v kraji Pardubickém, Ústeckém, Vysočina, Středočeském, Jihomoravském a Olomouckém. Dostavilo se předpokládané vyčerpávání rezerv půdní vláhy, které dlouhodobě zhoršovaly dynamiku rozvoje vegetace. Postupné zhoršení stavu vegetace jsme předvídali od května s tím, jak bude ubývat disponibilní vláha. Situace se jeví relativně lepší na Frýdecko-Místecku a v jižních Čechách. Při vyhodnocení týdenního posunu je vidět, že kondice vegetace se zhoršila především na severozápadě Čech a Plzeňsku, kde se vyskytovaly nejvyšší teploty. S ohledem na pokračující nedostatek vláhy lze očekávat spíše další zhoršování kondice vegetace, které probíhá již od počátku května. Právě relativní dynamika signalizuje, že dopady sucha jsou reálné a projevují se i na výnosech (viz. www.vynosy-plodin.cz). Podobný vývoj sledujeme již několik týdnů nejen v ČR, ale i v Braniborsku a Belgii a také v částech Polska a Běloruska.

Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území došlo k snížení vlhkosti půdy ve vrstvě 0-10 a 50-100 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 39 % stanic, v 10 až 50 cm je na 33 % stanic a v 50-100 cm na 44 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm a v 10-50 cm, pouze v 50-100 cm na 2 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách ve východních, středních a severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.

Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (22.7 – 28.7.2018) zažila republika tropický týden doprovázený intenzivními bouřkami. Většinou se nacházela v tlakové výši anebo v nevýrazném tlakovém poli. Podle předpokladu byly srážky převážně z bouřek, které byly lokálně hodně intenzivní, ale plošně už ztrácely na významu. Celkově více srážek spadlo na Moravě, a to okolo 25 mm/týden. Intenzivnější byly hlavně na jižní Moravě. V Čechách převládaly oblasti, kde napršelo jen pár milimetrů, ale samozřejmě byly výjimky s úhrny okolo 40 mm/týden. Celý týden lze prakticky charakterizovat jako tropický, jelikož maximální teploty přesahovaly na mnoha místech hranici 30°C. Minimální teploty nejčastěji klesaly k 14 až 17 °C. Trochu větrnější počasí bylo v pondělí, jinak byl vítr slabší, většinou s průměrnou rychlostí pod 2 m/s.

Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
 

Střední Evropa - Index půdní vláhy: Z pohledu celkového nasycení došlo ke zlepšení na východě sledovaného regionu, ale naopak k výraznému propadu v západní a jižní oblasti sledovaného prostoru. Půdy na jižní a střední Moravě, a zvláště v Polabí ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Braniborska v Německu. Aktuálně pozorujeme panující nízké nasycení půdy v oblasti Apeninského poloostrova, a zejména v severním středním Německu, v oblasti Beneluxu i východní Francie. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře i na protilehlé straně v Itálii se situace oproti předchozímu týdnu situace také zhoršila.

Střední Evropa - Dopady na vegetaci: Jih sledovaného území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara. Nicméně po nesezónně vysokých teplotách a jasném počasí se projevuje vliv nedostatku vláhy zejména v severním Německu, zvláště v Braniborsku, v oblasti BENELUXU, v Bělorusku a na jihu Dánska. Výrazně horší je kondice vegetace prakticky v celé České republice, a v menší míře i v severním Rakousku či ve vnitrozemí Rumunska. Celkově lze říci, že se situace ve sledované části jižní Evropy pohybuje spíše v nadprůměrných hodnotách. Horší nebo špatný stav kondice vegetace než obvykle je možné pozorovat na 25 % sledovaného území.

Předpověď sucha: V tomto týdnu (30.7.-5.8.2018) bude pokračovat tropické počasí doprovázeno bouřkami. Převažující vliv bude mít nadále tlaková výše. Ve čtvrtek se k nám začne dostávat slábnoucí studená fronta, která lehce zmírní extrémní teploty. Bouřky mohou být sice intenzivní, ale prostorově nebudou mít prakticky žádný vliv. Na většině území republiky tedy spadne jen do 5-10 mm/týden, pouze místy se mohou objevit úhrny okolo 40 mm/týden. Teploty vzduchu budou po celý týden většinou tropické. Příliv teplého vzduchu bude vrcholit ve středu s maximem až okolo 37 °C. Poté se díky slabé studené frontě aspoň lehce ochladí na maxima okolo 30 °C. Noci a rána budou nadále teplé a minima často nemusí klesat pod hranici 20°C. Pro vývoj sucha bude mít tento typ počasí velmi negativní dopad. Na většině území se bude zhoršovat sucho i v povrchové vrstvě 0-40 cm. V hlubších vrstvách 40-100 cm se bude sucho kategorie S3 a hůře stále více rozšiřovat i do míst, kde je nyní stav díky bouřkám uspokojivější.

Podle dlouhodobějšího výhledu modelu GFS ensemble budou výrazně nadprůměrné teploty do 6. 8.2018. Poté do poloviny měsíce srpna se čekají teploty o 1-3 °C vyšší než průměr. Srážkově model bohužel nepředpokládá výrazný výskyt srážek, ba naopak má období až do 15.8.2018 jako sušší. Model ECMWF ensemble s výhledem na 30 dní předpokládá po celou dobu stále nadprůměrné teploty vzduchu, ale stejně jako model GFS odchylku s časem snižuje. Stále ale platí, že bude období až do konce srpna podle současného výhledu teplé až tropické. Srážkově počítá období do 12.8.2018 jako podnormální, poté předpokládá průměrné úhrny.

Tento celkový výhled počasí je zatím velmi pesimistický pro vývoj sucha a lze předpokládat nadále se zhoršující se stav, a to nejen v zemědělství, ale i v hospodaření s vodou.

Dlouhodobá prognóza (5.8. – 23.9.2018): Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše nadprůměrné, a to zpočátku výrazně. Srážky jsou očekávány spíše pod průměrem a převážně lokálního charakteru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude proto zvýrazňovat.
 
Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší a nově i střední a vyšší polohy středních, severních a východních Čech a výraznou část Moravy a Slezska k nižšímu než obvyklému nasycení až do konce srpna. V případě severních, středních a východních Čech, severu Jihomoravského kraje, středu kraje Olomouckého a v kraji Moravskoslezském i Zlínském se setkáváme s negativní prognózou až do třetí dekády září, byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou.