Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdne výrazně zlepšilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na necelém 1 % území a naopak 7/10 ČR se vyznačuje dobrým zásobením povrchové vrstvy půdy. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): velmi dobrého nasycení je dosahováno na ⅘ území, zatímco nedostatek zasahuje 1 % území a situace je tak v hlubší vrstvě mírně lepší než před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě neprojevuje. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na necelých 85% území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 0,2 % území. Výrazný nedostatek vláhy se nevyskytuje. Přes relativně dobré absolutní hodnoty zaostává půdní vlhkost poměrně výrazně za obvyklým průběhem.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu poměrně výrazně zlepšila, zvláště v povrchové vrstvě. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na ⅖ území. Hlubší vrstva je zasažena také ze ⅖ a povrchová vrstva z 1/3. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají 1/4 plochy ČR v rámci celého půdního profilu a téměř 1/10 území je zasažena ve svrchní vrstvě. Anomálie o intenzitě S4-S5 se vyskytují na necelé 1/10 území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se vlhkosti půdy zvýšily v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách se neměnily. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 19 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 27 % stanic, v 10-50 cm na 13 % stanic a v 50-100 cm na 12 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se nadále vyskytují v horských polohách v Krkonoších a Beskydech, nejnižší na střední a jižní Moravě a ve východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - S ohledem na končící vegetační sezónu a snižující se citlivost metod založených na sledování kondice vegetace bylo vydávání map pro rok 2016 ukončeno. První mapa pro rok 2017 bude vydána po začátku nové vegetační sezóny pravděpodobně na počátku dubna 2017.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 99 zpravodajů ze 47 okresů (viz. mapa níže) ukazují, že jejich odhady míry nasycení povrchové části profilu dobře korespondují s mapovými podklady z minulého týdne tam, kde tato data lze zjistit. Současně je zřejmé, že v povrchové vrstvě panuje dobrá situace a dopady sucha se na vegetaci povětšinou neprojevují. Ve většině okresů je i nadále období posledních 3 měsíců hodnoceno jako spíše sušší a ve 20 % velmi suché. Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je momentálně poměrně uspokojivá na většině sledovaných míst s jistými lokálními výjimkami (a značným počtem lokalit, kde stanovení není možné). Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro aktuální osevy ozimů. V 8 okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha.
Deficit půdní vláhy: Na 2/5 území ČR nadále panuje deficit půdní vláhy, který se pohybuje převážně mezi 5 až 40 mm, ale na téměř 10% dosahuje 40-80 mm. V povrchové vrstvě je situace horší než obvykle již jen na ⅖ území, což je o polovinu méně než před týdnem. Nejlepší je situace v kraji Ústeckém, v pohraničních horách a na většině území Vysočiny. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40-80 mm (9% území) najdeme i nadále v Olomouckém kraji (s přesahy do krajů Jihomoravského a Vysočiny) a na východě Čech, tj. v částech krajů Pardubického, Královéhradeckého a Středočeského, kde se však situace mírně zlepšila.
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny a také krajů Pardubického a Královéhradeckého a v západní polovině Olomouckého kraje. V zásadě dobrá situace naopak panovala v ostatních krajích Čech, ve Slezsku a ve většině kraje Zlínského, kdy suboptimální zásobení půdy vodou trvalo relativně krátce.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (19.2. – 25.2.2017) byla Česká republika pod vlivem silného západního proudění, takže přes naši republiku přecházelo hodně frontálních systémů. Nejvíce srážek spadlo v pondělí, kdy prakticky pršelo na celém území České republiky. Srážkové úhrny byly nejčastěji do 10 mm/den, ale lokálně spadlo i přes 20 mm/den. Dále pršelo ještě v úterý a ve středu, ale většinou pouze do 5 mm/den. Výjimku tvořily Krkonoše a Jizerské hory s hodnotami ve středu i více než 20 mm/den. Celkově za uplynulý týden spadlo více srážek v oblasti Čech než na Moravě. V Čechách to bylo nejčastěji mezi 5-20 mm/týden, naopak na Moravě do 10 mm/týden. Srážkové úhrny se koncentrovaly hlavně v oblasti Krkonoš, kde napršelo i více než 80 mm/týden a na některých řekách musel být vyhlášen i 3. SPA. Teplota vzduchu v uplynulém týdnu rostla. Počátkem týdne byla maxima kolem 5 °C, ale ve čtvrtek a v pátek byla nejčastěji kolem 13 °C, a převážně v jižních Čechách vystoupala až nad 15°C. V sobotu se opět ochladilo na maxima okolo 6 °C. Minimální teploty byly v uplynulém týdnu velice rozkolísané a hodně záleželo na noční a ranní oblačnosti. Celkově se pohybovaly většinou od -5 °C do +5 °C. Díky silnému západnímu proudění byly i rychlosti větru velice vysoké. V uplynulém týdnu nás zasáhla vichřice a způsobila významné škody hlavně na elektrickém vedení.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
