Aktuální intenzita sucha: Sucho, které se vyskytovalo na počátku vegetační sezóny, v povrchové vrstvě (0-40 cm) v podstatě neevidujeme. Povrchová vrstva aktuálně nezobrazuje stav výjimečného až extrémního sucha, ale sledujeme zde pouze počínající sucho (S1) a to ve velmi malých enklávách (Podkrušnohoří, jihozápadně a severovýchodně od Prahy).
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) se nedočkala takové pozitivní změny jako vrstva povrchová. I přes srážky, které za uplynulé čtyři týdny zasáhly Českou republiku, zůstává tato vrstva převážně v oranžovo-rudých barvách. Na většině území převládá počínající sucho, ale jsou oblasti, kde sledujeme výrazné až extrémní sucho (Podkrušnohoří, jižní a střední Morava, Slezsko a jihozápad republiky).
Sucho i nadále pokračuje a to především v hlubší vrstvě. Sucho je pozorováno nyní zhruba na 21 % území, oproti minulému týdnu se stav zlepšil o 25 %. Na 1 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné. Vzhledem k předpovědi pro tento týden lze očekávat snížení intenzity sucha.
V kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima byly na srážky spíše chudší a nedošlo k doplnění vodního deficitu je však předčasné hovořit o zásadním zlepšení. Na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech.
Deficit: Prohlubování deficitu půdní vláhy se zastavilo a srážky v minulém týdnu přispěly k vyrovnání deficitu v povrchové vrstvě (0-40 cm) na velké části západních Čech a v podstatě na celé Moravě. Nejhlubší deficit v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm) však i nadále zasahuje jižní a střední Moravu, Slezsko a Podkrušnohoří.
V povrchové i hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje podstatnou část našeho území. V minulém týdnu došlo ke zlepšení deficitu především v povrchové vrstvě a aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině tocích na Moravě, ve Slezsku a severních Čechách je prozatím sledována nadnormální až výrazně nadnormální vodnost, která souvisí se srážkami z posledních dní. Normální vodnosti jsou sledovány v jižních, západních a středních Čechách.
V celém profilu do 1 m se k 26.5. vyskytuje deficit zhruba na 50 % území ČR, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 18 % území je deficit nejméně 20 mm, na 4,5 % pak deficit nejméně 40 mm a na 0,1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na vegetaci: Po příznivé kondici vegetace v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To je dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace, kterého jsme byly svědky po dobu dvou měsíců, nakonec v řadě regionů vyústilo ve výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé. Zjednodušeně vývoj vegetace přes svůj časný start zpomaloval tak dlouho až aktuální kondice vegetace zaostává za obvyklým stavem a současně se projevuje horší než obvyklé zásobení půdy vodou v průběhu dubna. Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, protože při vhodném průběhu počasí (chladnější a srážkově bohatší) mohou být negativní dopady překonány. Tomu nasvědčuje poměrně výrazné zlepšení stavu oproti minulému týdnu např. na Vysočině. Ačkoliv nastala změna charakteru počasí, je potřeba počkat, zda byly plodiny zachráněny, a bude pokračovat jejich vývoj. Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene. U pšenice se výhled oproti předchozím týdnům zlepšil a u řepky nejsou dopady zatím výrazné.
Po deštích v minulých dvou týdnech, které zasáhly především Moravu a Slezsko, je vidět, že v tomto území se zlepšil relativní stav kondice vegetace.
Dopady na zemědělství: Zprávy 376 zpravodajů ze 67 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a také u jařin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky, u ovocných stromů, vinné révy a také obavy ze stavu trvalých travních porostů a zajištění píce.
Respondenti popisují, že i přes spadlé srážky, sucho nadále pokračuje a v mnoha případech bylo zmírněno pouze do 20-30 cm. Nedostatek srážek způsobuje špatné a nevyrovnané vzcházení plodin. Pesimistické odhady jsou soustředěny i nadále především do oblasti Čech a to jak východních zasažených výrazně suchem v loňském roce, tak i v Čechách středních a severozápadních. Dva okresy v Čechách očekávají místně až extrémní dopady sucha (Louny, Most). Těžké poškození očekává deset okresů v Čechách. U šesti okresů ze 67 nejsou zatím očekávány dle zpráv respondentů negativní dopady sucha a u třinácti se sice sucho objevuje, ale prozatím bez dopadů.
Negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkost půdy vzrostla v povrchové vrstvě s výjimkou severozápadních Čech a střední Moravy, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 8 % stanic, v 10 až 50 cm je na 17 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 29 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 9 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severní Moravě, nižší především v nížinách na severozápadě Čech a středu Čech a Moravy, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (19.5. – 25.5.2019) nás ovlivňovala tlaková níže, která přinesla výrazné srážky. Na mnoha místech v České republiky byl překračován i třetí stupeň povodňové aktivity. Výrazné množství srážek spadlo od pondělí do středy s tím, že největší úhrny byly právě ve středu. V průměru nejčastěji spadlo na území republiky 15-30 mm/týden, ale na severovýchodě republiky a v Jizerských horách spadlo i 150 mm/týden. Okolo 70 mm za týden bylo také zaznamenáno na Chrudimsku a Havlíčkobrodsku. Teplota vzduchu během týdne výrazně kolísala a to s ohledem na oblačnost. Nejchladnější dny byly ve středu a čtvrtek s maximem v průměru okolo 15 °C. Naopak v sobotu se pohybovaly nejčastěji maxima mezi 22-25 °C. Minimální teploty byly většinou mezi 8-11 °C. Nejníže klesaly v pátek a to pod hranici 5 °C. Vítr byl minulý týden poklidný až s výjimkou středy, kdy na tlakovou níži byly vázány i větší nárazy rychlosti větru.
Situace ve střední Evropě: Přes relativně pozitivní vývoj pokud jde o intenzitu sucha na našem území, došlo na severovýchodě a jihozápadu sledovaného území střední Evropy k mezi-týdennímu zvýšení půdní vlhkosti. Nasycení oproti minulému týdnu se poměrně zlepšilo v Bělorusku, Ukrajině, Polsku ale i na našem území. Zhoršení nastalo na většině území Francie a států Beneluxu. Kromě pobřeží Černého moře vidíme výraznou anomálii půdní vlhkosti i na levém břehu Tisy a celé Panonské nížině, skrze kterou dosahuje na jih Moravy. Poměrně nápadné jsou pak málo nasycené regiony na Hané a v Polabí. Aktuálně nejsušší je pak oblast Braniborska v Německu, kde očekáváme i výrazné propady produkce.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (27.5-3.6.2019) bude dominujícím faktorem frontální rozhraní, které ovlivní počasí hlavně v úterý a ve středu. Na tuto synoptickou situaci jsou vázány i vydatné srážky. Poté v dalších dnech očekáváme již jen menší přeháňky. Celkové týdenní úhrny mohou být opět dosti velké a vzhledem k tomu, že spadnou během relativně krátké doby, lze očekávat opět překročení některých povodňových stupňů. V Čechách bude celkový úhrn pravděpodobně vyšší a to 30-60 mm za týden. Na Moravě budou převažovat bouřky, tak zde půjde o prostorově rozdílnější úhrny mezi 15-30 mm/týden. Od úterý se nám začne přechodně ochlazovat na maxima okolo 15 °C. Poté se na víkend oteplí a tento trend by měl pokračovat i nadále. Maxima budou kolísat mezi 20-25 °C. Ve stavu sucha se nám příliš situace měnit nebude, jelikož povrchová vrstva je nasycena a další srážky již nebudou mít vliv. V hlubší vrstvě 40-100 cm bude i nadále špatná situace na Rakovnicku, Lounsku a střední Moravě.
Podle střednědobého ensemblu modelu GFS, který predikuje počasí až do 12. června se předpokládá, že teploty začnou být nadprůměrné kolem 3. června a vydrží tak až do konce předpovídaného období. Srážek má model nejvíce právě na toto úterý a středu, ale poté se kloní k sušší periodě.
Tento týden bude další s vydatnými srážkami a s možností překročení některých povodňových stavů. To by ale mělo být na delší dobu poslední významné srážkové období a od půlky dalšího týdne se i nadprůměrně oteplovat.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být blízko hodnot obvyklých pro konec května a pro červen. Srážkově by ČR mělo v tomto týdnu srážek více, v dalších týdnech pak obvyklé množství. Do třetí dekády června je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) snad jen s výjimkou jižní Moravy a jižních Čech. Deficit ve velké části Moravy, severu Slezska a v oblasti mezi severozápadem Pražské aglomerace a Poohřím přetrvá s velkou pravděpodobností do druhé dekády července. Do konce druhé dekády srpna pak je jen přibližně 30% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech. Je zřejmé, že aktuální úroveň nasycení půdy, při normálním průběhu srážek nepostačí v řadě regionů, zvláště těch výše jmenovaných, pro hladký průběh vegetace a při normálním průběhu srážek mohou v současné době suché oblasti vykazovat nižší než obvyklé nasycení ještě v říjnu ale zde je hodnota prognózy jen orientační.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na Moravě a v Poohří i podél toku Labe. Naopak na jihu Čech a na Vysočině a lokálně v řadě dalších míst je situace relativně dobrá, jak naznačují mapy.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
