Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdne nezměnilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 1 % území, a naopak ¾ ČR se vyznačují dobrým zásobením povrchové vrstvy půdy. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): velmi dobrého nasycení je dosahováno na téměř 9/10 území, zatímco nedostatek zasahuje 0,4 % území, a situace je tak v hlubší vrstvě mírně lepší než před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě neprojevuje. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na téměř 9/10 území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 0,1 % území. Výrazný nedostatek vláhy se nevyskytuje. Přes relativně dobré absolutní hodnoty zaostává půdní vlhkost poměrně výrazně za obvyklým průběhem.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu jen mírně zlepšila. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na ¼ území. Hlubší vrstva je zasažena z ⅓ a povrchová vrstva z necelé 1/10, zde bylo zlepšení nejvíce patrné. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají necelou ⅙ plochy ČR v rámci celého půdního profilu a 0,5 % území je zasaženo ve svrchní vrstvě. Anomálie o intenzitě S4-S5 tj. výjimečné až extrémní sucho se vyskytují na 4 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu pokračoval především na severu území mírný vzestup vlhkosti půdy ve vrstvě 0 až 50 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 8 % stanic a v 50-100 cm na 14 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 36 % stanic, v 10-50 cm na 18 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se nadále vyskytují v horských polohách v Krkonoších a Krušných horách, nejnižší na střední a jižní Moravě a ve východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - S ohledem na končící vegetační sezónu a snižující se citlivost metod založených na sledování kondice vegetace bylo vydávání map pro rok 2016 ukončeno. První mapa pro rok 2017 bude vydána po začátku nové vegetační sezóny pravděpodobně na počátku dubna 2017.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 104 zpravodajů z 46 okresů (viz. mapa níže) ukazují, že v povrchové vrstvě panuje dobrá situace a dopady sucha se na vegetaci povětšinou neprojevují. Ve většině okresů je i nadále období posledních 3 měsíců hodnoceno jako spíše sušší a došlo ke zlepšení vnímání situace ze strany respondentů. Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je momentálně poměrně uspokojivá na většině sledovaných míst s jistými lokálními výjimkami. Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro aktuální osevy ozimů. V 6 okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha, zvláště pak ve 2 okresech, tj. Třebíč a Louny.
Deficit půdní vláhy: Na 35 % území ČR nadále panuje deficit půdní vláhy, který se pohybuje převážně mezi 5 až 40 mm, ale na 8 % dosahuje 40-80 mm a místně i více. V povrchové vrstvě se stav mírně zhoršil oproti minulému týdnu a v současné době panuje deficit mezi 5 až 40 mm na 23 % území. Nejlepší je situace v kraji Ústeckém, v kraji Středočeském na sever a na jih od Prahy a na západě kraje Královéhradeckého, v pohraničních horách a na většině území Vysočiny. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40-80 mm (8 % území) najdeme i nadále v Olomouckém kraji (s přesahy do krajů Jihomoravského a Vysočiny) a na východě Čech, tj. v částech krajů Pardubického, Královéhradeckého a Středočeského, kde se však situace opět zlepšila.
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny, také krajů Pardubického a Královéhradeckého a v západní polovině Olomouckého kraje, nicméně vyšší nasycení půdy během zimních měsíců vede k postupnému slábnutí této epizody. Situace ve všech třech oblastech je však třeba sledovat, neboť vegetace vstupuje do nové sezóny s nižší než obvyklou zásobou vody. V zásadě dobrá situace naopak panovala v ostatních krajích Čech, ve Slezsku a ve většině kraje Zlínského, kdy suboptimální zásobení půdy vodou trvalo relativně krátce.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (19.3. – 25.3.2017) pršelo převážně v první polovině týdne. Nejdeštivějším dnem byla neděle, kdy byly zaznamenány srážky od 10-20 mm/den v severní polovině republiky. V úterý pršelo převážně na severní Moravě, a to okolo 10 mm/den. Ve středu byl déšť lokalizován hlavně na Ostravsku (10 mm/den). Z toho vyplývá, že nejvíce srážek za uplynulý týden spadlo na severu Moravy a také Čech. V obou lokalitách byly naměřeny úhrny mezi 15 – 30 mm/týden. Naopak na zbytku republiky bylo zaznamenáno nejčastěji mezi 4-8 mm/týden. Teplota vzduchu neměla v uplynulém týdnu nějaký zásadní trend a spíše byla ovlivněna množstvím oblačnosti nebo přílivem konkrétní vzduchové hmoty. Nejteplejší dnem bylo pondělí až úterý s maximy okolo 13-15 °C, přičemž na jižní Moravě se dostávaly teploty až k 17 °C. Poté se ochladilo, hlavně v Čechách, kde maxima byla jen na 7-10 °C, naopak východní okraj Moravy si ještě udržoval teplý vzduch s maximy i přes 17 °C. Ke konci týdne se opět oteplilo a v sobotu byly maxima okolo 13°C. Minimální teploty se nejčastěji pohybovaly okolo 3-5°C, ale v sobotu klesly pod bod mrazu, a to až k -3°C. Větrnější byla spíše první polovina týdne, poté se vítr více uklidnil a objevovaly se lokální poryvy větru.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
