Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se zlepšila natolik, že zůstávají pouze menší drobné enklávy a to v Krušnohoří, v horní části toku Labe a v Jeseníkách.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se trochu zlepšila, ale tak výrazný skok jako v povrchové vrstvě zde nenacházíme. Výrazné až extrémní sucho se vyskytuje nadále v jižních Čechách, především na Písecku, Třeboňsku, v Karlovarským kraji a v Jeseníkách. Na zbytku území převažuje mírné až výrazné sucho.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 68 % území České republiky, na 1 % se vyskytuje extrémní sucho. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severních Čech a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj dobře.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu mírně zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm), po dlouhé době má převážná část území kladnou odchylku. Lepší stav sledujeme v jižní polovině republiky.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) situace spíš stagnovala. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severozápadních Čech, Třeboňska, Plzeňska, jižní Moravy.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně z pěti nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚhttp://portal.chmi.cz/aktualni-situace/sucho#. Kategorie podnormální stav vodních toků je sledován převážně v Čechách. Normální stav je sledován na Moravě, ve Slezsku a v Krkonoších. Vyskytují se také i místa se stavem extrémní sucho vcelku však ojediněle.
V celém profilu do 1 m se k 24. 05. vyskytuje deficit zhruba na 80 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 37 % území je deficit nejméně 20 mm, na 4 % území je deficit více než 40 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zlepšila.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Oblast Krušnohoří, horní tok Labe a střední Morava má relativní nasycení půdy pod 50 %, což znamená pod bodem snížené dostupnosti. V oblastech, kde nasycení dosahuje pod 30 % lze očekávat projevy stresu suchem.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá v Podkrušnohoří, v jižních Čechách a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byly svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu, především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Nyní po příchozích srážkách, došlo opět ke zlepšení stavu vegetace. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz. Mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace, kterého jsme byly svědky po dobu posledních týdnů, nakonec v řadě regionů vyústilo ve výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé, avšak deště v posledních dnech jistě pomohou zlepšit kondici. Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, protože při vhodném průběhu počasí (chladnější a srážkově bohatší) mohou být negativní dopady překonány (na některých místech). Ačkoliv nastala změna charakteru počasí je potřeba počkat, zda-li byly plodiny zachráněny, a jak bude pokračovat jejich vývoj. Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene a ozimé pšenice a v menší míře u cukrové řepy, zatímco u řepky nejsou dopady zatím výrazné.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 17. 05. Zprávy 361 zpravodajů ze 72 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena větší částí zpravodajů. Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky a také u ovocných stromů a vinné révy.
V cca 75 % hlášených okresů je sledováno střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. Osm okresů hlásí extrémní poškození tedy snížení zhruba o více jak 40 % a z jedenácti okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %.
Situace v krajině se po deštivějším únoru a relativně suchém březnu a dubnu moc nezlepšila. Ačkoliv srážky z konce dubna a května zlepšily situaci, na mnoha místech jsou hlášeny problémy se vzcházením plodin vč. shazování odnoží, případně zasychání. Deště, které přišly v posledních dnech, na mnoha místech pomohly vegetaci a ta začala opět růst a zazelenala se. Ovšem záleží, kolik spadlo srážek, jsou místa, kde srážky nepomohly a situace je i nadále kritická. Pokračující výsušný vítr ani opakující mrazy plodinám nepomáhají. Situace je na mnoha místech již ztracená a plodinám už vláha nepomůže. Nejvíce jsou patrně zasaženy pícniny, první senáž bude na většině míst podprůměrná a panuje obava, zda-li bude dostatek krmiva pro dobytek. Sezóna nezačala příznivě a doufá se, že současné deště spasí co nejvíce vývoj plodin.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 17. 05. V okrese Klatovy, Brno-venkov, Prostějov a Frýdek-Místek sledují počínající projevy sucha, v jihlavském jsou již pokročilé projevy sucha. V ostatních hlášených okresech nejsou sledovány dopady sucha.
Situace ve střední Evropě: Většina území západně od ČR se vyznačuje lepší než obvyklou kondicí vegetace a to především v Belgii, Nizozemsku, v západním Německu. Východní část, však má stav podstatně horší. Ukrajina, Rumunsko, Moldavsko, balkánské státy mají většinou horší stav vegetace než je pro toto období typické. Nicméně tento vývoj spíše odráží časný nástup jara oproti letům 2000–2018 a na vyhodnocení vlivu nedostatku vláhy si budeme muset několik týdnů počkat.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu spadlé srážky zvýšily vlhkosti půdy především v orniční vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 16 % stanic a v 50-100 cm na 15 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 45 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 15 % stanic a v 50-100 cm na 12 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a v Čechách a v úzkém pruhu ve středu Čech, nižší především v nížinách v severozápadních Čechách a na jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (17.5. – 23.5.2020) jsme byly sice většinou pod vlivem tlakové výše, ale o víkendu přes nás začaly přecházet frontální systémy. Hlavně fronta během soboty byla značně vydatná na srážky a celkové úhrny byly tedy podstatně vyšší, než se v týdenním výhledu čekalo. Od Vltavy a Labe napravo byly úhrny nejčastěji mezi 20-40 mm za týden. Naopak v západní části republiky byly naměřeny úhrny většinou okolo 10-20 mm za týden. Teploty postupně stoupaly až do úterý včetně, kdy maxima byly i okolo 27°C. Pak se mírně ochladilo na 18-22°C a k dalšímu poklesu teplot došlo o víkendu. Noční teploty byly nejčastěji mezi 2-5°C, pouze v úterý, středu a sobotu byly naopak nad 5°C. Vítr byl v minulém týdnu spíše slabší s průměrnou denní rychlostí okolo 2 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 25.5.2020) čekáme spíše časté přeháňky, což bude znamenat značnou prostorovou proměnlivost srážek a i modely budou náchylnější na chybu predikce úhrnů pro konkrétní místa. Více srážek se čeká během čtvrtečního dne, jak bude přecházet okluzní fronta, pak ještě v neděli. Během následujících 10 dnů modely čekají úhrny okolo 20-30 mm, ale nejsou vyloučeny místa i s více než 40 mm. Teploty budou většinou jen mezi 15-18°C a noční klesat k 5-10°C. Ve svrchní vrstvě do 40 bude na většině území pokračovat normální stav, pouze v závětrné straně Krušných hor se bude situace zhoršovat. Ve hlubších vrstvách 40-100 cm bude setrvalý stav, tedy situace tam bude stále špatná. V dalších 10 dnech tedy celkově čekáme, že v celém horizontu bude snížená půdní vlhkost na 40 % území, ale mírné až výrazné sucho na méně než 20 %.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 10. června předpokládá, že teploty budou do počátku června podprůměrné, poté se přechodně dostanou na dlouhodobé hodnoty a v závěru období by měly být spíš nadprůměrné.
V minulém týdnu jsme se dočkali dalšího většího úhrnu srážek, které byly vyšší, než očekával týdenní výhled. V dalších 10 dnech čekáme hodně přeháněk, proto i predikce srážek přesně pro dané místo bude zatížena větší možností chyby. Půdní sucho by mělo udržovat setrvalý stav, kdy špatná situace bude hlavně v hloubkách 40-100 cm.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné až slabě podprůměrné. Tento týden by měl být chladnější v závěru tohoto období, by se měly teploty se zvedat. Srážkově by v ČR měly být toto období.
Do poloviny června je cca 10–30% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území České republiky. Do konce června je přibližně 10–30% pravděpodobnost, že se dosytí nejprodukčnější regiony Čech a Moravy. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech a jižní Moravy přetrvá s velkou pravděpodobností do poloviny července. Do začátku listopadu je pak jen přibližně 30–50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do října letošního roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách v Poohří, na Třeboňsku i podél toku Labe a na Hané.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
