Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se na většině území oproti minulému týdnu zhoršila a na 2/5 území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50%). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu na východě Čech a na Moravě v krajích Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Vnímání suché anomálie zkresluje relativně lepší stav vrstvy do 40 cm. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 24. 6. v celém profilu na 4/5 území (tedy podstatně více než před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z 80 % (tedy o něco více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro počátek června na 60 % území což představuje dvojnásobek oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 2/3 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 26 %, což je výrazně více než před týdnem.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem snížilo a je nejhorší na jižní Moravě a dále pak v oblasti středních a východních Čech. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 2/3 území, nedostatečná na 12 % zatímco relativně dobře nasycen je již jen 1/10 území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 2/5 území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 39 % území a na téměř 2 % se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Deficit půdní vláhy: Prohlubování deficitu půdní vláhy se zrychlilo díky vyšším teplotám a nižším srážkám. Nejhlubší deficit zasahuje sever kraje Jihomoravského, střed kraje Olomouckého a dále kraj Moravskoslezský, východ kraje Středočeského a ve větší míře kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy a ve Slezsku i v oblasti Čech východně od Prahy je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To podle našeho názoru posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 24. 6. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 63 % území ČR, téměř 31 % území je zasaženo deficitem mezi 40 až 80 mm a již se vyskytují místa s deficitem větším než 80 mm (0,3%).
Kumulovaný stres: Aktuální hodnoty kumulovaného stresu ukazují na výskyt hodnot pod 50 % nasycení (snížená dostupnost vláhy) v oblastech které mají největší deficit vláhy a poprvé se výrazně projevuje i pokles hodnot půdní vláhy pod hranici stresu (tj. 30 %).
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v období 17-20. 6.. Zprávy 185 zpravodajů z 61 okresů (viz mapa níže) ukazuje horšící se situaci se zásobou půdní vláhy a potvrzující zhoršování kondice vegetace i rostoucí obavy o dopady na produkci obilnin a řepky, ale i okopanin a kukuřice. Informace zpravodajů portálu Intersucho potvrzují doplnění povrchu půdního profilu v minulém týdnu. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je hlášena cca 2/3 zpravodajů z nichž cca 40% považuje průběh posledních 3 měsíců z pohledu vodní bilance za výrazně anomální. Akutně jsou ohroženy jařiny, ale i řepky, okopaniny a kukuřice a jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů i lesních porostů byť s ohledem na relativně nižší počet zpravodajů nejde o hlášení reprezentativní. Ve 4 okresech odhadují někteří zpravodajové škody jako těžké. Celkem 38 okresů (oproti 35 před týdnem) odhaduje, že sucho může způsobit propad výnosu o 10-30 %. V dalších 14 okresech je hlášeno sucho s rizikem pro produkci do 10 %.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace se na většině území po neobvykle dlouhém období nadprůměrné kondice rychle sklouzla do relativně špatného stavu. Dostavilo se předpokládané vyčerpávání rezerv půdní vláhy, které dlouhodobě dynamiku rozvoje vegetace zhoršovalo. Toto zhoršení jsme předvídali od května s tím, jak bude ubývat disponibilní vláha, nicméně je poměrně překvapivý rozsah a rychlost poklesu. Projevy tohoto jevu nyní již pozorujeme v regionech a vidíme horší než obvyklý stav vegetace v kraji Středočeském v okolí Prahy, jižních Čech a také v oblasti jižní a střední Moravy byť pouze lokálně. Znepokojivé je další výrazné mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace, které probíhá již od počátku května. Právě relativní dynamika signalizuje, že dopady sucha jsou reálné. Podobný vývoj sledujeme v celé střední Evropě např. v severním Německu, v Polsku a na Ukrajině a také na hranicích Francie a Itálie a pak i v oblasti Moldávie, Rumunska a Bulharska
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se na větší části území vlhkost půdy snížila ve vrstvě 0 až 50 cm, ve vrstvě 50 až 100 cm vlhkost stagnovala. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 38 % stanic, v 10 až 50 cm je na 35 % stanic a v 50-100 cm na 38 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 3 % stanic, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 6 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na západě a jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách na jižní a střední Moravě a ve východních a severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V průběhu minulého týdne (18. 6. - 23. 6. 2018) došlo k výrazné změně charakteru počasí. Do čtvrtka byla naše republika pod vlivem tlakové výše, ale pak došlo k přechodu studené fronty ze čtvrtka na pátek, za kterou k nám začal proudit velmi chladný a vlhký vzduch od severozápadu. Srážkově aktivnější období bylo od čtvrtka do soboty. Podle předpokladu v průměru se nevyskytovaly velké úhrny. Ty byly vyšší hlavně v severní části republiky. Nejvíce napršelo v Beskydech a Jizerských horách a to okolo 40-50 mm/týden. Na většině území republiky to bylo ale do 10 mm/týden. Před studenou frontou byly letní teploty vzduchu, kdy maxima se pohybovala od 25-30°C. Ve čtvrtek vrcholil příliv teplého vzduchu a objevovaly se teploty i nad hranicí 33°C. V pátek došlo k prudkému ochlazení i o více než 10°C. Do konce týdne pak byly denní teploty mezi 17-20°C. Podobně to bylo i s nočními minimálními teplotami vzduchu. V teplé části týdne se pohybovaly od 13-16°C, ale v pátek a v sobotu v noci klesaly teploty pod 10°C. Větrnější počasí bylo vázáno na přechod fronty ze čtvrtka na pátek, kdy vysoké nárazy větru si vyžádaly i škody na majetku (hlavně v lesnictví). Do konce týdne nadále foukalo v průměru od 3-4 m/s díky severozápadnímu proudění.
Situace ve střední Evropě: Z pohledu celkového nasycení došlo ke zlepšení na jihovýchodě ale výraznému propadu ve dvou třetinách sledovaného prostoru. Půdy na jižní Moravě a ve východních Čechách ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Maďarska a severu Německa. Aktuálně pozorujeme panující nízké nasycení půdy zejména v oblasti pobřeží Černého moře, na Apeninském poloostrově a zejména v severním středním Německu a v oblasti Beneluxu. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře i na protilehlé straně v Itálii se situace rovněž zhoršila.
Jih sledovaného území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara. Nicméně po nesezónně vysokých teplotách a jasném počasí se projevuje vliv nedostatku vláhy zejména v severním Německu, Beneluxu, v rozsáhlých oblastech Polska a v menší míře i v Rakousku u našich hranic a jihovýchodním Maďarsku. Již po řadu týdnů sledujeme negativní vývoj na pomezí Francie a Itálie, na Ukrajině a v pásu okolo Černého moře vidíme enklávy s nepříznivým vývojem kondice vegetace, nicméně tyto dopady nejsou kritické.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (25.6. - 1.7.2018) budeme nejdříve pod vlivem tlakové výše, ale od středy se k nám začne od jihovýchodu tlačit tlaková níže. Ta by měla přinést i více srážek. V první polovině týdne se budou objevovat přeháňky. Nejvíce srážek pak čekáme ve čtvrtek a v pátek, kde by měl být vliv tlakové níže největší. Zde se mohou objevit i velké srážkové úhrny. Celkově čekáme nejčastější úhrny mezi 10-25 mm/týden, v jižní polovině republiky i okolo 50 mm/týden. Teploty vzduchu nám budou postupně pomalu růst. Do čtvrtka se budeme pohybovat v maximech většinou ještě okolo 20°C, ale o víkendu bychom se mohli dostat na hranici 24-27 °C. Minimální teploty okolo 10-13 °C budou ještě do středy, pak se bude oteplovat i v noci a ráno. Co se týká předpovědi sucha, tak se nám bude výrazněji zlepšovat situace v povrchové vrstvě do 40 cm. Na většině území republiky by se měly totiž vyskytovat ke konci týdne kategorie S0. V hlubších vrstvách 40-100 cm zůstane situace konstantní a v širším pásu od Jindřichova Hradce po Krkonoše (východní část jižních Čech, Hradecký a Pardubický kraj, Podkrkonoší) zůstane v kategorii S5, tedy extrémního sucha. Ke konci týdne bude relativní nasycení půdního profilu 0-100 cm v nejvíce ohrožených a zemědělských oblastech na 40-50 %. Podle výhledu modelu GFS ensemble, který je až do 11. července, se předpokládá, že teploty se budou od příštího týdne dostávat nad dlouhodobý průměr a to zhruba o 1-3°C. Nejtepleji by takto mělo být mezi 3-8. července, kde by mohly teploty přesáhnout opět hodnotu 30°C. Zároveň by příští týden (1-5. července) měl být srážkově chudý. Poté by se měly objevovat spíše přeháňky. Velice podobně vidí situaci i ECMWF ensemble na 30 dní dopředu. Teplotně předpokládá nadprůměrné teploty o 1-3 °C do 22. července. Srážkově předpokládá průměrné či o 10 % nižší sumu srážek než je obvyklé. Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše průměrné. Srážky jsou očekávány spíše nadprůměrné ale primárně lokálního charakteru a nepříliš odlišné od dlouhodobého průměru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude spíše zvýrazňovat. Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší polohy středních, severozápadních a východních Čech, okolí řek Moravy, Svratky, Svitavy a Dyje, horní povodí Labe a střed Moravskoslezského kraje k nižšímu než obvyklému nasycení až do počátku třetí dekády července. V případě středních a východních Čech, severu Jihomoravského kraje, ve středu kraje Olomouckého a v kraji Moravsko-slezském i Zlínském se setkáváme s negativní prognózou až do třetího týdne v srpnu, byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
