Aktuální intenzita sucha: Sucho, které se vyskytovalo na počátku vegetační sezóny, a které po deštivých týdnech v dubnu a květnu zcela vymizelo, je stále patrné v povrchové vrstvě (0-40 cm) a to v oblasti severní Moravy, Krkonoš a odsud částečně zasahuje na Vysočinu a západně od Prahy.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) se nemění tak „rychle“ jako ve vrstvě povrchové, lokality zasažené suchem jsou tedy nejvýraznější právě v této hloubce. Na většině území začíná převládat výrazné sucho a stále monitorujeme oblasti s výjimečným až extrémním suchem (Podkrušnohoří, oblast České tabule, okolí Prahy, Středočeská pahorkatina a jižní a střední Morava, Slezsko).
V celém půdním profilu (0-100cm) tedy stále pozorujeme výjimečné a extrémní sucho a to v Podkrkonoší, v lokalitě České tabule a na severu Moravy.
Sucho je pozorováno nyní zhruba na 68 % území, což naznačuje mírné zhoršení oproti minulému týdnu. Na téměř 8 % území charakterizujeme sucho jako extrémní či výjimečné.
Na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce).
Deficit: Deficit půdní vláhy i nadále pokračuje, ale k výraznějšímu zhoršení orpoti minulému týdnu nepozorujeme. Aktuálně sledujeme pozitivní změny v povrchové vrstvě (0-40 cm) a to v oblasti jižní a stření Moravy a dále v jižních Čechách.
V hlubší vrstvě deficit půdní vláhy (40-100 cm) ale i nadále zasahuje podstatnou část našeho území. Nejhlubší deficit v hlubší vrstvě půdy zasahuje především střední Moravu, Slezsko a Podkrušnohoří.
Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Situace v České republice co se týče vodnosti na tocích je aktuálně velmi rozmanitá a záleží, kde přišly silnější deště. Nadnomální vodnost je evidována pouze na východě Vysočiny a v horní časti toku Vltavy. Normální vodnost sledujeme na Šumavě a na většině území jižní a střední Moravy. Na zbylém území převažuje podnormální vodnost.
V celém profilu do 1m se k 23. 6. vyskytuje deficit zhruba na 78 % území ČR (oproti předchozímu týdnu pokles zhruba o 10 %), což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 31 % území je deficit nejméně 20 mm, na 45 % pak deficit od 20 do 60 mm a na 2 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na vegetaci: Po příznivé kondici vegetace v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace, která je aktuálně na většině území mírně v lepší kondici, než je obvyklé v tuto roční dobu. Aktuálně se zlepšení kondice vegetace projevuje na většině území s výjimkou severovýchodní části Moravy.
Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, protože při vhodném průběhu počasí (chladnější a srážkově bohatší) mohou být negativní dopady překonávány, nicméně ČHMÚ pro aktuální týden předpovídají počasí s vysokými teplotami a beze srážek. Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u pšenice ozimé a ječmene jarního. U řepky nejsou dopady letošního sucha zatím výrazné.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 16.6. Zprávy 360 zpravodajů ze 68 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu především u obilovin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky, u ovocných stromů, vinné révy a také obavy ze stavu trvalých travních porostů a zajištění píce. Záleží však na oblasti, kde se zpravodajové nacházejí.
Pesimistické odhady jsou soustředěny i nadále především do oblasti Čech a to jak východních zasažených výrazně suchem v loňském roce, tak i v Čechách středních a především severozápadních. V okresech Most a Louny očekávají reportéři extrémní dopady sucha. Negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz.
Respondenti za sledované období hlásí časté bouřky a také vysoké teploty a výsušný vítr. Nadále pokračují hlášení o přemnožení hraboše polního a také výskytu hlízenky. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území se zvýšily vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, na některých místech ale pokračoval pokles vlhkosti, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 14 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 36 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 9 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách na západě Čech a na jihu Moravy, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (16.6 – 22.6.2019) nás ovlivňovala v jeho polovině zvlněná studená fronta, která přinesla nejvíce srážek. Většinou šlo o bouřkové systémy, proto jsou zase úhrny prostorově velmi rozdílné. Nejvíce srážek spadlo v jižních Čechách a jižní Moravě. Zde se pohybují často úhrny mezi 40-60 mm/týden. Naopak nejméně srážek bylo zaznamenáno v Polabí a to do 10 mm/týden. Teploty v první polovině stoupaly se svým maximem ve středu, kdy se maxima v nížinách dostávala až k 32°C. Pak se začalo s frontou postupně ochlazovat na 23-26°C v sobotu. Noční teploty v průměru klesaly k 15°C, nejchladněji bylo v pondělí a úterý s teplotou v noci a ráno na hranici 13°C. Vítr byl po celý týden slabý a to nejčastěji s průměrnou denní rychlostí pod 2 m/s.
Situace ve střední Evropě: Lepší než obvyklou kondicí vegetace nacházíme na západě i východě území a po uplynulém týdnu i ve středu domény. Obecně sledujeme zlepšení situace oproti minulému týdnu. Nicméně stále některé oblasti Evropy (sever Německa) a Alp vykazují výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé. Mezi-týdně se kondice vegetace zlepšila na větší části území – severozápad sledovaného území, oblast Polska a dále zejména ve středu domény (Česko část Maďarska, Rakousko i Slovinsko). Horší než obvyklá je hlášená kondice vegetace v Alpách, Karpatech i Apeninách je však dána nikoliv nedostatkem vláhy, ale nižšími než obvyklými teplotami.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (24.6-1.7.2019) nás čeká rekordně horké a suché počasí. Do konce týdne by mělo pršet na našem území jen zcela výjimečně jako lokální bouřka. Ve středu by měl vrcholit příliv teplého vzduchu a maxima budou stoupat až nad hranici 35°C, lokálně mohou jít i k 39°C. Ve čtvrtek s příchodem slabé studené fronty se nám ochladí na teploty pod hranici 30°C. Teploty pak začnou opět růst po dalším víkendu. Ke konci týdne se nám výrazně prohloubí sucho převážně v povrchové vrstvě do 40 cm, kde na většině území můžeme čekat výrazné až extrémní sucho. Díky srážkám za uplynulý týden na jižní Moravě by mohla být paradoxně tato část území na tom vůči normálu nejlépe. Ke zhoršování stavu bude docházet i v hlubších vrstvách 40-100 cm. Zde by ke konci týdne mohl být nejlepší stav na Vysočině. Ke konci týdne bude snížená dostupnost půdní vláhy pozorována na 90 % území a na 40-50 % půjde o výjimečné až extrémní sucho.
Podle střednědobého modelu GFS, který předpovídá vývoj počasí až do 10. července se předpokládá, že celý konec černa bude výrazně teplotně nadprůměrný, ale od poloviny příštího týdne se začnou vracet teploty ke standardním letním hodnotám. Nejvíce srážek očekává model na příští úterý, ale poté má opět úhrny malé, většinou jen přeháňky.
Tento týden bude vládnout horké a suché počasí. Teploty vzduchu budou stoupat ke svým rekordním hodnotám a to způsobí velmi rychlé vysušování krajiny. Za 10 dní by mohlo být sucho na 90 % území republiky a z toho extrémní či výjimečné na 50 %.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být výrazně nad obvyklými hodnotami. Srážkově by ČR mělo v následujících několika týdnech být spíše pod normálem. Do konce června je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) snad jen s výjimkou částí jižní Moravy a jihu jižních Čech. Deficit ve velké části Moravy, severu Slezska a v oblasti mezi severozápadem Pražské aglomerace a Poohřím přetrvá s velkou pravděpodobností do konce července. Do konce druhé poloviny srpna pak je jen přibližně 20-30% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech. Je zřejmé, že aktuální úroveň nasycení půdy, při normálním průběhu srážek nepostačí v řadě regionů, zvláště těch výše jmenovaných, pro hladký průběh vegetace a při normálním průběhu srážek mohou v současné době suché oblasti vykazovat nižší než obvyklé nasycení ještě v říjnu ale zde je hodnota prognózy jen orientační.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na Moravě a v Poohří i podél toku Labe. Naopak na jihu Čech a na Vysočině a lokálně v řadě dalších míst (Dlouhodobá předpověď – mapa prognózy na 2 měsíce, mapa prognózy na 6 měsíců) je situace relativně dobrá, jak naznačují mapy.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
