Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se po 6 týdnech poprvé zlepšila, nicméně na 5% území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50%). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám regionálně zvláště v kraji Jihočeském, Karlovarském, Plzeňském, Středočeském a na Moravě v krajích Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 20. 5., v celém profilu na 71% území (oproti 94% před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z 90% (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro polovinu dubna na 40% území což je polovina oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 2/5 území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 7% což je třetinový rozsah oproti situaci před týdnem.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy, se v porovnání s minulým týdnem zvýšilo zvláště ve svrchní vrstvě. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 1/3 území zatímco relativně dobře nasycen je profil na 1/5 území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 2/5 území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 5% území.
Deficit půdní vláhy: Prohlubování deficitu půdní vláhy se po více než měsíci a půl zastavilo, nicméně v nějaké podobě stále zasahuje všechny kraje ČR. Nejhlubší deficit zasahuje sever kraje Jihomoravského, východ kraje Jihočeského a dále kraj Moravsko-slezský a Zlínský a kraj Středočeský jižně od Prahy a sever a východ kraje Moravskoslezského. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy, ve Slezsku i v jižních Čechách je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. K tomu přispěla i slabá sněhová pokrývka během uplynulé zimy. To podle našeho názoru posílí dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 20. 5. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 86% území ČR, téměř 8% území je zasaženo deficitem mezi 40 až 60 mm ale již se nevyskytují regiony s deficitem větším než 80 mm.
Kumulovaný stres: Aktuální hodnoty kumulovaného stresu neukazují od počátku roku výskyt hodnot pod 30% nasycení (stres suchem) a hodnoty za posledních 6 měsíců v sobě integrují především sušší konec uplynulého roku. Nicméně poprvé letos vidím tento signál a to v oblasti jižních Čech a také v oblasti Znojemska.
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 13.5. Zprávy 199 zpravodajů z 60 okresů (viz. mapa níže) ukazuje horšící se situaci se zásobou půdní vláhy a obavy o dopady na produkci obilnin a řepky, ale i okopanin a kukuřice. Informace zpravodajů portálu Intersucho svědčí o rychlém vysychání povrchové části profilu v minulém týdnu, ale také o tom, že jižní Morava je na tom s nasycením půdy relativně lépe, než je obvyklé. Oproti předchozím týdnům se opět zvyšuje frekvence zpráv o spíše sušší orniční vrstvě (téměř polovina respondentů zvláště z Čech). Jde o nejhorší situaci pro květen za historii systému tedy od roku 2015. Současně i respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je hlášena cca 90% zpravodajů, z nichž cca 25 považuje průběh posledních 3 měsíců z pohledu vodní bilance za výrazně anomální. Akutně jsou ohroženy výsevy jařin, kterým se doposud nevyvinula kořenová soustava, ale panují výrazné obavy i o porosty kukuřic a okopanin a ve značné míře i ozimů. Ve čtyřech okresech (Plzeň sever, Kladno, Zlín a Hodonín) odhadují někteří zpravodajové škody jako těžké. Celkem 30 okresů odhaduje, že sucho může způsobit propad výnosu o 10-30%. V dalších 16 okresech je hlášeno sucho s rizikem pro produkci do 10%.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je na většině území v normě nebo mírně lepší než obvykle což je důsledkem prudkého rozvoje vegetace za teplých a slunečných dnů. Tento stav nelze prozatím spojovat s negativními dopady sucha a odráží především skutečně bujnou vegetaci těžící ze zásob vody v půdě, o které nicméně víme, že není dostatečná, aby postačila do konce sezóny při normálním průběhu srážek. Riziko prudké změny s tím jak bude ubývat disponibilní vláha je dosti vysoké a od posledního týdne dubna pozorujeme mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace (která však nadále zůstává v poměrně dobré kondici). Právě relativní dynamika však signalizuje, že dopady sucha jsou reálné. Podobný vývoj sledujeme v celé střední Evropě.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se na značné části území Moravy vlhkost půdy zvýšila v orniční vrstvě, v Čechách většinou jen částečně. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 25 % stanic, v 10 až 50 cm je na 24 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 3 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách v severovýchodních Čechách a na severní Moravě, nižší v nížinách na jihozápadní Moravě a ve středních a jihozápadních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (13. 5. - 19. 5. 2018) nás po většinu času ovlivňovala tlaková níže, což se projevilo v deštivějším a chladnějším počasím, než tomu bylo v předchozím období. Přestože srážky byly často i bouřkového charakteru, tak nakonec pršelo na celém území republiky. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno uprostřed týdne a to od úterý do čtvrtka. Srážky byly celkově velmi prostorově rozmanité. Úhrny se pohybovaly od 5 až po 70 mm/týden. Nejvíce srážek spadlo v okresech Jindřichův Hradec, Tábor, Pelhřimov, Benešov a také v Beskydech a Jeseníkách. Naopak méně srážek bylo celkově v západní polovině Čech a Moravy. Zpočátku týdne byly ještě letní teploty, které se v maximech často pohybovaly od 23-26°C. Od úterý do čtvrtku se nám propadly teploty vzduchu na 14-16°C, poté došlo k opětovnému postupnému oteplování. Minimální teploty vzduchu se většinou pohybovaly okolo 10-13°C. Větrnější počasí bylo hlavně v neděli až pondělí a také ze čtvrtka na pátek.
Situace ve střední Evropě: Aktuální hodnoty indexu půdní vláhy (SWI) dokládají pokračující a dosti výrazný propad v nasycení půdy v ČR oproti obvyklým hodnotám s výjimkou jižní Morav, kde se situace mírně zlepšila. Nadále pozorujeme stejný vývoj rovněž podél toku Dunaje a zvláště v trojmezí ČR/SR a Rakouska tj. v v severovýchodním Rakousku, jihozápadním Slovensku a jihovýchodě ČR. Další oblast nízkého nasycení se nachází v oblasti pobřeží Černého moře, v podstatné části východní Ukrajiny a na Apeninském poloostrově a nově v Německu a ve východní Francii. Na Chorvatském pobřeží Jaderského moře se situace zhoršila, stejně jako na většině území Balkánu a při ústí Dunaje a v severní Itálii se objevují enklávy s poměrně nízkým nasycením, které jsou obdobné jako v Rakousku a ČR. (Ve vyšších polohách se nadále nachází sněhová pokrývka, která determinaci SWI znemožňuje a je označena šedě). Zhoršení oproti minulému týdnu je patrné ve většině domény včetně ČR.
Většina území se vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara nicméně s nesezónně vysokými teplotami a jasným počasím, které vedlo k rychlému rozvoji vegetace oproti letům 2000-2017. Na vyhodnocení vlivu nedostatku vláhy si budeme muset několik týdnů počkat, nicméně je zřejmé že na pomezí Francie a Itálie, na Ukrajině a v pásu okolo Černého moře vidíme první enklávy s negativním vývojem kondice vegetace už nyní.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (21. 5. - 27. 5. 2018) budeme pod vlivem nevýrazné tlakové níže, ale počasí se nám opět začne vracet více k letním teplotám s výskytem lokálních bouřek. Ty budou hlavním zdrojem srážek nad naším územím. To bude znamenat opět velmi proměnlivé úhrny, takže se mohou objevit oblasti, kde opět příliš nezaprší a naopak oblasti s větším množstvím týdenních srážek. V průměru by tedy mělo na území republiky spadnout okolo 10-25 mm/týden. Teploty vzduchu nám budou postupně pomalu růst. Maximální teploty se budou pohybovat mezi 20-25°C. Noční a ranní teploty budou celkem vysoké a to mezi 14-16°C. Sucho se na území republiky bude odvíjet podle toho, kde se vyskytnou intenzivnější bouřky. V povrchové vrstvě do 40 cm čekáme celkově postupné zlepšování. Nejhorší situace vydrží pravděpodobně na západě republiky, ale bude záležet na výskytu bouřek. Horší bude situace v hlubších vrstvách půdy (40-100 cm), kdy déšť z bouřek se nedokáže do daných vrstev při současném rozvoji vegetace dostat. Zde tedy čekáme setrvalý čí mírně zhoršující se stav. Největší deficit vody v půdě v těchto vrstvách oproti normálnímu stavu bude v jižních Čechách a v Moravskoslezském kraji.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech nadprůměrné. Srážky jsou očekávány spíše průměrné až mírně podprůměrné ale primárně lokálního charakteru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude zvýrazňovat. Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší polohy jižních a středních Čech, okolí řek Moravy, Svratky, Svitavy a Dyje, horní povodí Labe a střed Moravsko-slezského kraje k nižšímu než obvyklému nasycení až do poloviny června. V případě středních a jižních Čech, jihozápadu Jihomoravského kraje, ve středu kraje Olomouckého a v kraji Moravsko-slezském se setkáváme s negativní prognózou až do poloviny července, a byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
