Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden zlepšila poměrně výrazně a to především v místech, kde se sucho již vyskytovalo. Počínající až mírné sucho sledujeme v jihozápadních, severozápadních a severovýchodních Čechách a poté v drobných enklávách na Moravě a ve Slezsku.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se mírně zlepšila. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v oblasti vedoucí od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory. Další oblasti zasažené výrazným suchem je sever Vysočiny a Podkrušnohoří. Oblast Čech je zasažena mnohem více než Morava a Slezsko.
V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severozápadně od Prahy a v jihozápadních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj moc optimisticky
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu mírně zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm) v pohraničí, na Moravě a ve Slezsku.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) situace spíše stagnovala. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severních Čech, Třeboňska, Pardubicka.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Normální stav je sledován převážně na ve střední části republiky a ve Slezsku. Nadnormální stav sledujeme v Pohraničních horách a na toku Moravy Na zbytku území je však sledována převážně podnormální vodnost, případně kategorie „sucho“. Aktuální stavy toků však už zachycují srážkovou situaci z víkendu a z pondělí.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zlepšilo. V hlubších vrstvách se hodnoty nijak výrazně nezměnily. Situace zůstává nadále méně příznivá v Podkrušnohoří a v oblasti středního toku Vltavy. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Horské oblasti v Čechách jsou nasyceny relativně dobře. Nejhorší stav sledujeme v oblasti severozápadně od Prahy, na Krnovsku a v jižních Čechách.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 99 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 1 % území.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 26. 01. Zprávy 260 zpravodajů ze 65 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena větší částí zpravodajů. Situace se po dlouhé době trochu zlepšila a zhruba polovina okresů hlásí, že nesleduje vliv sucha. Reportéři však často uvádějí obavy z nadcházejících měsíců, kdy současné počasí neodpovídá roční době a to má vliv na vegetaci, doplňování spodní vody apod. V mnoha okresech jsou i nadále hlášeni hraboši.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 26. 01. V jihlavském, přerovském a vsetínském okrese nesledují projevy sucha.
Index půdní vláhy ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání mírnému zhoršení v okolí České republiky. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme na Balkáně, na pobřeží Černého a Jadranského moře. Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území Čech vlhkosti půdy v povrchové vrstvě mírně stouply, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 5 % stanic, v 10 až 50 cm je na 15 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 19 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách v jižních a středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (27.1. - 1.2.2020) přes naše území přecházelo více frontálních systémů. Prakticky každý den se srážky na území republiky objevily. Nejvíce pršelo v úterý a v sobotu v rámci tohoto období. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno v Krkonoších a na Šumavě a to až okolo 50 mm/týden. Na zbytku území pršelo podstatně méně a to jen do 5-10 mm. Situace byla pak lepší v neděli a v pondělí, ale to bude součástí dalšího vyhodnocení. Sněhová pokrývka leží prakticky jen v nejvyšších polohách České republiky a to v Krkonoších, Jeseníkách a Šumavy a to maximálně 80 cm. Teploty vzduchu v minulém týdnu byly nadprůměrné a to hlavně ke svému konci. V pondělí až čtvrtek se vyskytovaly maxima nejčastěji okolo 5°C, ale v pátek a sobotu byly dokonce mezi 12-14°C, místy i nad 15°C. Noční teploty klesaly pod bod mrazu a to do -5°C. Naopak v sobotu povyskočily na 4-7°C. Od úterý na našem území bylo větrné počasí. Místy byly nárazy i nad 20 m/s a lokálně způsoboval i škody na majetku. Průměrné denní rychlosti větru byly mezi 3-5 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 3.2.2020) nejvíce srážek spadlo během pondělí a budou pokračovat vyšší úhrny i v úterý. Poté by mělo pokračovat spíše sušší počasí doprovázeno přeháňkami. Další vyšší srážky by mohly přijít spojené s frontou během příštího pondělí a úterý. V příštích 10 dnech čekáme úhrny většinou mezi 25-30 mm, místy dokonce i okolo 50 mm. Sněžení čekáme hlavně na horách, ale celkově nečekáme, že by výrazně sněhová pokrývka rostla, protože zároveň bude odtávat. Po velmi teplém víkendu se začalo opět ochlazovat, ale i tak budou maximální teploty okolo 5°C a na přelomu týdne i místy se oteplí na 10°C. V noci čekáme teploty okolo bodu mrazu. Díky vydatným srážkám počátkem týdne dojde k významnému doplnění relativního půdního nasycení a to převážně v povrchových hloubkách do 40 cm. Situace se ale zlepší i v hloubce do 1 m. Nadále snížené relativní nasycení půdy zůstane na Litoměřicku, Lounsku, části jižních Čech a Znojemsku. Proto v horizontu 10 dnů bude pozorováno slabší sucho jen na 15 % území.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 19. února, se očekávají většinou nadprůměrné teploty vzduchu a to hlavně ke konci zkoumaného období. V půlce února by mohly maxima stoupat na 6-10°C. Srážky budou až na počátek tohoto týdne spíše slabší s přeháňkami.
Po delším suchém období nastala dvoudenní srážková epizoda, která přinesla vydatné srážky, které významně doplní relativní půdní nasycení. Poté opět čekáme spíše teplejší a sušší počasí.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné až nadprůměrné. Srážkově by v ČR měly být toto období průměrné až nadprůměrné. Do konce února je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do konce března. Do konce května pak je jen přibližně 30-50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do července letošního roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách v Poohří, na Třeboňsku i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
