Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem výrazně zhoršilo v hlubší vrstvě. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 10 % území, zatímco ⅗ ČR se i nadále vyznačují dostatečným absolutním zásobením povrchové vrstvy půdy. Nacházíme se tedy v situaci, kdy zásoba vody v půdě je pro rostliny stále uspokojivá ve většině regionů, ale celkový obsah vody je výrazně nižší než odpovídá počátku dubna. Proto mapy deficitu a intenzity sucha signalizují neuspokojivý stav. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno i nadále na téměř 9/10 území, zatímco nedostatek zasahuje 0,4 % území, a situace je tak v hlubší vrstvě jen mírně horší než před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě neprojevuje. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na více než 4/5 území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 0,5 % území. Výrazný nedostatek vláhy se nevyskytuje. Přes relativně dobré absolutní hodnoty zaostává půdní vlhkost poměrně výrazně za obvyklým průběhem.
Pokud jde o míru intenzity sucha (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu zhoršila, a to v povrchové vrstvě dosti významně. Příčinou tak prudkého zhoršení byl nezvykle teplý a suchý průběh počasí na konci března a počátku dubna, kdy namísto obvyklého zvyšování zásoby vody v půdě jsme svědky opačné tendence. Tu by mohlo alespoň v Čechách zvrátit aktuální ochlazení spolu se srážkami. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na ⅔ území. Hlubší vrstva je zasažena z ½ a povrchová vrstva z necelých ⅔, zde bylo zhoršení situace nejvíce patrné. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají necelou ⅓ plochy ČR v rámci celého půdního profilu a téměř ⅕ území je zasažena ve svrchní vrstvě. Anomálie o intenzitě S4-S5 tj. výjimečné až extrémní sucho se vyskytují na 7 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo k mírnému poklesu vlhkosti půdy v povrchové vrstvě. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 8 % stanic a v 50-100 cm na 14 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 27 % stanic, v 10-50 cm na 17 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se nadále vyskytují v horských polohách v Krkonoších a Krušných horách, nejnižší na střední a jižní Moravě a ve východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - Vegetace je na většině území v horším stavu než je obvyklé pro počátek jara. Zvláště kondice vegetace na Moravě a ve východních Čechách, kde pozorujeme již po několik měsíců horší než obvyklé zásobení půdního profilu, se zdá potvrzovat počínající dopady sucha na některé typy vegetace. Nicméně s ohledem na to, že jde o první zveřejněnou mapu a vegetační období ve vyšších polohách doposud nezačalo, je třeba je bráti s rezervou.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 107 zpravodajů z 46 okresů (viz. mapa níže) ukazují, že v povrchové vrstvě panuje dobrá situace a dopady sucha se na vegetaci povětšinou neprojevují s výjimkou jižní a střední Moravy, východních Čech a oblasti na hranicích Plzeňského a Ústeckého kraje. Ve většině okresů je i nadále období posledních 3 měsíců hodnoceno jako spíše sušší. Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je momentálně poměrně uspokojivá na většině sledovaných míst s jistými lokálními výjimkami, které potvrzují ostatní mapy monitoringu. Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro aktuální osevy ozimů. V 10 okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha, zvláště pak v okresech Třebíč, Břeclav a Pardubice. V dalších 10 okresech je pozorováno sucho ale prozatím bez dopadů na plodiny.
Deficit půdní vláhy: Na 90 % území ČR panuje deficit půdní vláhy, což je výrazné zvýšení oproti 35 % v minulém týdnu. Nicméně obvyklá hodnota deficitu se nadále pohybuje mezi 5 až 40 mm, ale na 11 % dosahuje 40-80 mm a na 0,3 % nejvíce zasažených ploch jde už o deficit 80 mm. V povrchové vrstvě se stav zhoršil oproti minulému týdnu a v současné době panuje deficit mezi 5 až 40 mm na 90 % území. Nejlepší je situace v kraji Ústeckém, v kraji Středočeském na sever a na jih od Prahy a na západě kraje Královéhradeckého a v pohraničních horách. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40-80 mm (8 % území) najdeme i nadále v Olomouckém kraji (s přesahy do krajů Jihomoravského, Pardubického a Vysočiny) a na východě Čech, tj. v částech krajů Pardubického, Královéhradeckého a Středočeského.
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny, také krajů Pardubického a Královéhradeckého a v západní polovině Olomouckého kraje. Situace ve všech třech oblastech je však třeba sledovat, neboť vegetace vstupuje do nové sezóny s nižší než obvyklou zásobou vody. V zásadě dobrá situace naopak panovala v ostatních krajích Čech, ve Slezsku a ve většině kraje Zlínského, kdy suboptimální zásobení půdy vodou trvalo relativně krátce.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (26.3. – 1.4.2017) převažoval nad Českou republikou hlavně vliv tlakové výše s přílivem teplého vzduchu od jihu, proto nás provázelo krásné slunečné počasí s vysokými teplotami vzhledem k ročnímu období. Tlaková výše přechodně zeslábla ve středu a přes Českou republiku přešla slabší studená fronta, která přinesla zhruba 10 mm/den srážek do Krkonoš. To byly prakticky jediné významnější srážky během minulého týdne. Na většině území ČR tedy nepršelo nebo jen do 2 mm/týden. V neděli a v pondělí bylo ještě relativně chladno s maximy od 10 do 15 °C. Během následujících dní se výrazně oteplovalo a do čtvrtka byla maxima mezi 15-17 °C. Od pátku pak maxima šplhala na většině území nad 20 °C. Od neděle do úterý minimální teploty vzduchu klesaly pod bod mrazu. Po zbytek týdne se pohybovaly nejčastěji od 5-10 °C s velkou prostorovou proměnlivostí. Větrnější počasí bylo ve středu, spojené s průchodem slabší studení fronty. Poté v pátek a sobotu díky jižnímu proudění bylo větrno hlavně na Moravě.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
