Aktuální intenzita sucha: Sucho, které se vyskytovalo na počátku vegetační sezóny, v povrchové vrstvě (0-40 cm) nyní v podstatě neevidujeme.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) se nedočkala takové pozitivní změny jako vrstva povrchová. I přes srážky, které v posledních pěti týdnech zasáhly Českou republiku, zůstává tato vrstva převážně v žluto-rudých barvách. Na většině území převládá počínající sucho, ale jsou oblasti, kde sledujeme výrazné až extrémní sucho (Podkrušnohoří, okolí Prahy, jižní a střední Morava, Slezsko).
Sucho i nadále pokračuje a to především v hlubší vrstvě. Sucho je pozorováno nyní zhruba na 13 % území, oproti minulému týdnu se stav zlepšil o 8 %. Na 0,2 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné.
V kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima byly na srážky spíše chudší a nedošlo k doplnění vodního deficitu je však předčasné hovořit o zásadním zlepšení. Na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech
Deficit: Prohlubování deficitu půdní vláhy se zastavilo a srážky v posledních dvou týdnech přispěly k vyrovnání deficitu v povrchové vrstvě (0-40 cm) na velké části západních Čech a v podstatě na celé Moravě. Nejhlubší deficit v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm) však i nadále zasahuje jižní a střední Moravu, Slezsko a Podkrušnohoří.
V hlubší vrstvě deficit půdní vláhy tedy i nadále zasahuje podstatnou část našeho území. V posledních dvou týdnech došlo ke zlepšení deficitu především v povrchové vrstvě a aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků na Moravě, ve Slezsku a severních Čechách je prozatím sledována nadnormální vodnost, která souvisí se srážkami v minulém týdnu. Normální vodnosti jsou sledovány v jižních a středních Čechách. V západní části republiky sledujeme podnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 2.6. vyskytuje deficit zhruba na 43 % území ČR, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 14 % území je deficit nejméně 20 mm, na 2,2 % pak deficit nejméně 40 mm a na 0,1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na vegetaci: Po příznivé kondici vegetace v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To je dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace, kterého jsme byly svědky po dobu dvou měsíců, nakonec v řadě regionů vyústilo ve výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé. Zjednodušeně vývoj vegetace přes svůj časný start zpomaloval tak dlouho až aktuální kondice vegetace zaostává za obvyklým stavem a současně se projevuje horší než obvyklé zásobení půdy vodou v průběhu dubna. Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, protože při vhodném průběhu počasí (chladnější a srážkově bohatší) mohou být negativní dopady překonány. Tomu nasvědčuje poměrně výrazné zlepšení stavu oproti minulému týdnu např. na Vysočině. Ačkoliv nastala změna charakteru počasí, je potřeba počkat, zda byly plodiny zachráněny, a bude pokračovat jejich vývoj. Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene. U pšenice se výhled oproti předchozím týdnům zlepšil a u řepky nejsou dopady zatím výrazné.
Po deštích v minulých týdnech je vidět, že relativní kondice vegetace se zlepšila oproti minulému týdnu o 10-20 % téměř po celé ČR.
Dopady na zemědělství: Zprávy 366 zpravodajů ze 69 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a také u jařin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky, u ovocných stromů, vinné révy a také obavy ze stavu trvalých travních porostů a zajištění píce. Záleží však na oblasti, kde se zpravodajové nacházejí.
Respondenti popisují, že i přes spadlé srážky, sucho nadále pokračuje a v mnoha případech bylo zmírněno pouze do 20-30 cm. Nedostatek srážek způsobuje/způsobil špatné a nevyrovnané vzcházení plodin. Pesimistické odhady jsou soustředěny i nadále především do oblasti Čech a to jak východních zasažených výrazně suchem v loňském roce, tak i v Čechách středních a především severozápadních. Tři okresy v Čechách očekávájí místně až extrémní dopady sucha (Louny, Most, Teplice). Těžké poškození očekává šesti okresů v Čechách. U šesti okresů ze 69 nejsou zatím očekávány dle zpráv respondentů negativní dopady sucha a u třetiny hlášených okresů se sice sucho objevuje, ale prozatím bez dopadů.
Negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkost půdy vzrostla v povrchové vrstvě s výjimkou severozápadních Čech, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 7 % stanic, v 10 až 50 cm je na 17 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 35 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 9 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severní Moravě, nižší především v nížinách na severozápadě Čech, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (26.5 – 1.6.2019) nás ovlivnilo hlavně frontální rozhraní, které přineslo srážky převážně v první polovině týdne. V pondělí pršelo hlavně v Čechách, v úterý se přesunul déšť převážně nad Moravu. Díky tomu, že část srážek byla vázána hlavně na bouřky, tak prostorové rozdíly jsou větší. Nejčastěji se pohybovaly srážky mezi 15-30 mm/týden. Nejvíce jich nakonec spadlo v oblasti Jizerských hor a to okolo 50 mm/týden. S příchodem frontálního rozhraní se nám i výrazněji ochladilo. Od úterý do čtvrtka se pohybovaly denní teploty vzduchu okolo 14-18°C. Na víkend se začalo oteplovat a v sobotu vyšplhaly maxima nad 25°C. Minimální teploty byly celkem nízké a to mezi 8-12°C. Ve čtvrtek a pátek dokonce klesaly i k 5°C. Větrné počasí příliš nebylo, pouze ve středu byly průměrné rychlosti lehce vyšší.
Situace ve střední Evropě: Přes relativně pozitivní vývoj pokud jde o intenzitu sucha na našem území, došlo na severozápadě a západě sledovaného území střední Evropy k mezi-týdennímu zvýšení půdní vlhkosti. Nasycení oproti minulému týdnu se poměrně zhoršilo v Bělorusku, Ukrajině, Polsku. Kromě pobřeží Černého moře vidíme výraznou anomálii půdní vlhkosti i na levém břehu Tisy a celé Panonské nížině, skrze kterou dosahuje na jih Moravy. Poměrně nápadné jsou pak málo nasycené regiony na Hané a v Polabí. Aktuálně nejsušší je pak oblast Braniborska v Německu, kde očekáváme i výrazné propady produkce.
Lepší než obvyklou kondicí vegetace nacházíme na západě i východě území a po uplynulém týdnu i ve středu domény. Nicméně některé oblasti střední Evropy a Alp vykazují výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé. Mezi-týdně se kondice vegetace zlepšila zejména ve středu domény (Česko část Maďarska, Rakousko i Slovisko). Na druhé straně ke zhoršení oproti minulému týdnu došlo na severozápadě sledovaného území a absolutně je horší zvláště na severu Polska a Německa. Horší než obvyklá je hlášená kondice vegetace v Alpách, Karpatech i Apeninách je však dána nikoliv nedostatkem vláhy, ale nižším než obvyklými teplotami.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (3.6-10.6.2019) budeme prvně pod vlivem nevýrazné tlakové výše, ale ve čtvrtek se nad naše území dostane zvlněná studená fronta, na které se dají očekávat i silnější bouřky. Ve čtvrtek by pak mělo i spadnout v tomto týdnu nejvíce srážek a to hlavně z plošného hlediska. Ve zbylých dnech se mohou objevovat lokální bouřky. Modely se v množství predikovaných srážek celkem liší. Model ECMWF je dosti pesimistický a počítá jen okolo 5-10 mm/týden. Naopak model GFS, který je většinou vlhčí, má úhrny od 10-15 mm/týden, s tím že v bouřkách může spadnout i více než 40 mm/týden. Teploty v tomto týdnu budou letního charakteru, i když na čtvrtek až neděli nám mírně klesnou a to na hranici 25°C. V první polovině týdne naopak nejsou vyloučeny teploty na hranici tropických 30°C. V noci budou teploty nejčastěji okolo 15°C, jen v neděli mohou spadnout k 10°C. Díky vysokým teplotám dojde k většímu výparu z krajiny. To bude znamenat, že hlavně v západních Čechách a na střední Moravě bude docházet ke zhoršování stavu a to jak v povrchové vrstvě do 40 cm, tak i v hloubkách do 100 cm. Situace se bude zhoršovat hlavně tam, kde sice pršelo v uplynulém měsíci, ale ne tak intenzivně jako například na vysočině. Koncem týdne bude trpět sníženou úrovní půdní vláhy asi 50 % území a za 10 dní při predikovaném průběhu počasí 80 % území. Výrazné sucho pak bude na 10 %, respektive za 10 dní na 20 % území republiky.
Podle střednědobého modelu GFS, který předpovídá vývoj počasí až do 19. června, tak má být celé období teplotně nadprůměrné a to i o více než 7°C. Srážky jsou zatím ve výhledu ve formě lokálních bouřek.
Předpověď počasí na další dva týdny není příliš lichotivá, jelikož se očekává vysoce nadprůměrné teploty vzduchu, což bude znamenat opět rychlejší vysušování krajiny a i po deštivém květnu celkem rychlý návrat sucha na větší část území republiky.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být výrazně nad obvyklými hodnotami. Srážkově by ČR mělo v následujících několika týdnech být spíše pod normálem. Do konce června je cca 10% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) snad jen s výjimkou jižní Moravy a jižních Čech. Deficit ve velké části Moravy, severu Slezska a v oblasti mezi severozápadem Pražské aglomerace a Poohřím přetrvá s velkou pravděpodobností do konce července. Do konce třetí dekády srpna pak je jen přibližně 20-30% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech. Je zřejmé, že aktuální úroveň nasycení půdy, při normálním průběhu srážek nepostačí v řadě regionů, zvláště těch výše jmenovaných, pro hladký průběh vegetace a při normálním průběhu srážek mohou v současné době suché oblasti vykazovat nižší než obvyklé nasycení ještě v říjnu ale zde je hodnota prognózy jen orientační.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na Moravě a v Poohří i podél toku Labe. Naopak na jihu Čech a na Vysočině a lokálně v řadě dalších míst je situace relativně dobrá, jak naznačují mapy.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
