Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdne výrazně zlepšilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 1,5 % území a naopak ⅔ ČR se vyznačují dobrým zásobením povrchové vrstvy půdy. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): velmi dobrého nasycení je dosahováno na ⅘ území, zatímco nedostatek zasahuje 1 % území a situace je tak v hlubší vrstvě mírně lepší než před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě neprojevuje. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na necelých ⅘ území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 0,5 % území. Výrazný nedostatek vláhy se nevyskytuje. Přes relativně dobré absolutní hodnoty zaostává půdní vlhkost poměrně výrazně za obvyklým průběhem.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu zlepšila. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu přesto na ½ území. Hlubší vrstva je zasažena ze ⅖ a povrchová vrstva z 1/2. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají i více než 1/3 plochy ČR v rámci celého půdního profilu a téměř ⅓ území je zasažena ve svrchní vrstvě. Anomálie o intenzitě S4-S5 se vyskytují na 16 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se vlhkosti půdy zvýšily v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách se nezměnily. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 25 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 17 % stanic, v 10-50 cm na 9 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se nadále vyskytují v horských polohách v Krkonoších a Beskydech, nejnižší na střední a jižní Moravě a ve východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - S ohledem na končící vegetační sezónu a snižující se citlivost metod založených na sledování kondice vegetace bylo vydávání map pro rok 2016 ukončeno. První mapa pro rok 2017 bude vydána po začátku nové vegetační sezóny pravděpodobně na počátku dubna 2017.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 95 zpravodajů ze 47 okresů (viz. mapa níže) ukazují, že jejich odhady míry nasycení povrchové části profilu dobře korespondují s mapovými podklady z minulého týdne tam, kde tato data lze zjistit. Nicméně díky probíhající zimě, sněhové pokrývce a promrzlé půdě není možné obsah půdní vláhy jednoduše odhadnout, a proto ji většina pozorovatelů nemohla stanovit. Ve většině okresů je i nadále období posledních 3 měsíců hodnoceno jako spíše sušší a ve 20 % velmi suché. Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je momentálně poměrně uspokojivá na většině sledovaných míst s jistými lokálními výjimkami (a značným počtem lokalit, kde stanovení není možné). Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro aktuální osevy ozimů. Ve 12 okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha.
Deficit půdní vláhy: Na více jak 1/2 území ČR nadále panuje deficit půdní vláhy, který se i nadále pohybuje převážně mezi 5 až 40 mm, ale na 14 % dosahuje 40-80 mm. V povrchové vrstvě je situace horší než obvykle na ⅔ území. Nejlepší je situace v kraji Ústeckém. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40-80 mm (14 % území) najdeme i nadále v Olomouckém kraji (s přesahy do krajů Jihomoravského a Vysočiny) a na východě Čech, tj. v částech krajů Pardubického, Královéhradeckého a Středočeského, kde se však situace mírně zlepšila. V těchto odhadech nicméně není započten dosud nerozpuštěný sníh ležící na povrchu.
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny a také krajů Pardubického a Královéhradeckého a v západní polovině Olomouckého kraje. V zásadě dobrá situace naopak panovala v ostatních krajích Čech, ve Slezsku a ve většině kraje Zlínského, kdy suboptimální zásobení půdy vodou trvalo relativně krátce.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
Po většinu uplynulého týdne (12.2. – 18.2.2017) byla Česká republika pod vlivem tlakové výše, takže většina dní byla slunečná, teplá, ale s chladnými nočními a ranními hodinami a bez srážek. Situace se změnila v pátek, kdy se k nám začal dostávat vlhký vzduch od severozápadu a počasí se začalo kazit. První významnější srážky se objevily ve čtvrtek, a to na jihozápadě republiky. Denní úhrny se pohybovaly kolem 3-6 mm/den. V pátek byly už zaznamenány srážky na většině republiky. V Čechách se jednalo většinou o déšť či mrznoucí srážky, na Moravě o sníh či sníh s deštěm, který rychle odtával. Denní úhrny byly relativně slabé, 2-7 mm/den, což se projevilo i v celotýdenních úhrnech a relativně nízkých hodnotách od 2-10 mm/týden. Maximální teploty vzduchu postupně během týdne rostly s vrcholem ve středu a ve čtvrtek, kdy bylo naměřeno i kolem 14 °C. Poté došlo k ochlazení na maxima kolem 5 °C. Minimální teploty vzduchu měly zcela opačný chod. Díky vyjasněné obloze v nočních hodinách klesala minima od úterý do čtvrtka nejčastěji k -7 °C. V těchto dnech byla tedy velká teplotní amplituda. Ke konci týdne se naopak díky zatažené obloze minima dostala k bodu mrazu. Uplynulý týden nebyl ani příliš větrný a rychlosti byly zjištěny většinou jen do 2 m/s.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
