Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace je díky vegetačnímu klidu relativně dobrá, ale nelze přehlédnout pokračující horšení situace, které navíc přichází v době, kdy by mělo docházet k akumulaci vláhy. Stav půdní vlhkosti do 1 m zůstává prozatím výrazně horší oproti obvyklým hodnotám jen lokálně a to v severní polovině území zvláště pak v oblasti Moravskoslezského kraje, v oblasti střední Moravy a na jihu Čech. Domníváme se, že v řadě oblastí je méně vody v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 18.2.. v celém profilu na 1/5 území. Hlubší vrstva byla zasažena z 3 % (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro polovinu února na 1/3 území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 5% území a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se aktuálně vyskytují jen na zlomku území.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem mírně pokleslo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje jen na 0,6% území. Dostatečným zásobením povrchové vrstvy půdy se vyznačuje 9/10 území ČR. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 9/10 území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně nevyskytuje.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy nejsilněji zasahuje kraje Jihočeský a Olomoucký v okolí středního toku řeky Moravy v menší míře pak kraj Středočeský a Moravskoslezský. Situace v oblastech s deficitem je díky průběhu počasí sice nepříznivá, ale na prognózy pro sezónu 2018 je relativně brzy. Nicméně vývoj na středním a dolním toku řeky Moravy, na severu Moravy i v jižních Čechách je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. K tomu přispívá i absence sněhové pokrývky. To podle našeho názoru posílí dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách. V celém profilu do 1 m se k 18. 2. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 2/5 území ČR, nicméně i nadále je pouze malý zlomek území zasažení deficitem mezi 40 až 80 mm.
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 11.2. Zprávy 124 zpravodajů z 52 okresů potvrzuje převažující uspokojivé nasycení půdy a pouze lokálně negativní bilanci jak v Čechách ale i na Moravě. V některých okresech jsou hlášeny projevy sucha a ohrožení osevů ozimů, (např. okres Tábor kde stále přetrvává vodní deficit) což je i případ několika dalších okresů např. Jičína, Klatov, Ústí nad Orlicí či Uherského Hradiště. Celkově se dosavadní průběh jeví z pohledu dopadů sucha příznivě, nicméně otázkou zůstává další průběh zimy a doplnění zásoby vody v půdě.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo k mírnému poklesu půdní vlhkosti ve vrstvě 0-50 cm na většině území. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na žádné stanici, v 10 až 50 cm je na 14 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 39 % stanic, v 10-50 cm na 15 % stanic a v 50-100 cm na 19 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severu území, nižší v nížinách na jihozápadní Moravě a ve středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (11. 2. 2018 – 17. 2. 2018) jsme byli hlavně v nevýrazném tlakovém poli. To se změnilo ke konci týdne, kdy nás začala ovlivňovat tlaková níže. Množství srážek odpovídalo pesimističtější verzi, kterou předpovídaly modely IFS a CMC (viz. předpověď z minulého týdne). Prostorově významnější srážky byly od čtvrtka do pátku, ale celkové množství bylo malé. Nejvíce srážek spadlo v jižních Čechách a to do 15 mm/týden. Jinak nejčastěji se pohybovaly úhrny okolo 6 mm/týden. Nejméně srážek bylo v severozápadní části republiky. Srážky byly sněhové nebo v nižších polohách smíšené. Ve čtvrtek a pátek nasněžilo nejčastěji do 5 cm za den, ale v sobotu byly úhrny i do 10 cm zaznamenány v jižních Čechách. Sníh se ale často v nižších polohách moc dlouho neudržel a začal brzy odtávat. Teploty během týdne byly většinou celkem vyrovnané. Maxima se pohybovala nejčastěji mezi 3-6°C. K přechodnému výraznému oteplení došlo v pátek v Čechách, kde teploty šplhaly až k 10°C. Naopak v sobotu se již ochladilo na -1 až +2°C. Noční a ranní teploty klesaly pod bod mrazu po celý týden. Většinou byly mezi -3 až -5°C. Nejnižší minimální teploty byly ve středu a ve čtvrtek, kdy padaly k -8°C a v mrazových kotlinách až na -25°C. Jelikož nás ovlivňovalo nevýrazné tlakové pole, tak byl vítr klidný.
Předpověď sucha a prognóza: V tomto týdnu (19. 2. -25. 2. 2018) nás bude ovlivňovat hlavně tlaková výše severně až severovýchodně od naší republiky. To bude znamenat příliv velmi studeného a suchého vzduchu od východu. Srážkové úhrny na velké části území mohou být řádově jen několik milimetrů a nebo nebudou zaznamenány vůbec. Model GFS je lehce optimističtější a předpokládá úhrny na jihu republiky okolo 5-7 mm/týden. To je dáno nejistotou v přesném umístění tlakové níže jižně od republiky a vlivu jejího okraje na naše území. Postupně by se mělo ochlazovat a denní teploty budou padat pod bod mrazu hlavně ke konci týdne. V noci budou teploty nejčastěji mezi -2 až -6°C. Ještě větší ochlazení se pak čeká o víkendu a na přelomu dalšího týdne. Teploty vzduchu by se na přelomu týdne mohly dostat až o 10°C níže než je dlouhodobý průměr. Ke konci tohoto období se nám ale začínají modely celkem rozcházet. Co se týká předpovědi sucha, tak předpokládáme postupný se zhoršující se stav. Již několik týdnů byly srážkové úhrny dosti slabé a příští týden se situace zlepšovat nebude. Sucho se bude nadále rozvíjet v povrchové vrstvě 0-40 cm a to převážně v Čechách a to nejvíce na severu. Na konci týdne v postižených oblastech se bude moci vyskytovat sucho kategorie S2 (mírné sucho). Pesimističtější je v tomto model IFS. Naopak na jižní Moravě bude stav odpovídající dlouhodobým podmínkám v tomto období.
Předkládané předpovědi jsou založené na 5 numerických predikčních modelech (IFS, GFS, GEM, Global UM a ARPEGE), přičemž model IFS je modelem Evropského centra pro střednědobou předpověď (a využívaný např. webem yr.no), zatímco model ARPEGE je podkladem pro předpovědní model ALADIN, který využívá Český hydrometeorologický ústav. Využití 5 modelů poskytuje lepší představu o možných nejistotách v předpovědi a alternativách vývoje.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše průměrné až mírně podprůměrné a doprovázené spíše podprůměrnými srážkami. Charakter předpovědi se tak oproti minulému týdnu změnil v předpovědi spíše nižších teplot. Aktuální dopad je s ohledem na nižší spotřebu vody vegetací a krajinou obecně mizivý, nicméně zásoba vláhy ve sněhu je v nižších a středních polohách nedostatečná a v řadě oblastí se teploty přes den pohybují většinou nad bodem mrazu a napomáhají odtoku a výparu vody což z pohledu počátku vegetační sezóny situaci problematizuje.
Existující deficit vláhy predisponuje nižší polohy jižních a středních Čech, okolí řek Moravy a Dyje a Moravsko-slezský kraj k nižšímu než obvyklému nasycení až do konce února resp. poloviny března. V případě středních a jižních Čech a střední Moravy se setkáváme s negativní prognózou až do druhé dekády dubna.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
Situace ve střední Evropě: Aktuální hodnoty indexu půdní vláhy (SWI) dokládají uspokojivé nasycení půdy na většině území ČR a současně absenci sněhové pokrývky na většině území, což se týká i střední Evropy. Celé území ČR nyní spolu s Polskem, Německém, západní Ukrajinou, Běloruskem ale také většinou jihovýchodní Evropy vykazují nadále poměrně uspokojivé hodnoty nasycení půdního profilu. (V řadě míst se nachází sněhová pokrývka, která determinaci SWI znemožňuje a je označena šedě). Naopak nedostatek vláhy nadále panuje na většině území Itálie, byť zde se situace oproti předminulému týdnu zlepšila a nadále i na jihovýchodě Francie a na Chorvatském pobřeží. Zhoršení oproti minulému týdnu je patrné na většině sledovaného území zvláště pak v západní polovině.
