Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem ve většině regionů zásadně zvýšilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Sníženou dostupností vláhy byla v neděli 18.10. zasažena méně než 2% území (oproti 2/5 v minulém týdnu). Extrémně nízké hodnoty dostupnosti vláhy v této vrstvě by se podle našich odhadů neměly na území ČR nacházet a téměř 9/10 území je v této vrstvě nasyceno dostatečně. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): 70% nasycení bylo překročeno pouze na 2/5 území, naopak nedostatek vláhy přetrvává na 2/3 území (což je jen mírně lepší stav než v předchozích týdnech). Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je profil téměř na ½ území. Pod bodem snížené dostupnosti je naproti tomu ¼ území, což oproti ⅗ v minulém týdnu představuje zásadní zlepšení. Profily se zásobou menší než 30 % pro rostliny dostupné vláhy (a tedy bezprostředně ohrožené stresem suchem) se na našem území vyskytují již jen na 1% území. Jedná se o nejvýraznější zlepšení situace v této sezóně, nicméně nedostatek vláhy zůstává na velké části území problémem hlubší vrstvy.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), mohli jsme i zde sledovat podstatné zlepšení stavu ve srovnání s minulým týdnem. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce v povrchové vrstvě prakticky nenajdeme a v celém profilu přetrvává negativní stav jen na 1/3 území (oproti 7/10 v minulém týdnu). Výrazná anomálie zasahuje zejména hlubší část profilu a postiženy jsou v nějaké míře všechny kraje. Rozsah území s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývá nyní ⅕ plochy ČR v rámci celého půdního profilu, zatímco v povrchové vrstvě panuje normální stav. Anomálie o intenzitě S4 i S5 (tj. 50, resp. 100 leté sucho), vztaženo k danému týdnu, se projevily pouze na 1/20 území ČR, což je výrazné zlepšení stavu oproti předchozímu týdnu, kdy takto postižena byla ¼ území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se oproti minulému týdnu mírně zvýšila vlhkost půdy ve vrstvě 0-10 cm na většině území, v hlubších vrstvách půdy vlhkost stagnovala. Ve vrstvě 0-10 cm je na 28 % stanic registrována velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK, v 10-50 cm je na 43 % stanic a v 50-100 cm na 42 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) je registrována ve vrstvě 0-10 cm, 10-50 cm a 50-100 cm pouze na 2 % stanic. Nejnižší vlhkosti půdy se vyskytují především v Plzeňském, Východočeském, Olomouckém a Jihomoravském kraji.
Vegetace - Dostupné informace o vývoji relativní kodice vegetace jsou zachyceny v archívu (zde) s poslední mapou ke dni 04.10. (zde). Protože v tuto část sezóny se citlivost používaných vegetačních indexů k detekci sucha snížila v důsledku končící vegetační sezóny, bylo sledování kondice vegetace ukončeno do počátku vegetační sezóny roku 2016.
Dopady sucha na zemědělskou produkci na zemědělskou produkci se stále jeví jako významné zejména u doposud nesklizené kukuřice, také u brambor, cukrové řepy, ovoce i u porostů ozimých plodin (případně meziplodin). Nicméně srážky v posledních dnech výrazně zlepšily vlhkostní situaci alespoň v povrchové vrstvě. Ve většině ze zahrnutých okresů v rámci hodnocení se dopady sucha projevily nebo projevují negativně a jsou hlášeny problémy se zakládáním a vzcházením porostů obilnin a řepky. Aktuální zprávy naznačují zlepšení stavu díky srážkám o uplynulém víkendu. Riziko zásadního snížení výnosů v důsledku sucha je považováno za vysoké v 5 okresech. Sensorické posouzení půdní vlhkosti v povrchové vrstvě odráží značné lokální rozdíly v aktuální půdní vlhkosti, což odpovídá detailním mapovým výstupům, ale současně potvrzuje zlepšení půdní vlhkosti v povrchové vrstvě. Z pohledu celé sezóny hodnotí prakticky všechny lokality sezónu jako velmi až extrémně suchou.
Velké riziko negativních dopadů spatřujeme podobně jako naši zpradajové pro kultury s delší vegetační dobou než obilniny, zejména pak kukuřici, brambory, cukrovou řepu, pícniny a některé trvalé kultury. Jako aktuální riziko nadále vidíme výhled počasí i pro první polovinu října (viz prognóza zde).
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (11-18.10.2015) jsme byli hlavně pod vlivem tlakové níže, která přinesla velké množství oblačnosti i srážky. Nejdeštivější dny byly úterý až pátek (13-16.10.2015). V úterý pršelo hlavně v západní polovině republiky, kde spadlo od 5-15 mm/den. Na východě Moravy se objevovaly srážky sporadicky. Ve středu už pršelo na celém území České republiky. Denní úhrny se většinou pohybovaly mezi 5-15 mm. Ve čtvrtek se déšť přesunul více na Moravu, kde byly zaznamenány úhrny i přes 20 mm/den. V pátek se hlavní srážkové pole udržovalo nad Vysočinou, kde spadlo kolem 15 mm/den. Celkové týdenní úhrny byly dosti prostorově proměnlivé, s hodnotami nejčastěji od 10 do 60 mm/týden. Nejvíce srážek bylo zaznamenáno v Krkonoších a dále na Brněnsku. Naopak méně srážek bylo na severovýchodní Moravě. Teplotně byl minulý týden velice proměnlivý. Začátek týdne byl dosti chladný a teploty dosáhly svého minima v úterý 13.10.2015. Maximální teploty se dostaly jen lokálně nad 5°C. Poté došlo k postupnému oteplování a vrchol nastal v pátek 16.10.2015. Maxima se pohybovala většinou nad 10°C. Minimální teploty vzduchu měly podobný průběh. V pondělí a v úterý klesaly většinou pod bod mrazu, výjimku tvořila severní polovina Moravy, kde se minimální teploty ještě udržovaly kolem 2-3°C. Vítr byl většinou slabý s průměrnými rychlostmi do 2 m/s, výjimkou byla neděle 11.10.2015, kdy na Moravě byl zaznamenán silný vítr s průměrnou rychlostí 4-9 m/s.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
