Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem podstatně zvýšilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje jen na 4 % území. Dostatečným zásobením povrchové vrstvy půdy se vyznačují 2/5 území ČR. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na 18 % území, zatímco nedostatek zasahuje 45 % území. Stres suchem zasahuje 3 % plochy a situace je tak v hlubší vrstvě mírně lepší než před týdnem. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 1/4 území, naopak půdní vlhkost je nedostatečná na ⅓ území. Z toho výrazný nedostatek pro rostliny dostupné vláhy zasahuje 2 % území a situace se oproti minulému týdnu zlepšila.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu výrazně zlepšila. Stav půdní vlhkosti zůstává neuspokojivý pouze v hlubší vrstvě v jihovýchodní polovině území, kde se setkáváme se suchem a kde nedostatek vláhy panuje již několik měsíců. Tomu odpovídá i relativně špatná kondice vegetace v Jihomoravském a Zlínském kraji. Celkově ale situace vyhlíží příznivě. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 17.9. v celém profilu na 11 % území (oproti 30 % před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z více než 37 % (tedy o třetinu méně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva vykazuje povětšinou lepší než obvyklý stav. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají 2 % plochy ČR. Anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se prakticky nevyskytují.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se na většině území zvýšily půdní vlhkosti v povrchové vrstvě s výjimkou středních Čech, v hlubším profilu vlhkosti stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 7 % stanic, v 10 až 50 cm je na 33 % stanic a v 50-100 cm na 32 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 34 % stanic, v 10-50 cm na 8 % stanic a v 50-100 cm na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách, nižší v nížinách na jižní a střední Moravě a ve středních Čech, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - V Jihomoravském, Zlínském a Plzeňském kraji pozorujeme projevy sucha v podobě horší než obvyklé kondice vegetace. Na většině území Čech se ale drží kondice vegetace nadále v relativně dobrém stavu. Oproti minulému týdnu můžeme však pozorovat zhoršení stavu, byť jen mírně, ve východní polovině ČR. Toto zhoršení je spojeno s celkově méně příznivým průběhem počasí zvláště na konci července a v průběhu srpna.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 107 zpravodajů z 50 okresů ukazují, že přetrvává poměrně negativní vnímání důsledků letošního sucha na zemědělskou produkci. Na počátku minulého týdne bylo na větší části lokalit vidět mírně vlhkou až vlhkou povrchovou vrstvu půdy. Nicméně na jihu a ve středu Moravy, v oblasti východních, středních i jihozápadních Čech se stále objevovaly hlášení s velmi suchou půdou. Velkou většinou pozorovatelů je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako velmi suché, a podle více než jedné pětiny z nich jako extrémně suché, nicméně v minulém týdnu došlo ke zlepšení. Pokud jde o povrchovou vlhkost odhadovanou našimi zpravodaji, shoduje se dobře jak s měřením ČHMÚ, tak modelovým odhadem www.intersucho.cz. Předpokládané dopady sucha byly v tomto týdnu posuzovány o něco hůře než v předchozím týdnu, přičemž mapa odráží vývoj počasí mezi 3.9. a 10.9. Výhledy jsou negativní až velmi negativní pro obilniny a řepku, což potvrdily i výnosové údaje SZIF, ale v řadě okresů i pro okopaniny a kukuřici. Mezi nejvíce postižené patří nadále okresy krajů Jihomoravského, jihu Vysočiny, Zlínského, Olomouckého, Ústeckého, Středočeského a Plzeňského. U 10 okresů je očekáván významný a u 5 okresů zásadní dopad na výnosy. Nejvýrazněji je postižena oblast okresů v pásu Jindřichův Hradec, Třebíč, Znojmo, Břeclav a Hodonín, ale s nimi i ostatní okresy krajů Jihomoravského a Zlínského a jižní poloviny kraje Olomouckého. V Čechách přicházejí nadále nejhorší zprávy z oblasti okresů Příbram, Plzeň-sever, Rokycany, Rakovník a Louny. V dalších 16 okresech je pozorováno sucho, které pravděpodobně sníží výnos a v 11 sucho, které je prozatím bez dopadů. Šest z 50 okresů nehlásí výskyt dopadů sucha. Obecně ale výrazně převažují negativní odhady, což se shoduje s odhady výnosů na základě družicových dat, kdy jsou pro ječmen, pšenici i řepku očekávány nižší výnosy než v roce 2016. Podobně vypadají i odhady produkce pro kukuřici a řepu. To, že dojde ke snížení výnosů oproti roku 2016 a pravděpodobně i průměru posledních pěti let u těchto tří plodin, potvrzují i samotní pozorovatelé.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy se nevyskytuje v povrchové vrstvě prakticky nikde. Nejsilněji v hlubší vrstvě pak zasahuje Moravu, a to zvláště Zlínský a Olomoucký kraj. Situace v oblastech s deficitem je díky nedávným srážkám poměrně příznivá. V celém profilu i nadále k 17.9. převažoval mírný deficit do 40 mm. Deficit od 5 do 40 mm se vyskytuje na 55 % ČR, což je stejně jako v minulém týdnu. Výrazný deficit mezi 40 až 80 mm najdeme na 2 % území, zatímco deficit větší než 80 mm se nyní nevyskytuje. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40-80 mm najdeme v zásadě jen v kraji Zlínském a Olomouckém.
Kumulovaný stres: Je evidentní, že v posledním půlroce nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny v kraji Jihomoravském, na jihu kraje Olomouckého a na jihovýchodě Vysočiny, enklávy na východě Čech a v menší míře na územích krajů Ústeckého, Plzeňského, Jihočeského, Středočeského a Zlínského. V posledních třech měsících sucho velmi výrazně postihlo téměř celý Jihomoravský kraj a významnou část jihu kraje Olomouckého. Déle trvající sucho se objevilo i na jihu a v menší míře na východě Čech, a zejména pak v rozsáhlé oblasti západně od Prahy, a to zvláště na lehčích půdách. Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole).
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (10.9 – 18.9.2017) byla naše republika hlavně v západním proudění a přecházely přes nás různé frontální systémy. Nejvíce srážek spadlo v pondělí ve východní polovině republiky. V pásu od Vysočiny po Jeseníky byly nejvyšší úhrny okolo 30 mm/den. Na zbytku Moravy většinou do 10 mm/den. Plošně rozsáhlejší srážky spadly ještě v sobotu, ale nejčastěji jen okolo 5 mm/den. Týdenní úhrny vesměs rozdělily republiku. Srážky se vyskytovaly hlavně na Moravě, a to mezi 20-40 mm/týden, v Čechách nejčastěji jen do 10 mm/týden. Výjimku tvořily Krkonoše, kde byly zaznamenány úhrny i nad 50 mm/týden. Po většinu týdne bylo spíše chladné počasí. Maxima dosahovala často mezi 15-19 °C. Výjimku tvořil hlavně čtvrtek, kdy se republika teplotně rozdělila. Rozdíl mezi západním a východním okrajem republiky byl i 15 °C. V Krušných horách se pohybovaly teploty jen okolo 10 °C, přitom na východě Moravy dosahovaly k 26 °C. Minimální teploty vzduchu byly na počátku týdne ještě mezi 10-15 °C, ale pak se ochladilo a v noci a ráno klesaly pod 10 °C. Větrné počasí bylo spjato hlavně s přechodem front ve středu a ve čtvrtek. Ve středu výrazně foukalo převážně v západní části republiky, ve čtvrtek na jižní Moravě.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
