Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden po dlouhé době rapidně zlepšila. Na většině území nesledujeme sucho. I nadále však zůstávají dvě oblasti se suchem a to Krušnohoří a pás od Krkonoš přes střední Moravu po Jeseníky, zde je intenzita převážně ve stavu počínající sucho.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se trochu zlepšila, ale tak výrazný skok jako v povrchové vrstvě zde nenacházíme. Výrazné až extrémní sucho se vyskytuje nadále v jižních Čechách, především na Písecku, Třeboňsku a v Jeseníkách. Na zbytku území převažuje mírné až výrazné sucho.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 76 % území České republiky, na 2 % se vyskytuje extrémní sucho. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti severních Čech a v jižních Čechách. Co se týče prognózy stavu sucha na příští dva měsíce, nejeví se očekávaný vývoj dobře.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu prohloubil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu nastal v povrchové vrstvě (0–40 cm), po dlouhé době má část území kladnou odchylku.
V hlubší vrstvě (40–100 cm) se situace nepatrně zlepšila. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti severozápadních Čech, Třeboňska, Plzeňska, jižní Moravy.. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně z pěti nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Kategorie podnormální stav a „sucho“ vodních toků je sledován převážně na celém území republiky. Vyskytují se také i místa se stavem extrémní sucho vcelku však ojediněle. Podle stavu vodních toků, lze převážně konstatovat, že příchozí srážky v minulých dnech byly zachyceny půdou a neodtékají od nás..
V celém profilu do 1 m se k 17. 05. vyskytuje deficit zhruba na 84 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 48 % území je deficit nejméně 20 mm, na 8 % území je deficit více než 40 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně zhoršila hlavně ve střední části republiky.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Zhruba polovina území v této vrstvě má relativní nasycení půdy pod 50 %, což znamená pod bodem snížené dostupnosti. V oblastech, kde nasycení dosahuje pod 30 % lze očekávat projevy stresu suchem.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Situace zůstává nadále méně příznivá v Podkrušnohoří, v jižních Čechách a na jižní Moravě. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu, především na Moravě, v severních Čechách a v Karlovarském kraji. To je dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu března a dubna. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz. Mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace, kterého jsme byly svědky po dobu posledních týdnů, nakonec v řadě regionů vyústilo ve výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé, avšak deště v posledních dnech jistě pomohou zlepšit kondici. Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, protože při vhodném průběhu počasí (chladnější a srážkově bohatší) mohou být negativní dopady překonány (na některých místech). Ačkoliv nastala změna charakteru počasí je potřeba počkat, zda-li byly plodiny zachráněny, a bude pokračovat jejich vývoj. Podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene a ozimé pšenice a v menší míře u cukrové řepy, zatímco u řepky nejsou dopady zatím výrazné.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 10. 05. Zprávy 392 zpravodajů ze 72 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena větší částí zpravodajů. Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky a také u ovocných stromů a vinné révy.
Zhruba polovina hlášených okresů hlásí střední poškození suchem porostů, což znamená ztráty mezi 10–30 % na výnosech. Pět okresů hlásí extrémní poškození tedy snížení zhruba o více jak 40 % a z deseti okresů je hlášeno snížení výnosů o 30–40 %.
Situace v krajině se po deštivějším únoru se rapidně horší a nedostatek vláhy v březnu a dubnu na mnoha místech způsobuje problém pro vzcházení plodin. Deště, které přišly v posledních dnech, na mnoha místech pomohly vegetaci a ta začala opět růst a zazelenala se. Ovšem záleží, kolik spadlo srážek, jsou místa, kde srážky nepomohly a situace je i nadále kritická. Pokračující výsušný vítr ani opakující mrazy plodinám nepomáhají. Situace je na mnoha místech již ztracená a plodinám už vláha nepomůže. Nejvíce jsou patrně zasaženy pícniny, které v podstatě nerostou a panují velké obavy z první seče. Místy už nyní musí dobytek dokrmovat. Sezóna nezačala příznivě a doufá se, že současné deště spasí vývoj plodin.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 10. 05. V 7 hlášených okresech je sledován počínají projev sucha. V jihlavském okrese sledují pokročilé projevy sucha. Ve dvou okresech nesledují dopady na lesní porosty.
Situace ve střední Evropě: Index půdní vláhy oproti předcházejícímu týdnu dál klesá a to na většině sledovaného území. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii, na pobřeží Černého moře, jihu Rumunska a také v Maďarsku a severním Srbsku. V České republice je sledována nižší půdní vláha v okolí velkých řek a na jižní Moravě je stav nejhorší.
Oproti minulému týdnu se na většině sledovaného území půdní vláha snížila.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického pokračoval na severozápadě Čech a na Moravě pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, na ostatním území vlhkosti stouply vlivem srážek, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 25 % stanic, v 10 až 50 cm je na 20 % stanic a v 50-100 cm na 15 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 22 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 12 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě a v Čechách, nižší především v nížinách v severozápadních Čechách a na jižní a střední Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (10.5. – 16.5.2020) nás ovlivnila silná studená fronta, která přinesla výrazné srážky a citelné ochlazení. Navíc se frontální rozhraní několikrát vrátilo během týdne nad naše území a to převážně do jižní poloviny republiky. Nejvíce pršelo v pondělí, středu a pátek. Úhrny srážek byly prostorově rozdílné. Nejvíce jich spadlo v jižních Čechách, severně od Prahy a v Beskydech. Zde byly naměřeny úhrny mezi 30-60 mm za týden. Naopak nejméně jich bylo v závětrné straně Krušných hor, na východě a severovýchodě Čech a to nejčastěji do 15 mm za týden. V pondělí se začalo od západu ochlazovat a teploty spadly o 10°C, což se projevilo hlavně v úterý až pátek, kdy maxima byla jen mezi 10-15°C. O víkendu se pak opět mírně oteplilo. Propad teplot se projevil i v nočních a ranních minimech, kdy v úterý a středu jsme se dostaly i pod bod mrazu. Vítr byl slabý po většinu týdne, s výjimkou pondělí, kdy průměry byly zaznamenány denní průměry i nad 4 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 18.5.2020) budeme nejdříve pod vlivem tlakové výše, ale ke konci týdne přes nás začnou přecházet frontální systémy, které by mohly přinést více srážek. V tom se zatím modely liší a v průběhu týdne se bude určitě situace ještě měnit a upřesňovat. Nejvíce srážek by mělo zatím přijít ze soboty na neděli a pak během dalšího pondělí. V následujících 10 dnech momentálně čekáme většinou 15 mm, ale určitě na části republiky to mohou být úhrny jen okolo 5-10 mm. Maxima by měla být nejvyšší v první polovině týdne, kdy se dostaneme nad 20°C. Poté se mírně ochladí na teploty mezi 15-20°C. Nejchladněji by mělo být počátkem příštího týdne, ale zde je stále větší nejistota mezi modely. Noční teploty by už neměly příliš klesat pod 5°C. V svrchní vrstvě půdy do 40 cm se bude situace mírně zhoršovat a to hlavně na závětrné straně Krušných hor a na Moravě. V hlubších vrstvách bude pokračovat setrvalý stav, který není příliš příznivý. Do konce týdne se bude tedy situace zhoršovat a sníženou půdní vláhu bude mít 80 % území republiky a z toho 40 % výrazné až extrémní. Pak se může situace zlepšit, ale to bude záležet na množství srážek z fronty, které jsou momentálně značně nejisté.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 3. června předpokládá, že teploty budou většinou se pohybovat kolem průměru, poté postupně od 28. května by měla být tendence spíše k nadprůměrným teplotám.
V minulém týdnu jsme se konečně dočkali většího úhrnu srážek, které byly i časově delšího rázu. V dalších 10 dnech čekáme srážky hlavně ke konci týdne, ale celkové úhrny budou většinou jen do 15 mm. Sucho se tedy bude pomalu opět rozšiřovat a zhoršovat se bude i stav ve svrchní vrstvě. Horší situace zůstane hlavně v hloubkách 40-100 cm.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
