Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem zlepšilo na celém území, a to povrvé zásadně i na severní Moravě a ve Slezsku. V povrchové vrstvě je situace na úrovni normálních hodnot na celém území nebo dokonce výrazně nad těmito hodnotami např. v oblasti jižních Čech. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na méně než 5% území, což je zásadní pokles oproti 3/4 v minulému týdnu. Míra ohrožení suchem pro mělce kořenící rostliny se tak dramaticky zlepšila. Plocha s dobrým zásobením povrchové vrstvy půdního profilu pokrývá nyní o něco méně než 2/3 plochy ČR. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): velmi dobrého nasycení je dosahováno na necelé 1/3 území, zatímco nedostatek vláhy přetrvává na téměř 1/3 území a situace je mírně horší než před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě zatím projevuje na více než 5% plochy. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na o něco více než 1/3 území. Půdní vlhkost pod bodem snížené dostupnosti je nyní pouze na 1/10 plochy a nevyskytuje se aktuálně extrémní stres.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu také zásadně zlepšila. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na necelých 10% území s tím, že výrazněji je postižena hlubší vrstva, kde je zasažena téměř ½ ČR. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají necelá 2% plochy ČR v rámci celého půdního profilu, zatímco v povrchové vrstvě se takto výrazné anomálie nevyskytuje. Anomálie o intenzitě S4-S5 se nevyskytují.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo díky srážkám ke zvýšení vlhkosti půdy ve vrstvě 0-20 cm, vlhkost se zde nejčastěji pohybuje nad 50 % VVK. Ve vrstvě 0-10 cm je na 5 % stanic registrována velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK, v 10 až 50 cm na 12 % stanic a v 50-100 cm na 13 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 10-50 cm na 8 % stanic a v 50-100 cm na 6 % stanic. Nejnižší vlhkosti půdy se vyskytují především na jihovýchodě Moravy, v Praze, na severozápadě a východě Čech, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu v povrchové vrstvě.
Vegetace - Celkově došlo ke zlepšení kondice vegetace na celém území. Nicméně kondice vegetace je relativně horší v oblasti severozápadních a na východě Čech, v některých oblastech na východě Českomoravské vrchoviny a částech krajů Zlínského, a Moravskoslezského. Tyto výsledky se dobře shodují s hlášeními pozorovatelů a ukazují na cca 2 týdenní zpoždění mezi vrcholem vodního stresu v těchto oblastech a hlášením dopadů. V příštím týdnu lze očekávat další zlepšení kondice vegetace v důsledku průběhu minulého a prvních dní tohoto týdne. To je dáno zčásti zpožděním při sběru dat (družicová data reprezentují uplynulých 10 dní) a také reálným zpožděním reakce vegetace na sucho. Při udržení současné intenzity sucha lze očekávat spíše negativní vývoj na východě území.
Dopady sucha na zemědělskou produkci Z reakcí našeho týmu zpravodajů je zjevné, že jejich odhady míry nasycení povrchové části profilu korespondují s mapovými podklady z minulého týdne a reflektují dopady sucha, jak je zpravodajové vnímali do příchodu srážek na konci minulého týdne. Je patrný posun v negativním hodnocení dopadů sucha i v oblasti jižní Moravy a zejména Středočeského a Ústeckého kraje i na východě Čech. Ve většině hodnocených okresů je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako spíše sušší (s výjimkou jihozápadu území). Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je poměrně proměnlivá, což musíme přičíst výrazné prostorové variabilitě srážek v uplynulých týdnech. Dopady sucha se zdají býti negativní především pro obilniny a okopaniny, ale v některých lokalitách i pro kukuřici. Významné až zásadní ovlivnění výnosu očekávají zpravodajové ze dvou okresů. V dalších 22 okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (10.7. – 16.7.2016) bylo zpočátku velmi teplé a hezké počasí, které ukončila zvlněná studená fronta, která kromě silných bouřek přinesla i trvalejší vydatný déšť. Ke konci týdne převažovalo severozápadní proudění s chladným a vlhkým vzduchem. První intenzivní bouřky se začaly objevovat již v pondělí a zasáhly hlavně Jižní Čechy. Zde byly zaznamenány úhrny vyšší než 30 mm/den. V úterý se hlavní pole srážek přesunulo převážně na Moravu, ale zároveň zůstalo i na jihu Čech. Nejčastěji se pohybovaly úhrny kolem 20 mm/den, ale lokálně spadlo i více než 50 mm/den. Ve středu byly zaznamenány srážky prakticky na celém území České republiky. Úhrny se většinou pohybovaly mezi 10-20 mm/den, ale lokálně se dostávaly i nad 40 mm/den. Ve čtvrtek se rozprostíralo hlavní jádro srážek především v Čechách. V Jizerských horách spadlo i více než 50 mm/den. Celkově byl minulý týden výrazně deštivý a na některých místech byl vyhlášen dokonce povodňový stav. Nejvíce srážek spadlo v Jižních Čechách, více než 80 mm/týden, a lokálně byly zaznamenány úhrny nad 100 mm/týden. Dále výrazněji pršelo na severovýchodě republiky a v severních pohraničních horách. Teploty vzduchu byly v uplynulém týdnu velmi rozdílné. Zpočátku týdne překračovala maxima tropickou hodnotu 30°C, ale s postupem fronty se začalo prvně ochlazovat v Čechách a ve čtvrtek spadly teploty vzduchu na celém území České republiky. Čtvrtek a pátek patřil k nejchladnějším dnům, kdy maxima byla nejčastěji jen kolem 15-17°C. Od soboty se začalo opět postupně oteplovat. Průběh minimálních teplot kopíroval maximální teploty vzduchu. Ve čtvrtek a pátek se minima pohybovala na velké části území pod hodnotou 10°C. V první polovině týdne byl silnější vítr vázán hlavně na bouřkové situace. Ve čtvrtek byl největrnější den, který byl dán hlavně severozápadním prouděním.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
