Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se na většině území oproti minulému týdnu zlepšila, ale přesto na 18 % území ČR zůstává nasycení půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50 %). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám zvláště ve středu na východě Čech a na Moravě v krajích Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském. Nejvíce znepokojivý je plošný rozsah a trvání deficitu v letošním roce i ve vyšších polohách. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 17. 6. v celém profilu na 1/3 území (tedy více než před týdnem). Hlubší vrstva byla zasažena z 80 % (tedy o něco méně v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro počátek června na 30 % území, což představuje snížení rizika oproti předešlému týdnu. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 60 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na téměř 14 % což je výrazně méně než před týdnem.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půd se v porovnání s minulým týdnem zvýšilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 1/3 území, nedostatečná na 0,4 % území, zatímco relativně dobře nasycen je profil na 38 % území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 18 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 28 % území a na téměř 1 % se pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Deficit půdní vláhy: Prohlubování deficitu půdní vláhy se zpomalilo a díky srážkám se nasycení půdy zlepšilo zvláště na západě území. Nejhlubší deficit zasahuje sever kraje Jihomoravského, střed kraje Olomouckého a dále kraj Moravskoslezský, východ kraje Středočeského a ve větší míře kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny, na severu i jihozápadě Moravy a ve Slezsku i v oblasti Čech východně od Prahy je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. To podle našeho názoru posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech dle zpráv kolegů z ČHMÚ. V celém profilu do 1 m se k 17. 6. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 62 % území ČR, téměř 38% území je zasaženo deficitem mezi 40 až 80 mm a již se vyskytují místa s deficitem větším než 80 mm (0,1%).
Kumulovaný stres: Aktuální hodnoty kumulovaného stresu neukazují od počátku roku rozsáhlý výskyt hodnot pod 50% nasycení (snížená dostupnost vláhy). Nicméně začíná se projevovat vodní deficit v řadě regionů (byť pouze lokálně a na některých půdách) v období posledních 3 měsíců.
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci dne 3.6. Zprávy 181 zpravodajů z 64 okresů (viz. mapa níže) ukazuje horšící se situaci se zásobou půdní vláhy a potvrzující zhoršování kondice vegetace i rostoucí obavy o dopady na produkci obilnin a řepky, ale i okopanin a kukuřice. Informace zpravodajů portálu intersucho potvrzují doplnění povrchu půdního profilu v minulém týdnu. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je hlášena cca ½ zpravodajů z nichž cca 40 % považuje průběh posledních 3 měsíců z pohledu vodní bilance za výrazně anomální. Akutně jsou ohroženy jařiny, ale i řepky, okopaniny a kukuřice a jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů i lesních porostů byť s ohledem na relativně nižší počet zpravodajů nejde o hlášení reprezentativní. V osmi okresech odhadují někteří zpravodajové škody jako těžké. Celkem 35 okresů (oproti 27 před týdnem) odhaduje, že sucho může způsobit propad výnosu o 10-30 %. V dalších 17 okresech je hlášeno sucho s rizikem pro produkci do 10 %.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace se na většině území se počala zhoršovat. Její stav stále odráží dobře rozvinutou vegetaci těžící ze zásob vody v půdě. Nicméně o nich víme, že nepostačí při normálním průběhu srážek. Předvídali jsme proto zhoršování kondice vegetace s tím jak bude ubývat disponibilní vláha. Projevy tohoto jevu nyní již pozorujeme v regionech a vidíme horší než obvyklý stav vegetace v kraji Středočeském v okolí Prahy, jižních Čechách a také v oblasti jižní a střední Moravy, byť pouze lokálně. Znepokojivé je výrazné mezi-týdenní zhoršování kondice vegetace, které probíhá již od počátku května. Právě relativní dynamika signalizuje, že dopady sucha jsou reálné. Podobný vývoj sledujeme v celé střední Evropě např. v severním Německu, na hranicích Francie a Itálie, a pak i v oblasti Rumunska a Bulharska.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se na větší části území vlhkost půdy zvýšila v svrchní vrstvě půdy, v hlubší vrstvě vlhkost stagnovala. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 26 % stanic, v 10 až 50 cm je na 30 % stanic a v 50-100 cm na 38 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 6 % stanic, v 10-50 a v 50-100 cm pouze na 7 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na západě a jihu Čech a na východní Moravě, nižší v nížinách na jižní a střední Moravě a ve východních s severních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (10. 6. - 17. 6. 2018) nás nejdříve ovlivňovala zvlněná studená fronta. Poté se naše republika dostávala většinou do nevýrazného tlakového pole. Srážky byly vázány hlavně na postup fronty, a proto jich nejvíce bylo od neděle do středy včetně. V neděli šlo ještě o velmi lokální intenzivní bouřky, ale v pondělí byl už plošnější výskyt. Srážky byly zaznamenány na celém území republiky a to nejčastěji od 10-20 mm/den. Lokálně spadlo i okolo 50 mm/den, ale na příklad v jižních okresech republiky jen do 10 mm/den. V úterý a ve středu byly srážky už více omezené a převážně pršelo v jižních Čechách. Celkové týdenní úhrn srážek zhruba odpovídal i předpovědi. V jižní polovině Čech byly zaznamenány nejvyšší úhrny a to od 30-50 mm, lokálně i okolo 70 mm/týden. V severní polovině celé republiky spadlo nejčastěji od 15-30 mm/týden. Nejméně napršelo na Znojemsku, Břeclavsku a Hodonínsku, kdy byly úhrny do 10 mm/týden. Teploty vzduchu byly jako na houpačce. Týden začal ještě tropickými teplotami nad 30°C. Díky studené frontě došlo k výraznému ochlazení a ve středu a ve čtvrtek maxima byla od 16-22°C. Od pátku se zas začalo oteplovat a v sobotu dosahovala teplota vzduchu až 28°C. Minimální teploty reagovaly s mírným zpožděním. Od neděle do úterý neklesaly noční teploty příliš pod 15°C. Naopak v pátek se dostaly lokálně i pod 5°C. V tomto týdnu nadále pokračovalo poklidnější proudění. Větrněji bylo pouze ve středu a ve čtvrtek nad oblastí Moravy.
Situace ve střední Evropě: Z pohledu celkového nasycení došlo ke zlepšení ve většině domény. Půdy na jižní Moravě a ve východních Čechách ukazují nasycení podobné jako nejvíce suchem zasažené oblasti Maďarska a severu Německa. Aktuálně pozorujeme panující nízké nasycení půdy v celém Maďarsku a relativně málo v severovýchodním Rakousku, jihozápadním Slovensku a na jihovýchodě ČR. Další oblast nízkého nasycení se nachází v oblasti pobřeží Černého moře, v podstatné části východní Ukrajiny a na Apeninském poloostrově a v severním Německu a v Holandsku. Na chorvatském pobřeží Jaderského moře se situace zhoršila.
Většina území se nadále vyznačuje výrazně lepší než obvyklou kondicí vegetace a tento vývoj odráží prudký rozvoj vegetace po relativně pozdním nástupu jara nicméně s nesezónně vysokými teplotami a jasným počasím, které vedlo k rychlému rozvoji vegetace oproti letům 2000-2017. Vliv nedostatku vláhy se ale začíná se projevovat nejen v ČR, ale zejména v severním Německu a v menší míře i v Rakousku a jihovýchodním Maďarsku. Již po řadu týdnů sledujeme negativní vývoj na pomezí Francie a Itálie, na Ukrajině a v pásu okolo Černého moře vidíme enklávy s nepříznivým vývojem kondice vegetace.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (18. 6. - 24. 6. 2018) budeme nejdříve pod vlivem tlakové výše, ale od čtvrtka přes nás začne přecházet studená fronta, což bude znamenat hlavně přechodné výraznější ochlazení. Srážkově významnější den by měl být jen čtvrtek, kdy s frontou půjde i déšť. Zde se modely rozcházejí v síle fronty. Model GFS předpokládá vyšší úhrny okolo 10 mm/den, ale naopak IFS a ICON jsou pesimističtí a čekají úhrny jen okolo několika milimetrů. Zatím se kloníme, že fronta nepřinese plošně významné srážky. V ostatní dny budou srážky jen ve formě lokálních slabších přeháněk bez velkého vlivu na stav sucha. Do čtvrtka včetně bude ještě vrcholit příliv teplého vzduchu s maximy přesahující i 30°C. V pátek dojde k prudkému ochlazení a to v maximech až o 10°C. V noci klesnou teploty i na 8-13°C. Na přelomu týdne se pak začne opět postupně oteplovat a v polovině příštího týdne bychom mohly mít maxima zase nad 25°C. Sucho bude mít v následujících období tendenci k opětovnému zesílení. Situace se více zhorší v povrchové vrstvě, kde je nyní po bouřkách celkem uspokojivý stav. Ke konci týdne se převážně na Moravě objeví opět kategorie sucha S5 i v hloubce do 40 cm. V hlubších vrstvách je situace již aktuálně špatná a ta vydrží i v následujících dnech. Relativní vlhkost půdy do 100 cm bude na velké části území jen na 40-50 % a na jižní Moravě na 30-40 %. Podle dlouhodobého výhledu GFS ensemblu se budou teploty od následovného týdne (25. 6. 2018) postupně vracet k dlouhodobému normálu a to vydrží až do 4. července kam dosahuje tato předpověď. Maximální teploty vzduchu budou tedy nejčastěji mezi 23-25 °C a minima mezi 13-16 °C. Výhled na 30 dní podle model evropského centra ECMWF předpokládá také, že první polovina prázdnin bude teplotně průměrná. Srážkově se budou vyskytovat hlavně lokální přeháňky z bouřek. Celkové srážkové úhrny by tedy měly být spíše průměrné.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech mírně nadprůměrné. Srážky jsou očekávány spíše průměrné ale primárně lokálního charakteru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude spíše zvýrazňovat.
Existující deficit vláhy nadále predisponuje nižší polohy středních, severozápadních a východních Čech, okolí řek Moravy, Svratky, Svitavy a Dyje, horní povodí Labe a střed Moravsko-slezského kraje k nižšímu než obvyklému nasycení až do první dekády července. V případě středních a východních Čech, severu Jihomoravského kraje, ve středu kraje Olomouckého a v kraji Moravsko-slezském se setkáváme s negativní prognózou až do prvního týdne v srpnu, byť tento odhad je zatížen velkou nejistotou.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
