Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchově vrstvě (0-40 cm) se oproti minulému týdnu výrazně zlepšila. Sucho se vyskytuje pouze v malých enklávách a to na jižní, střední Moravě, ve Slezsku a v Podkrušnohoří.
Situace Intenzity sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) se také zlepšila, ale ne tak výrazně jako v profilu 0-40 cm. V hlubších vrstvách monitorujeme všechny kategorie sucha s tím, že převládají ty nejvyšší kategorie. Nejvyšší kategorie, extrémní sucho, se vyskytuje v oblasti povodí Labe, na jihovýchodní Moravě a ve Slezsku. Další oblasti sucha jsou v Podkrušnohoří a na Plzeňsku.
V minulém týdnu došlo ke zlepšení stavu intenzity sucha, sucho je pozorováno zhruba na 18 % území, oproti minulému týdnu se sucho snížilo o polovinu. Na 2 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné.
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima byly na srážky spíše chudší a nedošlo k doplnění vodního deficitu. Proto na sezónu 2019 začínáme s ohledem na dlouhodobou předpověď pohlížet s obavami zejména v oblasti oblasti jižní a střední Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech.
Deficit: V hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje většinu území. V minulém týdnu došlo k zlepšení deficitu především v povrchové vrstvě a aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků je prozatím sledována nadnormální až výrazně nadnormální vodnost nicméně je třeba si uvědomit, že až na nejvyšší polohy není v krajině rezerva vody ve sněhové pokrývce a to se nacházíme v polovině března.
V celém profilu do 1 m se k 17.3. vyskytuje deficit na více než 27 % území ČR, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 17 % území je deficit nejméně 20 mm, na 5 % pak deficit nejméně 40 mm a na 1 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na zemědělství: Zprávy 296 zpravodajů z 66 okresů, které postihují 735 katastrů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a zejména řepky. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou také projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky a také u ovocných stromů a vinné révy.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území vlhkosti půdy díky srážkám stouply v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 2 % stanic, v 10 až 50 cm je na 17 % stanic a v 50-100 cm na 28 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 33 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech, nižší především v nížinách v Poohří, na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (10.3. – 16.3.2019) přes nás přecházely frontální systémy. Nejvíce srážek spadlo ještě v neděli a poté podle předpokladu ve čtvrtek a pátek. Dá se konstatovat, že tento týden byl srážkově bohatší, jelikož v Čechách se pohybovaly často úhrny okolo 30 mm/týden. Bohužel na Moravě byly nižší a to v rozmezí 10-15 mm. Výrazně vysoké úhrny zaznamenala Šumava (i přes 100 mm), což znamenalo společně s táním sněhové pokrývky vystoupení některých řek v regionu i na druhý povodňový stupeň. Maximální teploty vzduchu byly většinou celkem vyrovnané a pohybovaly se mezi 8-12 °C. Počátkem týdne klesaly noční a ranní teploty lehce pod bod mrazu, ale postupně se minima dostávala do plusových hodnot. Týden byl větrného charakteru a hlavně z neděle na pondělí (10-11.3.2019) došlo ke značným škodám způsobený vichřicí.
Situace ve střední Evropě: Na většině sledovaného území je nasycení relativně dobré ale současně se oproti minulému týdnu v oblasti ČR situace výrazně nezměnila. V jižní části sledované domény je nižší i celková hodnota indexu. Aktuálně se vyskytující sněhová pokrývka zhoršuje v některých oblastech vypovídací schopnost mikrovlnného radaru.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (18.3-25.3.2019) bude převládat nad střední Evropou hlavně tlaková výše. Ta přinese postupné oteplování, ale bez významných srážek. O víkendu se studenou frontou lehce zaprší a začne se ochlazovat. Týdenní úhrny budou tedy velmi nízké. Model GFS je hodně pesimistický a jen několika milimetrové úhrny predikuje spíše lokálně. Model IFS předpokládá, že fronta bude trochu silnější a celkové úhrny do 5 mm/týden. Od čtvrtka včetně se začne opět oteplovat a teploty vystoupí nad 15 °C, o víkendu i klidně nad 18 °C. Do středy včetně se mohou objevovat noční mrazíky, poté by měly teploty stoupat nad bod mrazu i v noci. To opět bude znamenat mírný nárůst oblastí s výskytem snížení dostupnosti vláhy a to převážně v povrchové vrstvě do 40 cm. I ke konci týdne bude relativní nasycení půdy prostorově vypadat podobně jako nyní. Tedy na většině území republiky bude vyšší než 90 %, ale hlavně v nížinách bude pouze mezi 40-70 %. Tedy v rámci republiky bude pokračovat velké prostorové rozdíly.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje počasí do 3. dubna má být tento týden ten nejteplejší v rámci predikovaného období. S počátkem příštího týdne začnou teploty padat zhruba o 1-2 °C pod dlouhodobý normál. Dokonce nejsou vyloučeny noční mrazíky a případné škody na porostech. Srážkově by mělo být období chudé. Mezi modely panuje ale velká nejistota a předpověď se pravděpodobně ještě několikrát změní.
Po srážkově bohatším týdnu by mělo začít převládat opět sušší počasí. Od počátku příštího týdne se ukazuje zvýšené riziko nočních mrazíků. Střednědobá předpověď je podle současného výpočtu zatížena větší nejistotou a bude se pravděpodobně hodně měnit.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty i srážky měly být v příštích 4 týdnech celkově blízko průměru nicméně spíše na horní hranici obvyklých hodnot. Naopak z pohledu srážek se očekávají spíše nižší až průměrné srážkové úhrny. Čas na doplnění srážkového deficitu v klíčových produkčních oblastech je u konce a i když došlo ke zmírnění deficitu v povrchové vrstvě, deficit nadále přetrvává zvláště pak ve velké části Moravy, severu Slezska a výrazně i v oblasti mezi severozápadem Pražské aglomerace a Poohřím. Je zřejmé, že aktuální úroveň nasycení půdy, by při normálním průběhu srážek nepostačila v řadě regionů, zvláště těch výše jmenovaných, pro hladký průběh vegetace.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
