Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace na severu území ČR zůstává neuspokojivá. Letošní suchá epizoda z pohledu plošného rozsahu pravděpodobně kulminovala, byť zatím neočekáváme její ukončení a v řadě regionů je situace vážná. I nadále je na 3/4 území ČR je hodnota půdní vlhkosti půdy pod bodem snížené dostupnosti (tj. 50% nasycení půdy). Stav půdní vlhkosti do 1 m je nyní výrazně horší oproti obvyklým hodnotám ve středu, na severu a na východě Čech a v hlubší vrstvě pak na Českomoravské vrchovině a v krajích Olomouckém a zčásti v Jihomoravském a to v jeho severní části ale také Plzeňském a Karlovarském. Zprávy o hladinách podzemních vrtů z monitoringu ČHMÚ nasvědčují, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle i v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Zlepšení se zatím odehrává v povrchové vrstvě půdy, ale na jižní a střední Moravě se mírně lepší situace i v hlubší vrstvě.
Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 16.9. v celém profilu na 62 % území. Hlubší vrstva byla zasažena z 84 % (tedy stejně jako v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro konec srpna na 32 % území tedy přibližně jako před týdnem. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 41 % území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se nadále vyskytují na 18 % což je podobná hodnota jako před týdnem. Byť sucho a jeho bezprostřední dopady zdánlivě ustupují, byly jsme v posledních 7 dnech svědky spíše zhoršování situace.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy se mírně zhoršil. Nejhlubší deficit nadále zasahuje sever a východ Čech a v menší míře pak i jih a západ Čech a části krajů Olomouckého, Zlínského i Moravsko-slezského. V jádru aktuální epizody v Čechách je nejvíce zasažen střed a sever kraje Středočeského a v ještě větší míře všechny kraje východních a severních Čech. Nadále platí, že vývoj letošní sezóny byl a nadále je velmi znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody v mělkých vrtech a také průtoky ve vodních tocích dle zpráv kolegů z ČHMÚ.
V celém profilu do 1 m se k 16. 9. vyskytuje deficit na prakticky celém území Čech (s výjimkou části jihočeské pánve). Na Moravě došlo k výraznému zlepšení jak v povrchové tak hlubší vrstvě. Na 65 % území je deficit nejméně 20 mm, na 43 % pak deficit nejméně 40 mm a na 10 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem zvýšilo v povrchové vrstvě zvláště na jihu území a větší části Moravy a ve vrstvě 40-100 cm spíše stagnovalo, což se perfektně shoduje s měřeními půdní vlhkosti. Situace je nepříznivá v celé oblasti Polabí, Poohří a na dolním a středním toku řeky Vltavy v Čechách i na Vysočině. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 38 % území, nedostatečná na 6 %, zatímco relativně dobře nasycena je na 33 % území. Situace v celém profilu (0-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na 7 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 62 % území a na 17 % se stále pohybujeme pod úrovní 30 % nasycení tj. lze očekávat projevy stresu suchem.
Kondice vegetace: Relativní kondice vegetace je nadále na většině území horší než je obvyklé nicméně díky dešťům v uplynulých týdnech došlo ke zlepšení. Kromě velké části Moravskoslezského kraje, Javornicka a lokálně na jihu Čech je však kondice vegetace i nadále hluboko pod obvyklými hodnotami. Bohužel během sezóny došlo na předpokládané vyčerpávání rezerv půdní vláhy, který dlouhodobě dynamiku rozvoje vegetace zlepšovaly. Toto zhoršení jsme předvídali od května s tím, jak bude ubývat disponibilní vláha. V posledním týdnu jsme pozorovali zhoršení kondice vegetace na západě území. S ohledem na končící sezónu lze očekávat spíše stagnaci nebo mírné zhoršování kondice vegetace, které probíhá již od počátku května. Dynamika posledních týdnů signalizuje, že dopady sucha jsou reálné a projevují se i na výnosech (viz www.vynosy-plodin.cz). Podobný vývoj sledujeme již několik týdnů nejen v ČR ale i v Braniborsku a nyní i větší části Německa, Nizozemí, Belgii a Dánsku. Naše odhady jsou potvrzovány zprávami od našich respondentů v části Dopady na zemědělství.
Dopady na zemědělství: Zprávy 207 zpravodajů z 65 okresů ukazují lepší stav nasycení povrchové vrstvy zejména na Moravě a jihu Čech, ale současně potvrzují, co již ukázaly mapy kondice vegetace. Mapa potvrzuje propady výnosu obilnin a řepky odpovídající údajům zemědělské statistiky, ale predikuje také propady okopanin a kukuřice. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou většinou zpravodajů, přičemž výrazná většina z nich signalizuje extrémní sucho. Dopady na výnosy jařin, ale i řepky, okopanin a kukuřice jsou hlášeny ze všech 65 sledovaných okresů. Ve velké míře jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů a vinné révy. Vysoký je počet okresů hlásících extrémní poškození porostů. To je konstatováno v 32 okresech. Těžké škody způsobené suchem očekávají respondenti ve 23 okresech a v 10 pak škody středního rozsahu. Negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená na webu intersucha.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu srážky zvýšily vlhkosti půdy především ve východě a jihu ve vrstvě 0 až 50 cm, na ostatním území vlhkosti stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 22 % stanic, v 10 až 50 cm je na 40 % stanic a v 50-100 cm na 58 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 13 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 4 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na východní Moravě a na jihu Čech, nižší především v nížinách v severních a východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (9. 9. – 15. 9. 2018) bylo území republiky většinou pod vlivem tlakové výše. To se změnilo ve čtvrtek, kdy od západu začala přecházet studená fronta a přinesla sebou i déšť, který pokračoval i během pátečního dne. Nejvíce pršelo v pásu od jižních Čech přes Vysočinu po Jeseníky. Nejčastěji spadlo od 10-20 mm/týden, ale byly zde oblasti i se srážkami nad 30 mm/týden. Na zbytku republiky, tedy velká část Čech a východní okraj Moravy, byl na srážky chudý a zde byly zaznamenány úhrny nejčastěji do 5 mm/týden. Díky studené frontě jsme zažily v minulém týdnu teplotní zvraty. Do středy nám maximální teploty vzduchu stoupaly a přesahovaly i 30 °C. S příchodem fronty se výrazněji ochladilo a v pátek byly teploty mezi 16-22 °C s tím, že na Moravě bylo tepleji než v Čechách. V neděli a pondělí se vyskytovaly dosti chladné noci a rána, kdy minimální teploty klesaly převážně pod 10 °C. Od úterý se situace zlepšila a minima byla mezi 10-15 °C. V minulém týdnu bylo proudění slabé a rychlost větru byla často mezi 1-2 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V tomto týdnu (17-24. 9. 2018) budeme většinou pod vlivem tlakové výše a počasí bude spíše připomínat ještě léto. Ke konci týdne přes nás přejde studená fronta, která přinese srážky a ochlazení. Zatím je předpoklad, že se k nám fronta dostane v pátek večer a deštivo bude hlavně v sobotu. V následující dny pak budou většinou jen slabší přeháňky. Modely se zatím liší v množství srážek spadlých během fronty. Model ECMWF je pesimistický a předpokládá úhrny jen mezi 5-10 mm/týden, naopak GFS předpokládá sumy srážek od 15-25 mm/týden, lokálně až přes 30 mm/týden. Maximální teploty v tomto týdnu budou mezi 25-30 °C, což bude napomáhat dalšímu vysušování krajiny. V sobotu dojde k prudkému poklesu na 15-17 °C. Rozdílný je pak výhled na začátek příštího týdne, kdy model ECMWF předpokládá opětovný růst teplot nad hranici 20 °C, bohužel model GFS předpokládá chladný začátek příštího týdne. I přes teplý týden je předpoklad, že se díky srážkám koncem týdne situace nebude zhoršovat, naopak místa s nejhorším suchem se budou zmenšovat a to i v hlubší vrstvě 40-100 cm. Ke konci týdne bude stále nejmenší relativní nasycení půdy v Polabí, kde se bude často udržovat jen pod 30 % v celém půdním profilu. Naopak na Moravě, Vysočině a v jižních Čechách bude nad hranicí 50 %.
Podle dlouhodobého výhledu modelu GFS ensemble (do 3. října) je předpoklad, že podnormální teploty vzduchu po přechodu fronty vydrží do čtvrtka následujícího týdne (27. září). Poté je model počítá s průměrnými teplotami vzduchu. Nejdeštivějším obdobím by měl být právě tento víkend.
Jak už bylo naznačeno výše, tak v dlouhodobějším výhledu se dva základní modely liší. Model ECMWF ensemble, který je momentálně do 14. října 2018, předpokládá spíše nadprůměrné teploty vzduchu. Srážkově se model v prvních 14 dnech přiklání k podnormálním hodnotám. První polovinu října zatím předpovídá jako srážkově průměrné.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše nadprůměrné. Srážky jsou očekávány spíše blízké průměru. Aktuální dopad sucha se s ohledem na pokračující spotřebu vody vegetací a krajinou bude proto přes jisté zlepšení v uplynulých 2 týdnech pokračovat.
Existující deficit vláhy nadále predisponuje prakticky celé území s výjimkou jižní Moravy a části jihočeské pánve k nižšímu než obvyklému nasycení až do poloviny října. V případě severních, středních a východních Čech, severu Jihomoravského kraje, ve středu kraje Olomouckého a v kraji Moravsko-slezském se setkáváme s negativní prognózou až do počátku druhé dekády listopadu.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
