Zásobení půdního profilu vláhou a
relativní nasycení půdy
se v porovnání s minulým týdnem mírně zvýšilo, ale sucho nadále postihuje všechny produkčních oblasti ČR. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Sníženou dostupností vláhy bylo v neděli 16.8. zasaženo 9/10 území státu. Nedostatečnou dostupností vláhy v této vrstvě je ohroženo 7/10 území (oproti 9/10 v minulém týdnu). Pouze 5,1% území ČR je vodou v povrchové vrstvě nasyceno dostatečně. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): 70% nasycení bylo překročeno na 2 % území, naopak nedostatek vláhy se objevil na více než 9/10 území. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Pod bodem snížené dostupnosti je 97% území, zatímco profily s dostatečnou zásobou se na našem území prakticky nevyskytují (méně než 0,5 %). Profily se zásobou menší než 30 % pro rostliny dostupné vláhy (a tedy bezprostředně ohrožené stresem suchem) se na našem území vyskytují na 2/3 území, tedy stejně jako uplynulém týdnu. Míra nasycení půdního profilu dosáhla svého letošního minima v týdnu od 2.-9.8., v uplynulém týdnu se však zásadně nezměnila a zůstává na extrémně nízkých hodnotách.
Pokud jde o míru intenzity sucha,
tedy porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010, jsme svědky již 5 týdnů trvající výrazné anomálie téměř na celém území, ačkoli v některých regionech trvá tento stav podstatně déle. V porovnání s předchozím rekordním týdnem 2-9.8. se situace mírně zlepšila hlavně v povrchové vrstvě. Hodnotíme-li ČR jako celek, pak nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, má více než 8/10 v povrchové vrstvě a v celém profilu pak 98 % území. Výrazná anomálie zasahuje všechny kraje, zejména pak kraj Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Královéhradecký, Pardubický, Vysočinu a téměř celou Moravu. Rozsah území s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, dosáhl 94% v rámci celého půdního profilu a 3/4 v povrchové vrstvě. Na téměř 8/10 plochy ČR se projevily anomálie o intenzitě S4 i S5 (tj. 50, resp. 100 leté sucho), vztaženo k danému týdnu.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území převládá velmi nízká vlhkost půdy pod travnatým porostem především v povrchové vrstvě půdy. Ve vrstvě 0-10 cm je na 74 % stanic registrována velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK, v 10-50 cm je na 60 % stanic a v 50-100 cm na 40 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) není registrována na žádné stanici. Nejvyšší vlhkosti půdy se vyskytují ve vyšších polohách především v Karlovarském a Zlínském kraji, naopak nejnižší v nížinách prakticky na celém území.
Vegetace - Dostupné informace o vývoji relativní kodice vegetace jsou zachyceny v archívu (zde) s poslední mapou ke dni 16.8. (zde).
Série map poměrně jasně zachycuje období mírně zhoršené relativní kondice vegetace koncem června, a naopak spíše nadprůměrně dobrou kondici v první polovině července oproti obvyklým hodnotám v tomto období. Aktuální mapy z 26.7. až 16.8. pak jednoznačně zachycují nižší hodnoty relativní kondice vegetace na velké části území ČR, což můžeme jednoznačně přisuzovat vlivu pokračující suché epizody. (V případě mapy z 16.8. se jedná o operativní produkt, který může být v následujícím týdnu upřesněn díky vyhodnocení satelitních snímků časově následujících).
Dopady sucha na zemědělskou produkci se mnoha aktivním respondentům jeví jako velmi výrazné. Potvrdil se trend, kdy ve většině ze 24 hodnocených okresů je očekáván negativní dopad na výnos. Významné až zásadní snížení výnosů v důsledku sucha pak očekává 10 okresů. Většina respondentů očekává, že sucho bude mít výrazně negativní dopady na výnos, a to zejména okopanin a kukuřice. Dopady na výnosy obilnin nejsou ve většině okresů vnímány jako zásadní. Sensorické posouzení půdní vlhkosti v povrchové vrstvě koresponduje velmi dobře s modelovými odhady. Naši zpravodajové zdůrazňují také negativní dopad na produkci ovoce a vinné révy (aktuálně v 8 okresech).
Prognóza výnosů na základě družicových dat v průběhu sezóny se velmi dobře shoduje s výsledky sklizňového zpravodajství, kdy byly podle očekávání negativně ovlivněny spíše jařiny. Naše odhady naznačovaly, že negativní dopad sucha na výnos ozimých obilnin bude nižší, než se všeobecně předpokládalo, což dokládají i zprávy z probíhajícící sklizně a od našich respondentů. Naopak velké riziko negativních dopadů spatřujeme podobně jako naši zpradajové pro kultury s delší vegetační dobou než obilniny, zejména pak kukuřici, brambory, cukrovou řepu, pícniny a některé trvalé kultury. Jako velké riziko vidíme aktuální výhled počasí pro měsíc srpen a počátek září.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
Většina uplynulého týdne pokračovala v podobném duchu jako předešlé období, tedy velmi vysoké teploty a lokální bouřky. Ke konci týdne nastala změna v charakteru počasí, kdy se k našemu území přiblížila zvlněná studená fronta, a ta způsobila postupný pokles teplot vzduchu na západě republiky a četnější a intenzivnější bouřky. Největší srážkové úhrny byly zaznamenány hlavně v severních pohraničních horských oblastech, hlavně Beskydy a Jeseníky, kde byly týdenní úhrny i přes 50 mm srážek. Mimo horské oblasti spadlo více srážek v západních Čechách (20 mm/týden) a také v okrese Tábor a Benešov (20-30 mm/týden). Naopak v Polabí a na jižní Moravě nebyly žádné srážky nebo jen do 5 mm/týden. Až do pátku se většinou pohybovaly maximální teploty v rozmezí 33-35°C, lokálně překročily dokonce 38-39°C. V sobotu a v neděli (15-16.8.2015) začaly teploty vzduchu klesat, ale pouze v západní polovině republiky. Na Moravě byly maximální teploty stále vyšší než 30°C. Minimální teploty vzduchu dosahovaly hodnot kolem 17°C, ale na řadě míst byla zaznamenána tropická noc, kdy minimum nekleslo pod 20°C. Vítr byl v uplynulém týdnu převážně pod 2 m/s, výjimku tvořil čtvrtek a pátek (13-14.8.2015), kdy advekci teplého vzduchu od jihu doprovázel silnější vítr, a to hlavně na Vysočině.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
