Aktuální intenzita sucha: INTENZITA SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0–40 cm) se minulý týden mírně prohloubila. Sucho sledujeme v menších oblastech. Velmi malá silnější intenzita zůstává i nadále v Jeseníkách (až výjimečné sucho). Počínající až mírné sucho je sledováno v hraničních pohořích (Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky, Beskydy, Šumava), dále poté v Podkrušnohoří a na Ostravsku.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40–100 cm) se minulý týden mírně prohloubila. I nadále zůstává jedna větší lokalita na Jesenicku, kde je sledováno až extrémní sucho, zde probíhá mírné prohlubování sucha. Dále je sledováno počínající až výrazné sucho v menších oblastech po ČR (Královéhradecký kraj, Zlínský kraj, Ostravsko a místy v Čechách).
Aktuálně se sucho na území České republiky vyskytuje cca na 16 % území (půdní profil 0–100 cm).
Deficit: STAV PŮDNÍ VLÁHY se minulý týden mírně snížil. V povrchové vrstvě (0–40 cm) převažuje neutrální stav na většině republiky. Mírný deficit je sledován místy v Polabí, Poohří a na severní Moravě.
Stav půdní vláhy v hlubší vrstvě (40–100 cm) se oproti předchozímu týdnu mírně snížil, na většině území převažuje deficitní stav. V Jeseníkách je situace horší, zatímco na jižní Moravě a v okolí Prahy je stav kladný..
Dle zpráv kolegů z ČHMÚ převažuje na většině území republiky normální vodnosti.
V celém profilu do 1 m se k 16. 01. vyskytuje deficit na cca 33 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 13 % území je záporná odchylka o více jak 20 mm, na 9 % je záporná odchylka o více jak 40 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY se v porovnání s minulým týdnem mírně snížilo na východě republiky.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0–40 cm): Na většině území převažuje relativní nasycení na úrovni 70–100 %. Nižší stav je sledován v severozápadních Čechách, kde je stav okolo bodu snížené dostupnosti. Na většině území však převládá vysoká nasycenost.
Situace v celém profilu (0–100 cm): Vyšší vlhkosti půdy jsou sledovány v pohraničních horách. Nižší stav je sledován na jihozápadní Moravě, Jesenicku, v Podkrušnohoří a v Polabí.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 09.01. Zprávy 205 zpravodajů z 64 okresů dokládají pozorované/očekávané dopady na výnos u sledovaných skupin plodin.
V devíti okresech jsou očekávány ztráty mezi 10–30 % a v 18 okresech jsou hlášeny ztráty na výnosech do 10 %. Čtyři okresy očekávají ztrátu výnosů nad 30 %. Zbytek hlášených okresů nesleduje projevy sucha.
Co se týče vodní bilance za poslední tři měsíce, převažuje hlášený stav –„normální spíše vlhčí“ (71 % hlášen) až stav spíše sušší bez dopadů (17 % hlášení). Vrchní stav půdy je vnímán jako vlhký (45 % hlášení) až velmi vlhký (23 % hlášení).
V minulém týdnu na většině míst byly zaznamenány srážky, ať ve formě sněhu či deště. Stav půdy je na většině míst setrvalý a beze změn, krajina je ve vegetačním klidu.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 09. 02. V devíti hlášených okresech nejsou sledovány projevy sucha na dřeviny,
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na větší části území mírně klesla vlhkost půdy ve vrstvě 0-20 cm, ve 20-100 cm byly změny vlhkosti malé. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na žádné stanici, v 10 až 50 cm je na 11 % stanic a v 50-100 cm na 9 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 44 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm na 24 % stanic a v 50-100 cm na 18 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především ve vyšších polohách, nižší především na Znojemsku, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (9.1. – 15.1.2022) jsme byli hlavně pod vlivem tlakové výše. Většina srážek byla koncentrována do jeho začátku (neděle-pondělí). Na většině území pak buď nepršelo anebo se jen objevilo malé množství do 2 mm/týden. Nejvíce a to přes 10 mm/týden bylo tradičně v Krkonoších, Jizerkách a Šumavě. Převažovaly celkově srážky dešťové nad sněžením. Teploty vzduchu byly nižší do středy včetně. Tam se pohybovaly maximální teploty od -3 do +3°C. Poté vyskočily teploty na +3 až +7°C, v pátek dokonce na jihu republiky byly maxima vyšší než 10 °C. Teploty v noci naopak po celou dobu klesaly pod bod mrazu. Nejchladnější noc byla ve středu, kdy na většině území klesla teplota na -6 až -10°C, na Šumavě v mrazových kotlinách pod -20°C. Průměrné denní rychlosti větru byly mezi 1,5-3,0 m/s.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období (od 17.1.2022) bude mít asi největší vliv na počasí přechod studené fronty ze středy na čtvrtek, za kterým začne k nám proudit studený vzduch. Nejvíce srážek čekáme v pondělí odpoledne a během čtvrtečního dne. V pondělí to bude většinou déšť, tak ve čtvrtek převáží sněžení. V nižších polohách se většinou objeví srážky do 5 mm za týden. Ve středních a vyšších pak mezi 10-20 mm za týden. Nového sněhu napadne na horách nejčastěji mezi 15-30 cm za týden. Ve středních polohách okolo 10 cm a v nížinách řádově několik centimetrů. Do čtvrtka se budou maxima pohybovat většinou okolo 3°C. Poté dojde k mírnému a přechodnému ochlazení, kdy denní teploty budou okolo bodu mrazu. Noční teploty budou klesat k -3°C, v sobotu i k -5°C. V dalším horizontu 10 dnů se zásadně půdní vlhkost nezmění. Ve svrchní vrstvě bude méně půdní vláhy na závětrné straně Krušných hor a v nížinách na Moravě, ale nebude to významná odchylka od dlouhodobých hodnot. V hlubších vrstvách bude půda nasycena hlavně ve středních a vyšších polohách.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do 2. února se předpokládá, že budou většinou teploty vzduchu podprůměrné až průměrné. Chladnější počasí bude hlavně 20-24. ledna, poté se více přiblíží obvyklým hodnotám. Maxima se tedy budou pohybovat na 0-3 °C. Noční teploty budou většinou do -3°C, tedy zatím neočekáváme velké mrazy. Srážek celkově příliš nebude.
Po zbytek ledna by mělo vládnout celkem typické počasí aspoň, co se týká teplot vzduchu. Srážek bude méně.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961–2015.
