Aktuální intenzita sucha: Sucho, které se vyskytovalo na počátku vegetační sezóny, a které po deštivých týdnech v dubnu a květnu zcela vymizelo, se začíná v povrchové vrstvě (0-40 cm) opět objevovat a prohlubovat. Aktuálně sledujeme počínající až výrazné sucho především západně od Prahy, v pásu od Krkonoš po Třeboňskou pánev, na jižní Moravě a ve Slezsku.
Intenzita sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) se nemění tak „rychle“ jako ve vrstvě povrchové, lokality zasažené suchem se však začínají rozšiřovat a prohlubovat. I přes srážky, které v posledních několika týdnech zasáhly Českou republiku, zůstává tato vrstva převážně v žluto-rudých barvách. Na většině území začíná převládat výrazné sucho, ale jsou oblasti, kde sledujeme výjimečné až extrémní sucho (Podkrušnohoří, okolí Prahy, jižní a střední Morava, Slezsko). Sucho i nadále pokračuje a to především v hlubší vrstvě.
Sucho je pozorováno nyní zhruba na 63 % území, oproti minulému týdnu se stav zhoršil téměř o polovinu. Na téměř 6 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné.
S ohledem na dlouhodobou předpověď, je nutné sledovat oblast jižní a střední Moravy, severní část Slezska a také region severozápadních Čech.
Deficit: Prohlubování deficitu půdní vláhy, které bylo v minulých týdnech po deštích téměř zastaveno, opět začíná. Největší změnu lze pozorovat v povrchové vrstvě (0-40 cm) – před třemi týdny jsme měli kladný deficit téměř po celé České republice, předminulý týden již začalo prohlubování a to především v Čechách. Nyní se vyskytuje deficit téměř po celé České republice.
V hlubší vrstvě deficit půdní vláhy (40-100 cm) i nadále zasahuje podstatnou část našeho území. Nejhlubší deficit v hlubší vrstvě půdy zasahuje především jižní a střední Moravu, Slezsko a Podkrušnohoří.
Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Situace v České republice co se týče vodnosti na tocích je aktuálně velmi rozmanitá a záleží, kde přišly silnější deště. Nadnomální vodnost je evidována na Vysočině a v horní časti toku Moravy. Normální vodnost sledujeme na Šumavě a v Krkonoších a na zbylém území převažuje podnormální vodnost.
V celém profilu do 1 m se k 16.6. vyskytuje deficit zhruba na 87 % území ČR (oproti předchozímu týdnu nárůst zhruba o 20 %), což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 51 % území je deficit nejméně 20 mm, na 11 % pak deficit nejméně 40 mm a na 1,7 % území chybí mezi 60-100 mm oproti obvyklému stavu v tuto roční dobu.
Dopady na vegetaci: Po příznivé kondici vegetace v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Aktuálně je kondice vegetace v oblasti „normálních“ hodnot což je dáno primárně šest týdnů trvajícím zhoršováním kondice vegetace z dubnového nezvykle dobrého stavu. Je nadále otevřené, jaké budou finální dopady na vegetaci, nicméně podle aktuální prognózy výnosů (www.vynosyplodin.cz) by mohlo dojít k propadu výnosů u jarního ječmene. U pšenice se výhled oproti předchozím týdnům zlepšil a u řepky nejsou dopady zatím výrazné.
Relativní kondice vegetace se oproti minulému týdnu zhoršila téměř po celé České republice a to o 5-10 %.
Dopady na zemědělství: Zprávy 325 zpravodajů ze 70 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a také u jařin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky, u ovocných stromů, vinné révy a také obavy ze stavu trvalých travních porostů a zajištění píce. Záleží však na oblasti, kde se zpravodajové nacházejí.
Pesimistické odhady jsou soustředěny i nadále především do oblasti Čech a to jak východních zasažených výrazně suchem v loňském roce, tak i v Čechách středních a především severozápadních. Dva okresy v Čechách očekávájí místně až extrémní dopady sucha (Louny, Most, Náchod). Těžké poškození očekává osm okresů v Čechách. U deseti okresů ze 70 nejsou zatím očekávány dle zpráv respondentů negativní dopady sucha a u čtvrtiny hlášených okresů se sice sucho objevuje, ale prozatím bez dopadů.
Negativní prognózy výnosů podle stavu, jak jej vnímají agronomové, potvrzují i naše nezávislé odhady výnosů na webu www.vynosy-plodin.cz. Respondenti hlásí, že vysoké teploty a vítr rychle snižují dostupnost vláhy pro rostliny. V některých oblastech jsou přemnožení hraboši.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu lokální srážky místy zvýšily vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, na některých místech ale pokračoval pokles vlhkosti, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 19 % stanic, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 30 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 9 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severní Moravě a Čechách, nižší především v nížinách na západě Čech a na jihu Moravy, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (9.6 – 15.6.2019) jsme byly pod vlivem vlnící se studené fronty nad střední Evropou. Počasí bylo většinou velmi horké a doprovázeno bouřkami. To znamenalo značné rozdíly v týdenních úhrnech srážek v jednotlivých místech. Bouřky byly většinou velmi intenzivní a nebyly výjimkou úhrny nad 50 mm/týden. Naopak mnoha místům se bouřky vyhnuly a zde spadlo pod 5 mm/týden. Celkově nejméně srážek spadlo na jižní Moravě, kde jsou místa zcela bez zaznamenaného deště. Nejteplejšími dny byly úterý, středa a sobota, kdy na více než polovině území přesáhla teplota hodnoty 30 °C a objevovaly se i 35 °C maxima. K přechodnému ochlazení došlo jen ve čtvrtek, kdy teploty spadly k maximům okolo 26 °C. Větrnější počasí bylo do středy včetně, kdy se hlavně na Moravu a Vysočinu dostával čerstvý vítr od jihu.
Situace ve střední Evropě: Přes relativně pozitivní vývoj pokud jde o intenzitu sucha na našem území, došlo v podstatě na celém sledovaném území střední Evropy k mezi-týdennímu zvýšení půdní vlhkosti. Kromě pobřeží Černého moře vidíme výraznou anomálii půdní vlhkosti i na levém břehu Tisy a celé Panonské nížině, skrze kterou dosahuje na jih Moravy. Poměrně nápadné jsou pak málo nasycené regiony na Hané a v Polabí. Aktuálně nejsušší je pak oblast Braniborska v Německu, kde očekáváme i výrazné propady produkce. Oproti minulému týdnu se nejvíce situace zlepšila v jihovýchodní části.
Lepší než obvyklou kondicí vegetace nacházíme na západě a zejména na východě. Nicméně některé oblasti střední Evropy (severní Německo) a regiony v Alpách vykazují výrazně horší kondici vegetace než je obvyklé. Mezi-týdně se kondice vegetace zlepšila zejména na Balkánském poloostrově i v Rumunsku a Bulharsku. Na druhé straně ke zhoršení oproti minulému týdnu došlo na západě sledovaného území a také v ČR.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (17.6-24.6.2019) budeme zpočátku pod vlivem tlakové výše, ale ve čtvrtek nás začne ovlivňovat zvlněná studená fronta, která přinese opět bouřkové počasí. Lze tedy očekávat intenzivní srážky a velké lokální rozdíly. Průměrné týdenní srážky by měly být mezi 15-25 mm, ale v oblastech s bouřkou i nad 50 mm a naopak mohou být místa zcela bez deště. Tedy podobná situace jako v uplynulém týdnu. Ve čtvrtek bude vrcholit příliv teplého vzduchu s teplotami nad hranicí 30 °C. Poté dojde k ochlazení na příjemných letních 25 °C. Rozvoj sucha bude silně závislé na výskytu bouřek. Celkově očekáváme mírný nárůst plochy zasažené sníženou dostupností půdní vlahy. Horší situace bude přetrvávat v hlubších vrstvách 40-100 cm.
Podle střednědobého modelu GFS, který předpovídá vývoj počasí až do 3. července, tak by mělo přetrvávat nadprůměrné teplé počasí po celou dobu. Tento model predikuje ze střednědobého výhledu nejvíce srážek právě v tomto týdnu, poté většinou formou přeháněk. Větší nejistota v předpovědi je zaznamenána od 25. června.
Předpověď počasí slibuje další teplý týden s intenzivními bouřkami. Svých charakterem by měl být podobný tomu uplynulému. To znamená velké prostorové rozdíly v úhrnech. Sucho se bude mírně rozšiřovat na našem území.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být výrazně nad obvyklými hodnotami. Srážkově bychom měli v ČR očekávat zpočátku mírně nadnormální a posléze normální srážkové úhrny. Do poloviny července je cca 10% a maximálně 20% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejproduktivnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti). Deficit ve velké části Moravy, severu Slezska a v oblasti mezi severozápadem Pražské aglomerace a Poohřím může přetrvat do první srpnové dekády. Je zřejmé, že aktuální úroveň nasycení půdy, v místech kde vláha nebude doplněna z konvektivních srážek není dostatečná pro hladký průběh vegetace.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na Moravě a v Poohří i podél toku Labe. Naopak na jihu Čech a na Vysočině a lokálně v řadě dalších míst (Dlouhodobá předpověď – mapa prognózy na 2 měsíce, mapa prognózy na 6 měsíců) je situace relativně dobrá, jak naznačují mapy.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.