15. květen 2016

Situace půdní vlhkosti a intenzity sucha:

V týdnu od 8.5. do 15.5. se situace v zásobení půdní vláhou zhoršila a intenzita sucha se zvýšila, kvůli poměrně nepříznivému průběhu počasí (viz. níže), které nepřineslo pro suchem nejvíce postižená území očekávané srážky. Prakticky v celé severní polovině ČR a zčásti i v jižních a západních Čechách se již setkáváme s projevy mírného až výrazného sucha. Zatímco v Čechách jde o nedostatek vláhy v povrchové vrstvě, na území kraje Moravskoslezského a zčásti i Olomouckého přetrvává lokální, leč výrazný nedostatek vláhy v hlubší vrstvě.

Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem mírně zhoršilo. Zásobení půdy je v kontextu celého území ještě relativně dobré, ale v posledních dvou týdnech se snižuje. Po výpadku očekávaných srážek v minulém týdnu se v některých oblastech stává nedostatek vody limitující pro optimální růst a vývoj porostů polních plodin. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na více než 2/5 území, což je výrazně více než před 2 týdny. Současně jsme již na 3% procentech území zaznamenali výskyt oblastí, kde panuje stres suchem pro mělce kořenící rostliny. Rozsah území s dobrým zásobením povrchové vrstvy půdního profilu pokrývá nyní méně než ¼ plochy ČR. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): 70% nasycení bylo překročeno na 92 % území, zatímco nedostatek vláhy přetrvává na cca 1 % území. Stres suchem se v této vrstvě zatím neprojevuje. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na ⅔ území a od počátku roku se doposud nevyskytly lokality se stresem suchem v celém profilu. Na necelých 2% území klesla půdní vlhkost pod bod snížené dostupnosti.
 
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu zhoršila. Nižší než obvyklé nasycené půdního profilu nacházíme v širokém pásu táhnoucím severně od pomyslné spojnice Brna a Plzně. Nepříznivá situace panuje také v některých enklávách na východě jižních Čech a v západní polovině kraje Vysočina. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na téměř ½ území a podobně je postižena i povrchová vrstva. Zřetelná anomálie stále zasahuje hlubší část profilu, ale její rozsah je mírně nižší než v případě povrchové vrstvy, a to 2/5 území. Území s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývá 17% plochy ČR v rámci celého půdního profilu, zatímco v povrchové vrstvě se takto výrazné anomálie vyskytují na 18 % území. Anomálie o intenzitě S4-S5, vztaženo k danému týdnu, se projevily na 2,4 % území ČR což je nárůst oproti minulému týdnu.
 
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu pokračoval na většině území mírný pokles vlhkosti v orniční vrstvě půdy, kde se vlhkost nejčastěji pohybuje od 20 do 45 % VVK, v hlubších vrstvách se drží nejčastěji nad 55 % VVK. Ve vrstvě 0-10 cm je na 13 % stanic registrována velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK, v 10 až 50 cm na 11 % stanic a v 50-100 cm na 9 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 50-100 cm na 4 % stanic. Nejnižší vlhkosti půdy se vyskytují především v severních, středních a západních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu v povrchové vrstvě.
 
Vegetace - Stav vegetace bude doplněn v průběhu úterního odpoledne.
 
Dopady sucha na zemědělskou produkci Z reakcí stále rostoucího týmu respondentů je zjevné, že jejich odhady míry nasycení povrchové části profilu velmi dobře korespondují s mapovými podklady z minulého týdne. Ve většině hodnocených okresů na jižní Moravě je období posledních 3 měsíců hodnoceno jako vláhově normální. V oblasti Moravy severní a střední a ve východních Čechách se objevují spíše hlášení o sušším průběhu počasí. Naopak na západ od Prahy se většině respondentů jeví průběh počasí v posledním čtvrt roce jako velmi až extrémně suchý. To velmi dobře kopírují i hlášení o stavu půdní vlhkosti v povrchové vrstvě. Známky horšího stavu jsou patrné zejména v kraji Středočeském, Západočeském a Ústeckém, ale jsou také patrné značné rozdíly. V minulém týdnu zde převládala sušší až suchá půda bez známek vlhkosti. Dopady sucha se zdají býti negativní především pro obilniny, a to v 6 okresech v oblasti středních a západních Čech. Výskyt sucha je pak hlášen z dalších 15 českých okresů. Oproti tomu na Moravě je výskyt sucha hlášen ze 6 okresů.
 
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
 
V uplynulém týdnu (8-14.5.2016) bylo v jeho první polovině slunečné počasí, ale v druhé půlce se k nám dostala tlaková níže, která přinesla hlavně velkou oblačnost i srážky. Ve čtvrtek 12.5.2016 pršelo hlavně na jihu naší republiky. Na Znojemsku spadlo více než 20 mm/den. V Jižních Čechách kolem 10 mm/den, ve zbytku republiky napršelo většinou do 5 mm/den. V pátek 13.5.2016 se déšť rozšířil na větší část našeho území. Úhrny přes 20 mm/den byly zaznamenány na severovýchodě republiky a na pomezí jižních a středních Čech. Celkově za týden napršelo přes 30 mm srážek na severovýchodě republiky a v jižních Čechách. Nejméně srážek naopak bylo zjištěno v Polabí, kde jsou úhrny řádově v několika milimetrů. Minulý týden byl ještě teplotně vyrovnaný, k dramatickému poklesu došlo až v neděli 15.5.2016. která není součástí tohoto vyhodnocení. Do středy se pohybovala maxima lehce nad 20°C, od čtvrtka došlo k ochlazení zhruba v průměru o 2°C, ale to nevystihovalo prostorovou proměnlivost. Ve čtvrtek 12.5.2016 klesly maximální teploty vzduchu v jižních Čechách, na Vysočině a Znojemsku na 13-16°C. V pátek byla pro změnu chladnější Morava, kde maximální teploty byly mezi 14-17°C, naopak na většině území Čech se dostávaly teploty až k 23°C. V sobotu se situace částečně otočila a na Moravě byly teploty i přes 20°C, naopak v Čechách většinou mezi 17-19°C. Minimální teploty minulý týden rostly z průměrných 6°C až po 11°C. Uplynulý týden byl spíše větrnější, a to hlavně díky jihovýchodnímu prodění. Průměrné rychlosti vzduchu byly nejčastěji od 3-4 m/s.