Aktuální intenzita sucha: Intenzita sucha v povrchové vrstvě (0-40 cm) se čtvrtý týden v řadě prohloubila. V minulém týdnu došlo k výraznému zhoršení stavu, kdy většina území České republiky přešla do červených barev, značících výrazné až extrémní sucho (S3-S5).
Situace Intenzity sucha v hlubší vrstvě (40-100 cm) se i v minulém týdnu výrazně zhoršila. V hlubších vrstvách monitorujeme všechny kategorie sucha s tím, že převládají ty nejvyšší kategorie. Oblasti, kde předminulý týden bylo pouze počínající sucho (kategorie S1), nyní sledujeme výrazné až extrémní sucho.
V předminulém týdnu došlo k extrémnímu zhoršení stavu intenzity sucha, sucho je pozorováno nyní zhruba na 98 % území. Na 9 % území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné. Sucho, které nyní sledujeme, v minulém roce nastalo zhruba o měsíc později.
I nadále platí, že se jedná o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima byly na srážky spíše chudší a nedošlo k doplnění vodního deficitu. Proto na sezónu 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, pohlížíme s obavami zejména v oblasti jižní Moravy, severní část Slezska a nejvýrazněji pak region severozápadních Čech a střední Moravy.
Deficit: V povrchové i hlubší vrstvě deficit půdní vláhy i nadále zasahuje většinu území. V minulém týdnu došlo ke zhoršení deficitu především v povrchové vrstvě a aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. Ostatně to napovídají i mapy kumulovaného stresu. To posiluje dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách a potvrzují to stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků je prozatím sledována normální až podnormální vodnost. Na moravských tocích je sledována kategorie „sucho“. Je třeba si uvědomit, že až na nejvyšší polohy není v krajině rezerva vody ve sněhové pokrývce a to se nacházíme na počátku dubna.
V celém profilu do 1 m se k 14.4. vyskytuje deficit na více než 98 % území ČR, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na téměř 17 % území je deficit nejméně 40 mm a objevuje se i deficit nad 80 mm což je v tuto roční dobu neobvyklé.
Dopady na vegetaci: Relativní kondice vegetace se v jižní části České republiky zhoršila. Mapy je třeba interpretovat jako doklad časného začátku vegetační sezóny, což je odrazem relativně teplého průběhu zimy a jara. Tento fakt potvrzuje i aktuální vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Tento stav nelze prozatím spojovat s dopady sucha nebo naopak dobrým vláhovým zásobením. Podobná situace panuje na většině území střední Evropy. Je však nutné vnímat tuto relativně pozitivní zprávu v kontextu dlouhodobé předpovědi, která ukazuje, že bez nadprůměrných srážek může nastat v řadě regionů nedostatek vláhy pro plodiny výrazně dříve než obvykle a současně, že časně vyvíjecí se vegetace je zranitelná výskytem pozdních mrazů.
Dopady na zemědělství: Zprávy 326 zpravodajů z 65 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu ozimů a zejména řepky. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední 3 měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Hlášeny jsou také projevy sucha u ječmene, pšenice, řepky a také u ovocných stromů a vinné révy. Většina respondentů popisuje nedostatek srážek, který způsobuje špatné vzcházení plodin.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu na většině území pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 20 % stanic, v 10 až 50 cm je na 19 % stanic a v 50-100 cm na 27 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 5 % stanic, 10-50 cm a 50-100 cm na 10 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na jihu a východě Čech, nižší především v nížinách v Poohří a ve středních Čechách, na střední a jižní Moravě, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (7.4 – 13.4.2019) jsme se dostali pod vliv tlakové níže, která ale příliš srážek nepřinesla. Na většině území republiky byly srážky pouze do 3 mm/týden. Na jihozápadě Čech se objevily lokální bouřky, které způsobily úhrny i nad 10 mm, ale šlo pouze o velmi malé území. Do úterý včetně se pohybovaly denní teploty i nad hranicí 18 °C. Poté došlo k prudšímu ochlazení, které se projevilo nejvýrazněji v pátek a sobotu, kdy během dne byly naměřeny maxima jen okolo 5 °C. V nočních a ranních teplotách tak výrazný skok nebyl. Počátkem týdne byly minima od 3 do 5 °C, naopak ke konci týdne většinou okolo bodu mrazu. Větrnější počasí bylo od úterý do pátku s maximem ve čtvrtek a to hlavně na Moravě díky severovýchodnímu proudění.
Situace ve střední Evropě: Na většině sledovaného území došlo k výraznému zhoršení nasycení oproti minulému týdnu. Kromě pobřeží Černého moře vidíme výraznou anomálii půdní vlhkosti i na levém břehu Tisy a celé Panonské nížině, skrze kterou dosahuje na jih Moravy. Poměrně nápadné jsou pak málo nasycené regiony na Hané a v Polabí.
Většina území se vyznačuje lepší než obvyklou kondicí vegetace, která je však oproti minulému týdnu horší a to především v západní a jižní části sledovaného území. Nicméně tento vývoj spíše odráží časný nástup jara oproti letům 2000-2018 a na vyhodnocení vlivu nedostatku vláhy si budeme muset několik týdnů počkat. Nicméně za pozornost stojí oblast sledující kontury Panonské oblast, okolí řeky Tisy i v Srbsku, kde i na základě hodnot indexu půdní vláhy můžeme vysledovat nižší nasycení vláhou.
Předpověď a prognóza sucha: Tento týden (15-22.4.2019) budeme pod vlivem tlakové výše a čeká nás další suchý a postupně i teplý týden. Do konce týdne by nemělo na území republiky vůbec pršet anebo jen velmi slabé přeháňky spjaté s okluzními frontami, které se budou přibližovat k republice. Do středy včetně se mohou v noci vyskytovat mrazíky a to hlavně v Čechách. Během dne zatím budou teploty do 15 °C, ale v druhé polovině týdne začnou šplhat i výše a o víkendu není vyloučeno, že opět vystoupají k 20 °C. Kombinace vyšších teplot a bezesrážkového období samozřejmě výrazně prohloubí rozsah sucha nad našim územím. Kritická situace bude v povrchové vrstvě, kde sucho kategorie S2 až S5 budeme pozorovat na celém území republiky. Zhorší se stav i v hlubších vrstvách 40-100 cm, kde celá republika bude mít snížený obsah vláhy v půdě a na více než polovině území budeme pozorovat sucho kategorie S3-S5.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje počasí do 1. května lze očekávat nadále oteplování a teploty lehce nad obvyklými hodnotami na toto období. Modely jsou v dobré shodě až do 27. dubna. Přeháňky se očekávají až od úterý příštího týdne. Podle modelu GFS jde pouze o malé úhrny. Ještě ve včerejší predikci očekával model ECMWF vysoké úhrny na Moravě na příští pondělí, ale v aktuálním běhu již tyto výrazné srážky nemá.
Tlaková výše způsobí, že budeme mít nad republikou opět teplé a suché počasí. Naděje na první srážky jsou na počátek příštího týdne, ale většina modelů zatím s velkými úhrny vůbec nepočítá. Sucho se bude dále dramaticky prohlubovat a zasáhne významně celou republiku.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty i srážky měly být v příštích 4 týdnech celkově blízko průměru. Srážky se v prvním týdnu očekávají meteorologové ČHMÚ pod průměrem a následně dva týdny spíše vyšší srážky. Nicméně zatím se nejeví jako pravděpodobné doplnění srážkového deficitu v klíčových produkčních oblastech. Deficit ve velké části Moravy, severu Slezska a v oblasti mezi severozápadem Pražské aglomerace a Poohřím přetrvá nejspíše do počátku července. Je zřejmé, že aktuální úroveň nasycení půdy, by při normálním průběhu srážek nepostačila v řadě regionů, zvláště těch výše jmenovaných, pro hladký průběh vegetace.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště na Moravě a v Poohří i podél toku Labe. Naopak na jihu Čech a na Vysočině a lokálně v řadě dalších míst je situace relativně dobrá, jak naznačují mapy. Bohužel zatím v rozsáhlé části severozápadních, Čech a na většině území jižní a střední Moravy a části Moravskoslezského kraje se setkáváme s negativní prognózou až do počátku srpna. Teprve z tímto horizontem ztrácí existující deficit svůj predikční potenciál.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno p ro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
