Aktuální intenzita sucha: INTENZITU SUCHA V POVRCHOVÉ VRSTVĚ (0-40 cm) je aktuálně na celém území v kategorii <S0, tedy bez rizika sucha.
INTENZITA SUCHA V HLUBŠÍ VRSTVĚ (40-100 cm) se oproti minulému týdnu trochu zlepšila. Na většině území republiky zasažené suchem převažuje počínající až mírné sucho. Nicméně nadále výrazné až extrémní sucho zůstává v severních Čechách, Poohří, Polabí a v pásu táhnoucí se od severní Šumavy, přes Táborsko, Třeboňsko až po Novohradské hory.
Sucho se i nadále vyskytuje na téměř 16 % území České. V hlubší vrstvě vidíme dlouhodobě problém zejména v oblasti Lounska, Mostecka, Třeboňska a severních Čech. Na konec sezóny 2019 s ohledem na dlouhodobou předpověď, stále pohlížíme s obavami zejména v oblasti Čech a nejvýrazněji pak na region severozápadních Čech (mapa dlouhodobé předpovědi na dva měsíce.
Deficit: DEFICIT PŮDNÍ VLÁHY se oproti předchozímu týdnu zlepšil. Největší rozdíl oproti minulému týdnu sledujeme v povrchové vrstvě (0-40 cm) v podstatě na celém území ČR vyjma jižních Čech, kde je nyní kladná odchylka.
V hlubší vrstvě (0 – 100 cm) nedošlo k žádné významné změně. Největší deficit pozorujeme i nadále v oblasti Krkonoš a Jizerský hor, Šumavy a také Třeboňska. Aktuální vývoj je nadále znepokojivý v kontextu uplynulých let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně.
Posilování dlouhodobějšího deficitu v hlubších vrstvách potvrzují i stavy podzemní vody dle zpráv kolegů z ČHMÚ. Na většině toků sledujeme podnormální až normální vodnost. Oproti minulému týdnu se situace vodnosti trochu zlepšila po deštích. Nadnormální vodnost je sledována většinou ve vyšších partiích hor.
V celém profilu do 1 m se k 13. 10. vyskytuje deficit zhruba na 36 % území, což koresponduje i s měřenými hodnotami v síti stanic ČHMÚ a potvrzují to i ekosystémové stanice CzechGlobe. Na 9 % území je deficit nejméně 20 mm.
Nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a RELATIVNÍ NASYCENÍ PŮDY v porovnání s minulým týdnem pokračoval pokles vlhkosti půdy v povrchové vrstvě. V hlubších vrstvách hodnoty spíše stagnovaly. Situace zůstává nadále nepříznivá v Podkrušnohoří a v Polabí. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách, na Českokrumlovsku a na východní Moravě.
Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Jesenicko, Slezsko, Beskydy a západ Čech jsou nasyceny relativně dobře. Nejhorší stav sledujeme v Polabí, na jižní Moravě, v okolí středního toku Vltavy, kde jsou hodnoty i pod bodem snížené dostupnosti.
Situace v celém profilu (0-100 cm): Dobrého nasycení je dosahováno na 87 % území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně vyskytuje na 13 % území.
Dopady na vegetaci: Po příznivé KONDICI VEGETACE v průběhu celého jara až do konce dubna, což bylo dáno nezvykle teplým počasím, jsme byli svědky výrazně horší kondice vegetace v květnu. To bylo dáno kombinací nižších teplot zvláště ve vyšších polohách, které zpomalily vývoj a celkového nedostatku vláhy v průběhu dubna. Tento fakt potvrzoval i vývoj fenologických fází (více např. www.fenofaze.cz). Srážky v průběhu května a návrat vyšších teplot vedl ke zlepšení stavu vegetace. Nicméně vysoké teploty v červnu a první polovině července s propadem zásoby vody v půdě se začaly výrazně podepisovat i na kondici vegetace a nyní mapové odhady korespondují velmi dobře i s hlášeními našich respondentů. Deštivější počasí a obvyklé teploty pro druhou polovinu července a srpna zapříčinily postupné zlepšování kondice. Nyní sledujeme na většině území lepší kondici vegetace, avšak v severozápadních, severních a na jihovýchodní Moravě je stav horší.
Oproti minulému týdnu došlo ke zhoršení kondice na Moravě, Královéhradecku a v okolí Plzně.
Dopady na zemědělství: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 6. 10. Zprávy 286 zpravodajů ze 67 okresů dokládají pozorované/očekávané propady výnosu u všech sledovaných skupin plodin. Respondenti vnímají negativní vodní bilanci, která je za poslední měsíce hlášena velkou částí zpravodajů. Na polích se dokončují podzimní práce, na mnoha místech je hlášen dobrý stav vzcházejících ozimů. Autentickým dokladem jsou krátká sdělení našich respondentů uvedená níže.
Největší dopady sucha jsou zpravodaji hlášeny v Čechách, kde 7 okresů hlásí extrémní poškození suchem, na Moravě je hlášen jeden. Těžké poškození suchem hlásí jak Čechy, Morava, tak i Slezsko.
Dopady sucha na lesní porosty lze najít v samostatné mapě Dopadů sucha na lesy.
Dopady na lesy: Tato mapa zachycuje situaci v neděli 6. 10. Okres Brno-venkov a Klatovy hlásí počínající projevy sucha, okres Vyškov hlásí výrazný podíl sucha na výsadbu. Zbytek hlášených okresů nesleduje sucho.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se na většině území mírně snížily vlhkosti půdy v povrchové vrstvě, v hlubších vrstvách vlhkosti spíše stagnovaly. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 8 % stanic, v 10 až 50 cm je na 21 % stanic a v 50-100 cm na 24 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje na 24 % stanic ve vrstvě 0-10 cm, v 10-50 cm a 50-100 cm na 8 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severovýchodní Moravě, nižší především v nížinách v severních a jižních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (6.10-12.10.2019) bylo na území České republiky dynamické počasí a na víkend se pak konečně vrátilo tzv. babí léto. Nejvíce srážek spadlo od úterý do čtvrtka. Déšť byl zaznamenán na celém území republiky. Nejčastěji byly úhrny mezi 10-15 mm/týden. Ve vyšších nadmořských výškách napršelo i nad 30 mm/týden. Teplota vzduchu v minulém týdnu postupně rostla. Počátkem týdne se pohybovaly maxima jen okolo 10°C. Naopak v sobotu byly naměřeny hodnoty i přes 20°C a padlo mnoho teplotních rekordů. Noční teploty dosti kolísaly. V pondělí a úterý klesaly dokonce pod bod mrazu. Po zbytek týdne se pak pohybovaly mezi 5-10°C. Průměrné rychlosti větru se nejčastěji pohybovaly od 2-3 m/s.
Situace ve střední Evropě: V rámci sledovaného území střední Evropy došlo v mezi-týdenním porovnání mírnému zlepšení na severní polovině území.
Mírné zlepšení vodního deficitu sledujeme ve Francii, Itálii, na Balkáně, v okolí Černého moře. Nejnižší hodnoty indexu pozorujeme v severní Itálii, střední Francii, na pobřeží Černého a Jadranského moře. V České republice se stav zlepšil na většině území. V Polabí a na jižní Moravě i nadále zůstává nízký stav půdní vláhy.
Předpověď a prognóza sucha: V následujícím období k nám bude proudit většinou teplejší vzduch. Ve středu přejde přes naše území studená fronta a od pátku bude nad střední Evropou dominantní frontální rozhraní. Ve středu se zatím nepočítá s vydatnými srážkami. Modely se ve svých výpočtech dost liší na počátek příštího týdne a furt mění srážkové úhrny. Momentálně se předpokládá, že většinou spadne okolo 10-15 mm do příštího úterý. Při scénáři preferující více srážek to může být až 40 mm. Do konce středy včetně budou teploty i přes 20°C. Po průchodu fronty se ochladí na 15-18°C. Noční teploty budou se nejčastěji pohybovat mezi 8-11°C. Půdní vlhkost se příliš oproti současnému stavu měnit nebude. Sucho v povrchové vrstvě nebude pozorováno a v hlubších vrstvách v několika okresech v jižních a severních Čechách.
Podle střednědobého modelu GFS ensemble, který predikuje vývoj počasí až do konce října, se předpokládá, že teploty vzduchu se budou stále udržovat nad dlouhodobým průměrem. Předpověď se zdá stabilnější do 20. října, pak se scénáře začínají více lišit. Srážkově tento model předpokládá jen jednu významnou epizodu za celé období a to počátkem příštího týdne.
Po zbytek října by měly většinou pokračovat nadprůměrné teploty vzduchu a méně srážkových epizod. Nejvíce srážek jich spadne počátkem příštího týdne. Půdní vlhkost by měla se stále udržovat na obvyklých hodnotách, pouze jen na menším území jižních a severních Čech bude převládat deficit v hlubších vrstvách.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v následujících 4 týdnech průměrné až mírně nadprůměrné. Mírně nadprůměrný by měl být tento týden a příští týden, poté budou teploty pozvolna klesat. Relativně chladnější by měl být poslední týden z výhledu. Srážkově by v ČR měly být tyto dva týdny průměrné, okolo přelomu října a listopadu by měly být úhrny trochu vyšší. Do začátku listopadu je cca 10-30% pravděpodobnost na dosažení normálního nebo vyššího než normálního nasycení půdního profilu na většině území nejprodukčnějších regionů (tj. řepařské a kukuřičné oblasti) Čech. O něco lepší je situace na jihovýchodě území a na střední Moravě. Deficit v části střední Moravy, severních Čech a v oblasti mezi středem Čech a Poohřím a také v některých regionech jižních Čech přetrvá s velkou pravděpodobností do začátku prosince. Do poloviny prosince pak je jen přibližně 50% naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy v již jmenovaných regionech a pro některé lokality čekáme přetrvávání deficitu až do února příštího roku.
Existující deficit vláhy v hlubší vrstvě tak nadále bude zasahovat výraznou část území zvláště v severních Čechách a v Poohří i podél toku Labe.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 24 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
