Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdne zlepšilo jen mírně. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 15 % území a naopak 40 % ČR se vyznačuje dobrým zásobením povrchové vrstvy půdy. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): velmi dobrého nasycení je dosahováno na ⅘ území, zatímco nedostatek zasahuje necelá 2 % území a situace je tak v hlubší vrstvě stejná jako před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě neprojevuje. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 3/4 území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 1.5 % území. Výrazný nedostatek vláhy se nevyskytuje. Přes relativně dobré absolutní hodnoty zaostává půdní vlhkost poměrně výrazně za obvyklým průběhem.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu výrazně nezměnila. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na více než 3/4 území. Hlubší vrstva je zasažena ze ⅖ a povrchová vrstva ze 4/5. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají i více než 2/5 plochy ČR v rámci celého půdního profilu a téměř ⅗ území jsou zasaženy ve svrchní vrstvě. Anomálie o intenzitě S4-S5 se vyskytují na 17 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se vlhkosti půdy příliš nezměnily, k mírnému zvýšení došlo v povrchové vrstvě. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 25 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 6 % stanic, v 10-50 cm na 9 % stanic a v 50-100 cm na 11 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se nadále vyskytují v horských polohách v Krkonoších a Beskydech, nejnižší na střední a jižní Moravě a ve východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - S ohledem na končící vegetační sezónu a snižující se citlivost metod založených na sledování kondice vegetace bylo vydávání map pro rok 2016 ukončeno. První mapa pro rok 2017 bude vydána po začátku nové vegetační sezóny pravděpodobně na počátku dubna 2017.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 79 zpravodajů ze 42 okresů (viz. mapa níže) ukazují, že jejich odhady míry nasycení povrchové části profilu dobře korespondují s mapovými podklady z minulého týdne tam, kde tato data lze zjistit. Nicméně díky probíhající zimě, sněhové pokrývce a promrzlé půdě není možné obsah půdní vláhy jednoduše odhadnout, a proto ji většina pozorovatelů nemohla stanovit. Ve většině okresů je i nadále období posledních 3 měsíců hodnoceno jako spíše sušší a ve 20% velmi suché. Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je momentálně poměrně uspokojivá na většině sledovaných míst s jistými lokálními výjimkami (a značným počtem lokalit, kde stanovení není možné). Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro aktuální osevy ozimů. V 10 okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha.
Deficit půdní vláhy: Na 2/3 území ČR panuje deficit půdní vláhy, který se i nadále pohybuje převážně mezi 5 až 40 mm a na více než 18 % dosahuje 40-80 mm. V povrchové vrstvě je situace horší než obvykle na většině území. V hlubší vrstvě se udržuje výrazný gradient mezi regionem západně od Vltavy (s relativně dobrým nasycením) a oblastí na východ od této pomyslné line, kde je situace dlouhodobě horší, než je obvyklé. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40-80 mm (téměř 17 % území) najdeme v Olomouckém kraji (s přesahy do krajů Jihomoravského a Vysočiny) a na východě Čech, tj. v částech krajů Pardubického, Královéhradeckého a Středočeského. V těchto odhadech nicméně není započítán sníh doposud ležící na povrchu. Lokálně se hlubší deficity objevují v dalších krajích s výjimkou kraje Ústeckého a Libereckého.
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny a také krajů Pardubického a Královéhradeckého a ve východní polovině Olomouckého kraje. V zásadě dobrá situace naopak panovala v ostatních krajích Čech, ve Slezsku a ve většině kraje Zlínského, kdy suboptimální zásobení půdy vodou trvalo relativně krátce.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (5.2. – 11.2.2017) se dostala Česká republika převážně pod vliv tlakové výše nad Pobaltím a to přineslo inverzní charakter počasí. Tomu odpovídají i minimální srážky a další suchý týden. Na většině území vůbec nepršelo a pouze na některých lokalitách se objevily úhrny od 1-4 mm/týden. Maximální teploty vzduchu v minulém týdnu klesaly ke svému minimu ve středu a ve čtvrtek, a poté se začalo opět postupně oteplovat. V neděli byl ještě průměr maximálních teplot kolem 5 °C, uprostřed týdne to bylo okolo -3 °C a ke konci týdne se vyšplhaly maximální teploty vzduchu zhruba k bodu mrazu. Minimální teploty vzduchu měly velice podobný průběh. Na začátku týdne se pohybovaly mezi 0 až -3 °C. Ve středu a ve čtvrtek klesaly již k -7 °C a v sobotu se opět vrátily na úroveň -3 °C. Uplynulý týden nebyl většinou příliš větrný, pouze v pátek a sobotu se zvedla rychlost větru a průměrně se hodnoty dostaly nad 3 m/s.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
