Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdne spíše zlepšilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 2 % území, a naopak 3/4 ČR se vyznačují dobrým zásobením povrchové vrstvy půdy. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): velmi dobrého nasycení je dosahováno na ⅘ území, zatímco nedostatek zasahuje 0,5 % území a situace je tak v hlubší vrstvě mírně lepší než před týdnem. Stres suchem se v této vrstvě neprojevuje. Stav v celém půdním profilu (0-100 cm): Dostatečně nasycen je půdní profil na 4/5 území, zatímco půdní vlhkost je nedostatečná na 0,2 % území. Výrazný nedostatek vláhy se nevyskytuje. Přes relativně dobré absolutní hodnoty zaostává půdní vlhkost poměrně výrazně za obvyklým průběhem.
Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace se oproti minulému týdnu zlepšila. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, najdeme v celém profilu na 1/3 území. Hlubší vrstva je zasažena ze 2/5 a povrchová vrstva z 1/5. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5, pokrývají 1/5 plochy ČR v rámci celého půdního profilu a 6 % území je zasaženo ve svrchní vrstvě. Anomálie o intenzitě S4-S5 tj. Výjimečné až extrémní sucho se vyskytují na 9 % území.
Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu se na většině území vlhkosti půdy mírně zvýšily ve vrstvě 0 až 50 cm. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm, v 10 až 50 cm je na 13 % stanic a v 50-100 cm na 16 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost (nad 80 % VVK) se vyskytuje v 0-10 cm na 32 % stanic, v 10-50 cm na 14 % stanic a v 50-100 cm na 15 % stanic. Nejvyšší vlhkosti půdy se nadále vyskytují v horských polohách v Krkonoších a Beskydech, nejnižší na střední a jižní Moravě a ve východních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Vegetace - S ohledem na končící vegetační sezónu a snižující se citlivost metod založených na sledování kondice vegetace bylo vydávání map pro rok 2016 ukončeno. První mapa pro rok 2017 bude vydána po začátku nové vegetační sezóny pravděpodobně na počátku dubna 2017.
Dopady sucha na zemědělskou produkci: Zprávy 105 zpravodajů z 42 okresů (viz. mapa níže) ukazují, že jejich odhady míry nasycení povrchové části profilu dobře korespondují s mapovými podklady z minulého týdne tam, kde tato data lze zjistit. Současně je zřejmé, že v povrchové vrstvě panuje dobrá situace a dopady sucha se na vegetaci povětšinou neprojevují. Ve většině okresů je i nadále období posledních 3 měsíců hodnoceno jako spíše sušší, ve více než jedné pětině případů jako velmi suché. Pokud jde o povrchovou vlhkost, ta je momentálně poměrně uspokojivá na většině sledovaných míst s jistými lokálními výjimkami (a značným počtem lokalit, kde stanovení není možné). Předpokládané dopady sucha se zdají býti negativní především pro aktuální osevy ozimů. V 10 okresech je podle zpravodajů potenciál k poklesu výnosu v důsledku sucha, zvláště pak ve 3 okresech jižní Moravy a jednom okrese Čech.
Deficit půdní vláhy: Na necelých 2/5 území ČR nadále panuje deficit půdní vláhy, který se pohybuje převážně mezi 5 až 40 mm, ale na 9 % dosahuje 40-80 mm. V povrchové vrstvě se stav mírně zlepšil oproti minulému týdnu a v současné době panuje deficit mezi 5 až 40 mm na ⅓ území. Nejlepší je situace v kraji Ústeckém a Libereckém, v pohraničních horách a na většině území Vysočiny. Hlavní oblasti s nedostatkem vláhy s úrovní deficitu 40-80 mm (9 % území) najdeme i nadále v Olomouckém kraji (s přesahy do krajů Jihomoravského a Vysočiny) a na východě Čech, tj. v částech krajů Pardubického, Královéhradeckého a Středočeského, kde se však situace opět zlepšila.
Kumulovaný stres: Kumulovaný stres vyjadřuje jednak procento času, v nichž byla půda nasycena pod bodem snížené dostupnosti v posledních 6 měsících (hlavní mapa), za poslední 3 měsíce (mapa vpravo nahoře) a od počátku roku (mapa vpravo dole). Je evidentní, že nejvíce nedostatkem vláhy trpěly rostliny na pomezí krajů Jihomoravského a Vysočiny, také krajů Pardubického a Královéhradeckého a v západní polovině Olomouckého kraje, nicméně vyšší nasycení půdy během zimních měsíců vede k postupnému slábnutí této epizody. Situace ve všech třech oblastech je však třeba sledovat, neboť vegetace vstupuje do nové sezóny s nižší než obvyklou zásobou vody. V zásadě dobrá situace naopak panovala v ostatních krajích Čech, ve Slezsku a ve většině kraje Zlínského, kdy suboptimální zásobení půdy vodou trvalo relativně krátce.
Popis vývoje meteorologických prvků v uplynulém týdnu a vliv na vývoj sucha:
V uplynulém týdnu (5.3. – 11.3.2017) měla na Českou republiku hlavně vliv brázda nízkého tlaku, která přinášela většinou vlhký a chladný vzduch. Srážky nad naším územím byly zaznamenány prakticky každý den, s maximem uprostřed týdne. Ve středu pršelo hlavně v Čechách, a to do 10 mm/den. Ve čtvrtek opět převážně spadla většina srážek na území Čech s úhrny i přes 10 mm/den. Na Moravě pršelo většinou jen do 5 mm/den. Celkově za uplynulý týden nejvíce napršelo mezi 30-40 mm/týden prakticky ve všech pohraničních horách. V nižších nadmořských výškách bylo zaznamenáno nejvíce do 30 mm/týden, a to ve východní části Jižních Čech a také ve Středočeském kraji. Ve zbytku Čech byly nejčastěji úhrny mezi 10-20 mm/týden. Na Moravě spadlo celkově srážek méně, většinou jen do 10 mm/týden. Teplotně to byl spíše vyrovnaný, ale chladnější týden, kdy maximální teploty vzduchu se pohybovaly od 5-10 °C. Minimální teploty vzduchu klesaly nejčastěji k bodu mrazu. Nejchladnější noc a ráno bylo ve středu s minimem okolo -3 °C. Průměrné rychlosti větru byly standardní kolem 2 m/s s výjimkou pátku, kdy bylo podstatně větrnější počasí.
Zdroj:
Vstupní meteorologická data pro výpočty byla poskytnuta Českým hydrometeorologickým ústavem.
