Aktuální intenzita sucha: Pokud jde o míru intenzity sucha, (porovnáme-li aktuální stav s obvyklými podmínkami ve stejném období v průběhu let 1961-2010), situace je navzdory existujícímu deficitu díky stále trvajícímu vegetačnímu klidu relativně dobrá. Stav půdní vlhkosti do 1 m zůstává prozatím výrazně horší oproti obvyklým hodnotám o nepříliš výrazné hodnoty, nicméně znepokojivý počíná být plošný rozsah a trvání deficitu. Domníváme se, že v řadě oblastí je nižší nasycení než obvykle v hloubce pod 1 m a tento stav přispívá k poklesu hladin podzemní vody. Nižší než obvyklou zásobu vody v půdě, typickou pro toto období v roce, jsme zaznamenali v neděli 11. 3. v celém profilu na 2/5 území. Hlubší vrstva byla zasažena z 9 % (tedy o něco více než v minulém týdnu). Povrchová vrstva je pod hodnotami obvyklými pro počátek března na 1/2 území. Regiony s odchylkami půdní vlhkosti, které hodnotíme intenzitou sucha S2-S5 se vyskytují na 12% území, a anomálie o intenzitě S4-S5, tj. výjimečné až extrémní sucho se aktuálně vyskytují na 0,5% území a naplnila se tak naše předpověď z minulého týdne kdy díky kombinaci tání sněhu a srážek došlo ke zlepšení situace.
Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy: Zásobení půdního profilu vláhou a relativní nasycení půdy se v porovnání s minulým týdnem zvýšilo. Situace v povrchové vrstvě půdy (0-40 cm): Snížená dostupnost vláhy se objevuje na 2% území. Dostatečným zásobením povrchové vrstvy půdy se vyznačují 2/3 území ČR. Situace v hlubší vrstvě půdy (40-100 cm): dobrého nasycení je dosahováno na více než 9/10 území, zatímco nasycení pod bodem snížené dostupnosti se aktuálně nevyskytuje.
Deficit půdní vláhy: Deficit půdní vláhy je sice mírný ale v zásadě zasahující všechny kraje ČR. Nejsilněji pak kraje Jihočeský a Olomoucký v okolí středního toku řeky Moravy a regionálně kraje Středočeský a Moravskoslezský. Situace v oblastech s deficitem je díky průběhu počasí sice nepříznivá, ale na prognózy pro sezónu 2018 je stále relativně brzy. Nicméně vývoj na středním a dolním toku řeky Moravy, na severu Moravy i v jižních Čechách je znepokojivý v kontextu uplynulých 3 let, kdy byl půdní profil v některých oblastech pouze v jedné sezóně ze tří nasycen dostatečně. K tomu přispívá i absence sněhové pokrývky. To podle našeho názoru posílí dlouhodobější deficit v hlubších vrstvách. V celém profilu do 1 m se k 11. 3. vyskytuje deficit od 5 do 40 mm na 2/3 území ČR, nicméně i nadále je pouze méně než 1% území zasaženo deficitem mezi 40 až 80 mm.
Dopady na zemědělskou produkci: Tato mapa zachycuje situaci v pondělí 4.3. Zprávy 137 zpravodajů z 48 okresů ukazuje zčásti na zmrzlý povrch půdy, který neumožňoval v minulém týdnu půdní vlhkost odhadnout na většině území ale také přibývající hlášení suché orniční vrstvy (v posledním týdnu na 10 lokalitách) a negativní bilanci jak v Čechách ale i na Moravě. V některých okresech jsou hlášeny projevy sucha a ohrožení osevů ozimů, (např. okres Tábor a Strakonice kde stále přetrvává vodní deficit) což je i případ několika dalších okresů zvláště v jižních Čechách (Louny, Plzeň-sever, Jičín, Ústí nad Orlicí, Hodonín ale také Klatovy). Z oblasti severních Čech (Děčín) jsou hlášeny dopady na lesní ekosystémy. Otázkou zůstává průběh srážek na počátku jara a doplnění zásoby vody v půdě, kde nemůžeme počítat se sněhovou pokrývkou.
Srovnání s měřeními půdní vlhkosti: Podle měření Českého hydrometeorologického ústavu došlo ke zvýšení vlhkosti půdy ve vrstvě 0-10 cm a naopak k jejímu mírnému poklesu ve vrstvě 10-100 cm na většině území. Velmi nízká vlhkost pod 30 % VVK se nevyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na žádné stanici, v 10 až 50 cm je na 18 % stanic a v 50-100 cm na 20 % stanic. Naopak velmi vysoká půdní vlhkost nad 80 % VVK se vyskytuje ve vrstvě 0-10 cm na 17 % stanic, v 10-50 cm na 14 % stanic a v 50-100 cm na 19 % stanic. Vyšší vlhkosti půdy se vyskytují především v horských polohách na severu území, nižší v nížinách na jihozápadní Moravě a ve středních Čechách, což koresponduje s našimi odhady relativního nasycení půdního profilu.
Průběh počasí v uplynulém týdnu: V uplynulém týdnu (4. 3. 2018 – 10. 3. 2018) nás ovlivňovala nejdříve tlaková níže a ke konci týdne přechody různých frontálních systémů. Zároveň se ale obrátilo proudění a místo velmi chladného vzduchu ze severovýchodu k nám začal proudit teplý z jihozápadu. Prakticky většina srážek spadla v úterý. Po zbytek týdne šlo nejčastěji jen o lokální přeháňky. Celkově nejvíce spadlo srážek v severních a severozápadních Čechách. Zde byly zaznamenány úhrny většinou od 10-15 mm/týden. Naopak na zbytku území hlavně do 5 mm/týden. Nejméně pršelo na východní Moravě. Oteplování v minulém týdnu se dělo skokově. První vlna zvýšených teplot začala z úterý na středu a druhá z pátku na sobotu. Počátkem týdne byly tedy maxima ještě od 0-3°C. Ve středu ale už v jižní polovině republiky šplhaly maxima nad 10°C. No a v sobotu už byly teploty během dne i nad 15°C. Minimální teploty vzduchu se až do soboty ještě většinou držely pod bodem mrazu. Nejchladněji z tohoto pohledu bylo v neděli 4.3.2018, kdy minima padala až k -15°C. Vítr byl hodně proměnlivý, takže se výrazně lišil na jednotlivých lokalitách. Nejčastěji se ale pohyboval od 2-3 m/s.
Předpověď sucha a prognóza: V tomto týdnu (12. 3. – 18. 3. 2018) nás většinou bude ovlivňovat tlaková níže, uprostřed týdne výběžek vyššího tlaku a ke konci týdne opět brázda nízkého tlaku. Postupně se bude ochlazovat a jarní počasí skončí a ke konci týdne se přechodně opět vrátí zima. Nejvíce srážek spadne v pondělí 12.3.2018, po zbytek týdne se budou vyskytovat většinou přeháňky. Do neděle 18.3.2018 spadne nejčastěji od 5-10 mm/týden, není vyloučeno podle modelu GFS, který předpokládá více srážek, tak až okolo 20 mm/týden. Během týdne budou maxima ještě většinou od 7-12°C, ale v sobotu se začne už ochlazovat a v neděli by se maxima neměla dostávat nad bod mrazu. Minimální teploty vzduchu budou se ještě na většině území udržovat od 1-5°C, ale v neděli již spadnou k -5°C. Počáteční stavy kategorií sucha se budou udržovat i v následujícím týdnu a to v povrchové vrstvě 0-40 cm. V hlubších vrstvách bude pokračovat setrvalý stav bez náznaku sucha. Relativní nasycení povrchové vrstvy bude nejčastěji mezi 70-90 %, ale bude se na většině území snižovat.
Předkládané předpovědi jsou založené na 5 numerických predikčních modelech (IFS, GFS, GEM, Global UM a ARPEGE), přičemž model IFS je modelem Evropského centra pro střednědobou předpověď (a využívaný např. webem yr.no), zatímco model ARPEGE je podkladem pro předpovědní model ALADIN, který využívá Český hydrometeorologický ústav. Využití 5 modelů poskytuje lepší představu o možných nejistotách v předpovědi a alternativách vývoje.
Podle dlouhodobého výhledu ČHMÚ by teploty měly být v příštích 4 týdnech spíše průměrné až mírně nadprůměrné a doprovázené spíše průměrnými srážkami. Aktuální dopad je s ohledem na nižší spotřebu vody vegetací a krajinou zatím malý, nicméně zásoba vláhy ve sněhu je v nižších a středních polohách nedostatečná a nelze počítat s dalším doplněním vody v půdě z tajícího sněhu.
Existující deficit vláhy predisponuje nižší polohy jižních a středních Čech, okolí řek Moravy a Dyje a Moravsko-slezský kraj k nižšímu než obvyklému nasycení až do třetí březnové dekády. V případě středních a jižních Čech a střední Moravy se setkáváme s negativní prognózou až do počáktu dubna a v menší míře dokonce do konce měsíce května.
Poznámka:
Předpověď na příštích 9 dnů se opírá o pět předpovědních modelů a to:
1. IFS Evropského centra pro střednědobou předpověď;
2. model GFS Amerického centra pro výzkum atmosféry;
3. model GEM Kanadského meteorologického centra;
4. model UK Global britské meteorologické služby a
5. ARPEGE model francouzské meteorologické služby.
Všech pět modelů je používáno pro předpověď počasí meteorologickými službami řady států včetně ČR.
Dlouhodobá prognóza na 1 a 2 měsíce pak vychází ze statistické pravděpodobnosti vývoje vláhových poměrů v půdě na území ČR během nejbližších 8 týdnů, přičemž vycházíme z analýzy současného stavu a pozorovaného průběhu počasí mezi léty 1961-2015.
Situace ve střední Evropě: Aktuální hodnoty indexu půdní vláhy (SWI) dokládají zhoršní nasycení půdy na většině území ČR a současně mírný úbytek sněhové pokrývky na většině území, což se týká i střední Evropy. Celé území ČR nyní spolu s Polskem, Německém, západní Ukrajinou, Běloruskem ale také většinou jihovýchodní Evropy vykazují nadále poměrně uspokojivé hodnoty nasycení půdního profilu. (V řadě míst se nadále nachází sněhová pokrývka, která determinaci SWI znemožňuje a je označena šedě). Naopak nedostatek vláhy nadále panuje na většině území Itálie, na jihovýchodě Francie a na Chorvatském pobřeží. Zhoršení oproti minulému týdnu je patrné na většině sledovaného území zvláště pak v západní polovině ale také v ČR a ve středu Balkánského poloostrova.
