Odchylka sucha od obvyklého stavu v období 1961 - 2015


  • bez rizika sucha
  • S0 snížená úroveň půdní vláhy
  • S1 počínající sucho
  • S2 mírné sucho
  • S3 výrazné sucho
  • S4 výjimečné sucho
  • S5 extrémní sucho

 

Graf vývoja intenzity sucha za posledných 12 týždňov v profile 0–100 cm. V grafe sú zobrazené všetky stupne intenzity sucha a ich priestorové pokrytie v % na celom území Slovenska.

PREDPOVEĎ INTENZITY SUCHA A RELATÍVNEHO NASÝTENIA NA 10 DNÍ

Aktuálny stav sucha na Slovensku

v nedeľu 19.5. o 7 hodine ráno (informácie odrážajú zmeny v období od nedele 12.5. do nedele 19.5. ráno)

 

Zásoba vody v pôde a relatívne nasýtenie je v povrchovej vrstve (0-40 cm) v intervale 20-30 % ojedinele na Záhorí, Podunajskej nížine a na juhu stredného a východného Slovenska. Pod hranicou 50 % je nasýtenie na viac ako ¾ územia. V hlbšej vrstve (40-100 cm) sú najnižšie hodnoty v intervale 10-20 % na Záhorí a 20-30 % na Podunajskej nížine. V celom pôdnom profile (0-100 cm) je nasýtenie najnižšie 10-20 % lokálne na Záhorí a 20-30 % na Podunajskej nížine. Na strednom a východnom Slovensku je najnižšie nasýtenie 30-50 %. Pod hranicou 50 % je na nasýtenie na približne polovici územia.

Miera intenzity pôdneho sucha v celom profile (porovnanie aktuálneho stavu s obvyklými podmienkami v rovnakom období v priebehu rokov 1961 – 2015) je na úrovni výnimočného a extrémneho sucha na Orave, Kysuciach, Spiši, Zamagurí a Hornom Považí. Extrémne sucho zasahuje celkovo 6 % územia a sucho rôznej intenzity je na približne polovici územia. V povrchovej vrstve je situácia podobná. Výrazné až extrémne sucho je najmä na severe a východe. V hlbšej vrstve pôdy je výrazné až extrémne sucho na Zamagurí, Považí, Orave a Kysuciach a na juhu Záhoria.

Deficit pôdnej vlahy sa vyskytuje na takmer celom území Slovenska. Najvyššie hodnoty sú -60 až -80 mm na Orave. Deficit v intervale -40 až -60 mm je okrem Oravy, aj na Spiši, Liptove, Kysuciach a lokálne na Pohroní. Normálne podmienky sú len na 7 % územia. Nadbytok vlahy do +20 mm je v Malých Karpatoch a v okolí Bratislavy a Malaciek.

Popis meteorologických prvkov v uplynulom týždni a ich vplyv na vývoj sucha:
V týždni od 13.5. do 19.5.2024 spadlo najviac zrážok 20-40 mm na Záhorí, v oblasti Malých Karpát a Bratislavy a lokálne aj v okolí Nízkych Tatier. Najnižšie úhrny zrážok do 2 mm boli na Hornom Zemplíne a Šariši. Po teplotnej stránke bol týždeň priemerný. Najvyššia teplota bola 26 °C na juhu Zemplína. Najnižšie klesla teplota na -3 °C v Slovenskom raji. Najvyššiu týždennú sumu dosiahol výpar v Mochovciach 32 mm a okolo 31 mm v Hurbanove a Nitre. Najnižší výpar bol v Telgárte 21 mm a Oravskej Lesnej 22 mm. V percentách normálu 1991 - 2020 bol výpar od 94 % na letisku v Bratislave do 134 % v Podolínci.

 

 

Monitorujte sucho

Vyplněním expertního dotazníku získáte přístup k desetidenní předpovědi relativní vlhkosti půdy aktualizované každých 24 hodin.

Aktuality

  • 16. 9. 2024

    Jeseníku uškodilo, že místní lesy poničil kůrovec. Půdě bude trvat, než nasaje vodu

    Silné deště a následné záplavy vyvolaly vzpomínky na podobné události z minulých let. I mnozí starostové z postižených obcí srovnávali rozsah škod s tím, jak to vypadalo v letech 1997 nebo 2002, jinde mohli využít protipovodňových opatření vybudovaných na základě zkušeností z předchozích kalamit. „Každá povodeň je specifická, ale zejména na severu Moravy se blížila a v řadě profilů překročila to, co zažili v roce 1997,“ srovnává bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Celý rozhovor pro Český rozhlas je k dispozici ZDE.

  • 14. 9. 2024

    Extrémní počasí vzalo útokem celý svět. Všechny jevy spolu souvisí

    Problémy kvůli nadměrným srážkám se netýkají jen Česka, ale celé střední Evropy. Poláci, Rakušané i Slováci očekávají silné deště především v regionech blízko u hranic s Českou republikou. Extrémní počasí se ale objevuje i jinde ve světě. "Většina hydrologů se shoduje v tom, že klimatická změna se obecně propisuje i do těchto extrémů. Na druhou stranu, situace, která je teď tady, vždy vzniká nějakým regionálním mechanismem. Množství vláhy, která se k nám dostává, je reakcí třeba na ty vysoké teploty, které jsme tady měli," řekl pro TN.cz expert v oboru hydrodynamického modelování, hydrologie a monitoringu v oblasti hydrauliky otevřených koryt a povrchového odtoku z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Evžen Zeman. Celý článek je k dispozici ZDE.